Josefa Pedálová

Josefa Pedálová
Josefa Pedálová
Narození	18. února 1781 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	4. března 1831 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Pseudonym	Dobrovlastka
Povolání	spisovatelka a řeholnice
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefa Pedálová, píšící pod řeholním jménem Marie Antonie nebo pseudonymem Dobrovlastka (18. února 1780^[1][2] Praha – 4. března 1831 Praha) byla česká katolická řeholnice (alžbětinka) a první česká vlastenecká spisovatelka.^[3]

Život

Narodila se 18. února 1781 v rodině vyšehradského hrnčíře Josefa Pedala a jeho manželky Veroniky.^[1] 19. listopadu 1803 byla přijata do kláštera alžbětinek Na Slupi, kde prožila celý zbytek života. Při vstupu do řádu přijala jméno Marie Antonie. Roku 1808 ji následovala i její mladší sestra Františka Veronika. Marie Antonie v klášteře pracovala jako kuchařka a ošetřovatelka v klášterní nemocnici, a také v rodinách. Po řeholním životě toužila už od dospívání („… Alžbětinou bez odkladu dcerou věrnou zůstanu, v svatofrantiškánském řádu svou povinnost zastanu…“). Zemřela v 51 letech následkem srdečního selhání.

Dílo

Podle korespondence F. L. Čelakovského napsala první báseň roku 1803, v době vstupu do kláštera. Dílo zahrnovalo překladovou náboženskou literaturu (legenda o svaté Alžbětě), modlitební knížku i básně a prózy s mravním poučením (např. povídka Serafka o ctnostné zbožné dívce).^[4]

Udržovala přátelské styky s řadou spisovatelů, jmenovitě s Františkem Ladislavem Čelakovským, Josefem Vlastimilem Kamarýtem a Magdalenou Dobromilou Rettigovou. Po smrti byly vydány její sebrané spisy. František Ladislav Čelakovský plánoval vydat její životopis, zemřel však dříve, než stihl tento svůj úmysl realizovat.^[5]

Její modlitební knížka Chlebowé poswátnj (a později i další tvorba) společně s kuchařkou (a později i dalšími díly) Rettigové byly pro české ženy hlavním literárním zdrojem k poznávání českého jazyka a probouzení českého cítění.^[6]

Ve své době byla jako spisovatelka oblíbena, nicméně jednoznačně katolický charakter jejích děl iritoval už intelektuální elitu československé první republiky,^[zdroj?] komunistický režim ji pak zcela „vyřadil“ z dějin české literatury.

Knižní vydání

• Žiwot Swaté Alžběty, dcery krále Vherského Ondřege II., kněžny Durynské a Hesské; sepsaný od gedné duchownj sestry z řádu sw. Alžběty k duchownjmu potěssenj chudých nemocných w Praze (W Praze, Wytisstěný v Jozefy owdowělé Fetterlowé z Wildenbrunu, 1819 a Anna Špinkowá, 1843)
• Chlebowé poswátnj, aneb, Swaté prosby a wzdychánj k Hospodinu Bohu we Gménu Pána Gežjsse (ke wsselikým časům, příležitostem a potřebám obecným y obzwlásstnjm spořádané (pro osobu ženskau)/ sebrané od gedné klássternj panny, řádu swaté Alžběty M.A.; W Praze, Jozeffa owdowělá Fetterlowá z Wildenbrunu, 1820 a 1826)
• Serafka (dárek dcerkám městským od Dobrowlastky; W Praze, U Josefy Fetterlowé z Wildenbrunu, 1826 a Wáclaw Špinka, 1832)
• Myrrhowý wěneček, aneb, Utrpenjm přicházj se k blaženosti (W Praze a w Hradci Králowé, Jan Hostiwjt Pospjssil,1828)
• Keř Rozmarínowý, ze stjnu do weřegné zahrady přesazen (Od Marie Antonie; Praha, Knjžecj arcibiskupská knihtiskárna, a Josefa Fetterlová, 1830)

Odkazy

Reference

Literatura

• HAVLENOVÁ Lenka, Jeptiška Josefa Pedálová: Marie Antonie Dobrovlastka. Diplomová práce. PF JČU 1998
• ZBÍRAL Jaroslav. Marie Antonie (Dobrovlastka), 1903, Rukopis, Uloženo ve fondu Památníku národního písemnictví v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefa Pedálová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josefa Pedálová
• Josefa Pedálová v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Ottův slovník naučný/Pedálová
• Katopedia.cz, Marie Antonie Pedálová