Josef Zamazal

Josef Zamazal
Narození7. března 1869
Malé Prosenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. března 1935 (ve věku 65 let)
Malé Prosenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Zamazal (7. března 1869 Malé Prosenice[1] – 1. března 1935 Malé Prosenice[2])[3] byl český úředník, účastník odboje v první světové válce. Vojenským soudem byl obviněn z vyzvědačství a odsouzen k smrti. V roce 1917 byl propuštěn na amnestii.

Život

Narodil se v roce 1869 do selské rodiny. Měl dva bratry, Antonína a Františka, oba jeho bratři zůstali věrni selskému stavu a byli nadále rolníky. Josef po ukončení studií pracoval jako hospodářský správce a účetní v Brodku u Přerova.

Za první světové války se zapojil do odboje proti Rakousku-Uhersku, v roce 1915 byl zatčen a v tzv. Kramářových vlastizrádných procesech byl společně s Karlem Kramářem, Aloisem Rašínem a Vincencem Červinkou za vlastizradu odsouzen k trestu smrti provazem.[4] Ve vězení trpěl hladem tak jak i ostatní a k jeho přežití i jeho spoluvězňů pomohlo i jídlo dovážené do Vídně od obou sourozenců. Provedení rozsudku zabránila nemoc císaře Františka Josefa I. a i hrdinský postoj jeho osobního lékaře MUDr. Kerzla. Podle tehdejších zákonů musel rozsudky smrti politických vězňů podepsat císař a MUDr. Kerzl odmítl pustit vojenské auditory k císaři. Odvolal se na jeho zdravotní stav s tím, že císař by se mohl rozrušit a to by mohlo zhoršit jeho zdravotní stav, za který byl on odpovědný. Císař František Josef I. zanedlouho zemřel a nový císař Karel I. nejprve provedení poprav odložil, poté rozsudky změnil a nakonec všechny odsouzené v rámci širší amnestie v červnu roku 1917 amnestoval.

Po první světové válce Josef Zamazal pracoval ve státních službách jako vrchní revident ministerstva financí.

Dne 7. května 1934 se na Hostýně oženil s Josefou Otáhalovou.[5] Zemřel v roce 1935 a je pochován v rodinné hrobce v Prosenicích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika inv. č. 11241, sng. Př XVI 13, sn. 306 [online]. ZAO [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika inv. č. 12413, sng. Př XVI 18, sn. 89 [online]. ZAO [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Příjmení: Zamazal | Významné osobnosti | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ TŮMA, Milan. Proces s „velezrádci" [online]. Novysmer.cz, 2007-06-03 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-27. 
  5. ↑ Matrika 7484, sn. 159 [online]. MZA [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ladislav Rašín: Paměti Dr. Aloise Rašína, 1994, Bonus A, Anenská 4, 65626 Brno, ISBN 80-901693-4-1
  • Dr. Karel Hoch: Alois Rašín, jeho život, dílo a doba, nakladatelství Orbis, Praha 1934

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“