Josefa Slánská

Josefa Slánská
Narození25. února 1913
Vršovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. listopadu 1995 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatelka
ChoťRudolf Slánský
DětiRudolf Slánský mladší
Marta Slánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josefa Slánská, rozená Hašková (25. února 1913 Vršovice[1]1. listopadu 1995 Praha[2][3]), byla manželkou Rudolfa Slánského, dlouholetého člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generálního tajemníka ÚV KSČ (1945–1951), který byl po zkonstruovaném procesu v roce 1952 popraven.

Život

Narodila se v rodině fotografa ve Vršovicích Antonína Haška (1885–??) a jeho manželky Josefy, rozené Hurychové (1889–??).[1] Byla nejmladší ze čtyř dětí.[4] Na své dětství vzpomínala jako na chudé, kdy otec a dva sourozenci byli bez zaměstnání a ona sama nedokončila pátou třídu gymnázia a nastoupila do zaměstnání.[5]

Od mládí byla levicového smýšlení, v roce 1927 se stala členkou Československého Komsomolu, v roce 1929 KSČ.[6]

V roce 1929 se též seznámila s Rudolfem Slánským a s dalšími tehdejším předními členy KSČ (včetně Klementa Gottwalda). V roce 1931 odjela na rok do Sovětského svazu, po návratu pracovala jako administrativní síla, tlumočnice a překladatelka. Dne 20. dubna 1937 byli s Rudolfem Slánským oddáni, syn Rudolf se narodil o dva roky dříve, již v roce 1935. Po Mnichovské dohodě byl Rudolf Slánský povolán do Sovětského svazu, Josefa Slánská odcestovala se synem za ním.[5]

Po zatčení Rudolfa Slánského byla vyloučena z KSČ, jejíž členkou byla od roku 1929. Členství jí bylo navráceno po rehabilitaci jejího manžela v roce 1963, v roce 1969 byla znovu vyloučena. V roce 1977 podepsala spolu se synem Rudolfem Chartu 77[7] a s chartisty aktivně spolupracovala. Svou víru v socialismus a komunismus si však zachovala.[5][8]

Rodinný život

Josefa Slánská měla s manželem tři děti, Rudolfa, Naděždu a Martu. Dcera Naďa se narodila během pobytu v Moskvě a jako tříměsíční zde byla v roce 1943 unesena. Případ nebyl nikdy objasněn. Rudolf Slánský mladší byl signatářem Charty 77 a po sametové revoluci československým velvyslancem v Rusku, do roku 2004 českým velvyslancem na Slovensku. Dcera Marta (*1949) je podnikatelkou – vlastnila realitní kancelář.[9]

Vzpomínková kniha

Josefa Slánská napsala knihu vzpomínek Zpráva o mém muži, ve které popisuje fyzické a psychické týrání vězňů v Československu v 50. letech 20. století. Kniha pojednává také o jejím pobytu v ruzyňské věznici, o rodinných vztazích s Gottwaldovými a o politické situaci 50. let z jejího pohledu.[10][11] Kniha vycházela po částech v Literárních listech v roce 1968, úvod k ní napsal Pavel Kohout. Vzpomínky vycházely v číslech 9–15/1968, vždy na poslední straně.[12] V roce 1969 vyšla kniha v angličtině a poté byla přeložena do několika dalších jazyků.[13] Česky vyšla roku 1990 v nakladatelství Svoboda.[14]

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených, Vršovice, 1911–1914, snímek 195, Záznam o narození a křtu
  2. CHADIMA, Jan. Rudolf Slánský. 1. vyd. Praha: [s.n.] 447 s. ISBN 978-80-7601-623-1. OCLC 1335766434 
  3. zr. Josefa Slánská. Právo. 1995-11-09, roč. 5, čís. 262, s. 2. Dostupné online. 
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 162, obraz 373, Hašek Antonín, 1885
  5. a b c BEKROVÁ, Kristýna. Politické procesy a jejich dopad na život a dílo Josefy Slánské ve světle archivních pramenů. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitárních studií. Vedoucí práce Jiří Hlaváček. s. 17–78. Dostupné online.
  6. Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (část 2). Literární noviny. 10/1968, s. 16. Dostupné online. 
  7. Wordpress.com: Prohlášení Charty 77 a první signatáři
  8. HERTL, David; MARKOVÁ, Zuzana. Josefa Slánská. Žena, která neomylně minula pravdu. Český rozhlas [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  9. 13. komnata Marty Slánské. Dostupné online
  10. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | LitL/1.1968/10. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. 
  11. Nelehký život po boku Rudolfa Slánského. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-08]. 
  12. Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (1. část). Literární listy. 9/1968, s. 16. Dostupné online. 
  13. Moderní-Dějiny.cz | Josefa Slánská - V Ruzyni. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online. 
  14. SLÁNSKÁ, Josefa: Zpráva o mém muži, vyd. nakladateství Svoboda : Praha 1990

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“