Josefa Maroldová

Josefa Maroldová (14. července 1836 Vicenza – 12. listopadu 1920 Praha)^[1]) byla teta a vychovatelka malíře Luďka Marolda, vychovávala i jeho syna.

Narodila se v italské Vicenze,^{[pozn. 1]} v rodině nadporučíka c. k. armády Jana Marolda (1768–1848 Kutná Hora)^[2] a jeho manželky Anny, rozené Eixnerové, ovdovělé Kratschmerové (1804–1863). S ovdovělou matkou a dvěma sestrami žila v Praze.^[3] Její sestra Aloisie byla matka malíře Luďka Marolda.^{[pozn. 2]} (Nejstarší sestra Františka zemřela roku 1871.^[5])

Živila se jako prodavačka v trafice, kterou získala jako nezaopatřená dcera zemřelého důstojníka. Trafika byla v ulici Na příkopě č. 38.^[6][7]

Po smrti Luďka Marolda se ujala výchovy i jeho syna.^[8] Ze vzpomínek novináře Jaroslava Baláka (1880–1935) vyplývá, že o syna Luďka pečovala již za života jeho rodičů, v době jejich nepřítomnosti.^[9]

Zemřela bezdětná a neprovdána v pražské Všeobecné nemocnici.^[1]

Na svou obhajobu zveřejnil správce pozůstalosti Luďka Marolda Ladislav Klumpar 31. 5. 1905 obsáhlý rozbor svých souvisejících aktivit. Popřel v tomto rozboru obvinění, která vůči němu vzneslo Právo lidu z 30. 5. 1905. Zejména uvedl, že si malíř přál, aby po jeho smrti vychovávala jeho syna Josefa Maroldová. Do jejího majetku proto přišla životní pojistka Luďka Marolda a Josefa Maroldová učinila syna Luďka svým univerzálním dědicem. Klumpar z této pojistky platil, se souhlasem Josefy Maroldové, zejména Maroldovy dluhy, ale i různá vydání ve prospěch malířovy vdovy. Podle Klumparova vyjádření se pojistka v majetku Josefy Maroldové stala zárukou, že bude postaráno o jeho syna.^[10]

Luděk Marold namaloval pro trafiku své tety dva vývěsní štíty, na kterých byli vyobrazeni Turek a Španělka,^[12] podle jiného zdroje postavy představovaly toreadora a Turkyni.^[13] Tyto štíty měly vzniknout v závěru Maroldova pařížského období, to je mezi roky 1889 a 1897.^[14]

Některé zdroje tradují, že si lid tyto postavy překřtil na Bulhary; podle postav ze štítů pak má pocházet místní pražské pojmenování (dříve křižovatka, nyní název ulice) U Bulhara.^[15] Protože trafika Josefy Maroldové byla v ulici Na příkopě^[6] a hostinec U Bulhara je v tisku zmiňován již v roce 1888, jde spíše o tzv. etymologickou pověst.