Josef Waltner

Josef Waltner
Josef Waltner
Josef Waltner
Narození8. května 1883
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. února 1961 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Waltner (8. května 1883 Praha14. února 1961 Praha) byl český herec a kabaretiér. Byl jedním z prvních českých filmových herců, který nesmazatelně se zapsal do historie českého kabaretu jako jejich organizátor, autor i účinkující. Občanským povoláním byl kavárník.

Život

Narodil se v Karlíně, do rodiny Antonína Waltnera a jeho druhé ženy Barbory roz. Pechové, jeho otec, byl třikrát ženat, a měl celkem 5 dětí. (z prvního manželství syna Jana 1874, z manželství s Barborou Pechovou syny Antonína a Josefa, a z třetího manželství dcery Anastázii 1898, a Annu 1902) Roku 1911 přejmenoval původní bohémskou hospodu Olympia v domě U třech divých v Řetězové ulici v Praze na Montmartre a od roku 1913 zde provozoval literární kabaret Mont-Waltner. Od svého vzniku až do vypuknutí 1. světové války se stalo toto zařízení místem, kde se scházela pražská česko-německá bohéma, kterou zastupovali Jaroslav Hašek, František Langer, Eduard Bass, Franz Kafka, Franz Werfel, Max Brod, František Gellner, Emil Artur Longen s manželkou Xenou, malíři Jiří Vendelín Kroha, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, chodil sem i Vlasta Burian. Historii svého podniku popsal ve svých pamětech sám Waltner ale i další autoři (dr. J. Kotek v knížce Kronika české synkopy).

Po první světové válce vedl až do konce 20. let několik dalších kabaretů(Jokohama, Dales, Babylon, Montparnas). V dalších letech působil na kabaretní scéně alespoň jako konferenciér a měl své výstupy i v zábavných pořadech rozhlasu (Radiojournal). V letech 19331939 byl tajemníkem Klubu autorů populární hudby a snažil se o sepsání historie českých kabaretních umělců, především zpěváků.

Jedná se o autora mnoha vtipných písní, kupletů a scének, publikoval i časopisecky, především v rozhlasovém týdeníku Radiojournal. Z živých kabaretních vystoupení se zachovaly pouze dvě jediné gramodesky. Na jedné, značky GCR z roku 1907, jsou výstupy Tuti fruti a Blaho manželské (hrál v nich společně s komikem Rudolfem Kamenským; na druhé, značky Lyrophon, najdeme sólové výstupy Moje Karolina a Na zednický.

Ve filmu začínal jako partner svého přítele E. A. Longena v jeho němých groteskách o pražském švihákovi Rudim roku 1911. Zatímco v němém filmu se objevil už jen sporadicky, poté co nebyl vázán vlastním kabaretem, se si zahrál v řadě drobných rolí mnoha českých filmů. Jeho postavy hospodských, vrchních, vrátných a návštěvníků pohostinství byly nenápadné, ale nepostradatelné. Jeho kulaté postavy si můžeme všimnout ve filmu Život je pes, kde sedí v pokladně prodejny s hudebninami, v Hrdinném kapitánu Korkoránovi si zahrál ředitele hotelu, v Matce Kráčmerce stěhováka, ve filmu Slávko, nedej se! ředitele operetního divadla. Poslední drobnou postavu vytvořil ve filmu Zocelení roku 1950.

Stal se předchůdcem generace kabaretních a estrádních umělců, jejichž výstupy byly oblíbené v rozhlase a začínající televizi až do 70. let a tvořily např. jádro silvestrovských pořadů.

27. září 1910, se v Praze na Žižkově, oženil s Annou Růžičkovou (1887-1949), se kterou měl jediného syna Karla (1915), po ovdovění, se v roce 1950, znovu oženil se svou švagrovou Helenou Růžičkovou (1893 - 1958), ale po pár letech, znovu ovdověl. Jeho hrob, nalezneme na Olšanských hřbitovech.en

Filmové role

Němý film

Zvukový film

  • Miláček pluku, 1931 – role neuvedena
  • Poslední bohém, 1931 – hospodský Krampera
  • Pepina Rejholcová, 1932 – hospodský
  • Písničkář, 1932 – hostinský
  • Sestra Angelika, 1932 – vrchní v „Casinu“
  • Tisíc za jednu noc, 1932 – vrchní v baru
  • Revizor, 1933 – kapelník
  • Sedmá velmoc, 1933 – továrník Hraboš
  • Život je pes, 1933 – pokladník v hudebninách
  • Hrdinný kapitán Korkorán, 1934 – ředitel hotelu
  • Matka Kráčmerka, 1934 – stěhovák
  • Pán na roztrhání, 1934 – hostinský
  • Žená, která ví co chce, 1934 – recepční úředník v hotelu
  • Jedenácté přikázání, 1935 – ředitel zpěvní síně
  • Jedna z milionu, 1935 – opilec
  • Slávko, nedej se!, 1938 – ředitel operetního divadla
  • Soud boží, 1938 – přísedící u soudu
  • Děvče z předměstí anebo Všecko přijde najevo, 1939 – host u Zvonečků
  • Humoreska, 1939 – vrchní
  • Mořská panna, 1939 – hotelový vrátný
  • Nevinná, 1939 – starosta
  • Tulák Macoun, 1939 – hostinský
  • Veselá bída, 1939 – vrchní v kabaretu
  • Minulost Jany Kosinové, 1940 – vrchní v baru
  • Poznej svého muže, 1940 – vrchní v baru
  • Advokát chudých, 1941 – návštěvník hospody
  • Modrý závoj, 1941 – vrátný v rozhlasu
  • Rukavička, 1941 – vrátný v kabaretu „Kankán“
  • Z českých mlýnů, 1941 – vrchní v „Dvorním pivovaru“
  • Městečko na dlani, 1942 – hospodský Pošmourný
  • Zocelení, 1950 – člen správní rady

Reference


Literatura

  • Český hraný film I, 1898 – 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
  • Český hraný film II, 1930 – 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
  • Český hraný film III, 1945 – 1960, NFA Praha 2001, ISBN 80-7004-102-1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Waltner (1883-1961).jpg
Josef Waltner (1883 - 1961), Český herec a kabaretiér.