Josef Vraštil

Josef Vraštil SJ
Josef Vraštil SJ
Josef Vraštil SJ
Narození12. března 1878
Chomoutov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. srpna 1944 (ve věku 66 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehrad
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
Znám jakoTovaryšstvo JežíšovoČlen řádu Tovaryšstva Ježíšova - Jezuité
Nábož. vyznánířímskokatolické
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vraštil SJ (12. března 1878, Chomoutov[1] – 22. srpna 1944, Praha) byl římskokatolický kněz, který byl v letech 1933–1937 představeným Československé provincie Tovaryšstva Ježíšova. Mimo tato léta většinou vyučoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Stal se také jeho ředitelem i rektorem bubenečské jezuitské koleje. Později také rok působil jako ředitel řádového gymnázia v Bratislavě.

Život

Narodil se na Hané jako první dítě v rodině domkáře a sedláře, později mu přibyli ještě tři další sourozenci. Vysoký stupeň nadání se u něj projevil již na obecné škole, rodiče jej proto poslali studovat na gymnázium v Olomouci. Celé studium včetně maturity absolvoval s vyznamenáním.[2] Poté pokračoval ve studiu teologie na olomoucké fakultě a v arcidiecézním kněžském semináři. Měl opět výborné studijní výsledky. 5. července 1901 byl vysvěcen na kněze. Po čtyřech letech ve funkci kaplana, mj. v Kostelci u Krnova, prosil J. Vraštil olomouckého arcibiskupa o propuštění, aby mohl vstoupit do jezuitského řádu.

Do noviciátu nastoupil na Velehradě v roce 1905. Svá filozofická a teologická studia si v letech 1907–1910 doplnil na řádové univerzitě v Innsbrucku. Po výzvě rakouského provinciála, aby byli čeští jezuité připraveni k převzetí gymnázia v Praze i k obsazení řádového ústavu na Velehradě profesory, se přihlásil ke studiu češtiny a latiny na Univerzitě Karlově v Praze. Získal tak aprobaci k vyučování, navíc byl v roce 1914 promován doktorem filozofie.

V letech 1916–1933 vyučoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Celkem osm let z tohoto období byl také rektorem místní jezuitské koleje, v letech 1929–1933 zastával funkci ředitele gymnázia.

Nato se na čtyři roky stal provinciálem řádu a přestěhoval se tak ke Sv. Ignáci. Provincii vedl „svědomitě a s pílí sobě vlastní“, referuje jeden z jeho nástupců Jan Pavlík.[2]

Od roku 1937 začal opět vyučovat v Bubenči, ale již rok nato se stal ředitelem nového řádového gymnázia v Bratislavě. Po vzniku Slovenského státu se v létě 1939 vrátil do Prahy. Do roku 1941 dále učil v Bubenči. Když bylo gymnázium kvůli nacistickým represím zrušeno, byl poslán na Velehrad. Brzy však zrušení neminulo ani velehradské gymnázium.

Po celý život působil Josef Vraštil také jako literární historik a spisovatel. Byl autorem řady prací, překladů i časopiseckých článků, publikoval např. v periodikách Časopis katolického duchovenstva nebo Posel Božského Srdce Páně. Po zrušení církevních škol tak pracoval nejvíce ve velehradské knihovně.

Ve věku 66 let, po návratu do Prahy, byl však stižen mrtvicí. Přes lékařskou péči v srpnu 1944 zemřel. Je pochován na Vyšehradě[3].

„P. Vraštil měl výtečnou paměť a poctivou píli. Tak si získal velmi bohaté vědomosti ve svém oboru... Při své učenosti byl velmi skromný a pokorný.“
— Josef Vraštil v hodnocení svých spolubratří [2]

Dílo

  • VRAŠTIL, Josef, HAVRÁNEK, Bohuslav, FLOROVSKIJ, Antonij: Katolický barok, nákladem vlastním, 1939
  • VRAŠTIL, Josef, HAVRÁNEK, Bohuslav, FLOROVSKIJ, Antonij: Mezinárodní význam české provincie Tovaryšstva Ježíšova, in Co daly naše země Evropě a lidstvu, Sfinx Bohumil Janda, Praha 1940
  • VRAŠTIL, Josef: Přednášky o praktické stránce v křesťanském náboženství, Melantrich, Praha 1948

Ve věstníku Zprávy z Československé provincie Tovaryšstva Ježíšova vyšly např. tyto Vraštilovy články:

  • Účast staré české provincie Tovaryšstva Ježíšova na zámořských misiích, 1927
  • Začátky působení Tovaryšstva Ježíšova na Novém světě před třemi sty lety (14. červenec 1628), 1928
  • Fráter Šimon Boruhradský T.J., zachránce města Mexika r. 1692 před zátopou, 1937

Bible leskovecko-drážďanská

Díky Josefu Vraštilovi se zachoval opis některých částí nejstaršího do té doby dochovaného českého překladu bible – Bible leskovecko-drážďanské, která potom na začátku I. světové války shořela v lovaňské univerzitní knihovně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Josefa Vraštila farnost Horka nad Moravou
  2. ↑ a b c PAVLÍK, Jan. Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v Moravském Slezsku od roku 1814. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7412-067-1. 
  3. ↑ společný hrob na Vyšehradském hřbitově kde je pohřben Josef Vraštil. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-05. 

Externí odkazy

Provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova
Předchůdce:
Leopold Škarek		1933–1937
Josef Vraštil		Nástupce:
Bruno Restel

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josef Vraštil SJ.jpg
Josef Vraštil, římskokatolický kněz
Ihs-logo.svg
Monochrome version of the IHS emblem of the Jesuits.

The design of the emblem is attributed to Ignatius of Loyola (1541).

  • the cross is here drawn as formy fitchy; this is not necessarily part of the design, early modern depictions sometimes show a plain cross, or various baroque ornamentations
  • the three nails are sometimes shown as piercing a heart
  • the alternating straight and wavy rays are found in historical specimens, but not necessarily, and sometimes with two or three straight rays separating wavy rays.
  • the number of rays is often 32 as here, but sometimes also 12, 16 or 24.
  • the emblem is sometimes surrounded by the inscription et vocatum est nomen eius Iesus (Luke 2:21)