Josefine Christen

Josefine Christen
Narození12. července 1869
Třebíč
Úmrtí25. prosince 1942 (ve věku 73 let)
Vídeň
Národnostrakouská
Povolánísochařka a politička
Politická stranaKřesťansko-sociální strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josefine Christen (12. července 1869, Třebíč – 25. prosince 1942, Vídeň) byla rakouská sochařka, zpěvačka a politička (CS, PÖM).

Biografie

Josefine Christen byla dcerou důstojníka Ernsta Christena, který po své vojenské kariéře působil jako ředitel pražské občanské plovárny a koupaliště a jeho manželky Josefine Josse de Chérol († 1916).[1] Její rodiče měli tři další dcery a syna.[2]

Josefine Christen vyrůstala v Praze jako studentka u Anglických panen (Congregatio Jesu). V letech 1883–1887 se věnovala studiu zpěvu na Pražské konzervatoři.[3] Ve třinácti letech začala sbírat první divadelní zkušenosti. Mezi její role patřila „Nancy“ v opeře Martha, kterou hrála mimo jiné v roce 1887 v Královském městském divadle v Olomouci.[4] Roku 1889 vystupovala v různých dílech v Novém německém divadle v Praze, například jako „Amalie“ v operetě Das Pensionat.[5] V tomtéž roce doprovázela Angela Neumanna na turné do Petrohradu, Moskvy a Bernu.[6] Na žádost otce se nakonec vzdala kariéry na divadle. Nadále působila jako učitelka zpěvu a skladatelka.[1]

Později se Christen začala věnovat sochařství. Tvořila zejména velké postavy a skupiny pro památníky, ale také busty a malé plastiky. V letech 1903–1906 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl jedním z jejích učitelů Josef Václav Myslbek. Studium jí umožnilo stipendium Společnosti na podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách.[7] Poté pokračovala dva roky ve studiu v Paříži, kde v letech 1907 a 1908 vystavovala na výstavách Société nationale des beaux-arts.[8]

Od roku 1908 žila Christen ve Vídni. Na výroční výstavě ve vídeňském Künstlerhausu v roce 1909 představila figurální skupinu Tröstende Muse, kterou již dříve ukázala v Paříži.[9] Účastnila se mimo jiné výstav Vereinigung bildender Künstlerinnen Österreichs (Spolek výtvarných umělkyň Rakouska) a Österreichischer Künstlerbund (Rakouského uměleckého spolku). Během první světové války byla v letech 1917 a 1918 zaměstnána v K.u.K. válečném tiskovém oddělení. Během působení jako válečná sochařka u 5. armády v Kutech na Ukrajině a u velitelství armády polního maršála Hermanna Kövesse vytvořila několik plastik, které v roce 1918 vystavila ve vojenských kasárnách na vídeňském Schwarzbergplatzu.[10][1]

Po skončení války se Christen zaměřila především na politiku. V roce 1919 se podílela na založení Volebního sdružení německých žen křesťanského středního stavu, jehož vedení převzala. Byla také dlouhodobou předsedkyní Rakouského říšského svazu křesťanských žen a odpovědnou redaktorkou jeho publikace Zprávy rakouského říšského svazu křesťanských žen (1932–1938). V roce 1920 kandidovala v prvních volbách do Národní rady za Vídeňskou Křesťansko-sociální stranu ve volebním okrsku vnitřní Vídeň-východ,[11] ale zvolena nebyla. V roce 1923 byla zvolena místopředsedkyní předsednictva legitimistické Rakouské monarchistické strany (PÖM).[12] V rámci volební dohody s křesťansko-sociální stranou se pravděpodobně počítalo s její kandidaturou,[13] místo toho však získal pozici na kandidátce předseda PÖM Ernst Wense. Později byla Christen aktivní jako okresní a sociální rada ve Vídni.[14]

Josefine Christen zemřela 25. prosince 1942 ve věku 73 let ve Vídni.[8]

Výběr z díla

Památník Gussenbauera v Obervellachu
  • Tröstende Muse, dvojice v životní velikosti, 1908 v Paříži, 1909 na výroční výstavě Wiener Künstlerhaus[9]
  • Reliéfní portrét paní F. v. St., 1909 na výstavě Osm umělkyň v Salonu Pisko[15]
  • památník Carla Gussenbauera, 1910, Obervellach[16]
  • Kain, bronzová busta a Salome, mramor, 1910 na výstavě v Novém ženském klubu, Vídeň[17]
  • Památník Richarda Rittera von Dotzauera, bronzová postava v nadživotní velikosti na žulovém soklu se skupinou dětí jako bronzovým reliéfem, 1912, Kraslice, bývalé náměstí hraběte Erwina Nostitze (28. října), odstraněno po 2. sv. válce, užívání soklu do roku 1968[18]
  • Nosička vody, 1915 na výstavě ve vojenských kasárnách na Schwarzbergplatz, Vídeň
  • Železný rytíř (nadživotní socha rytíře s monumentálními železnými hodinami na ramenou), 1916, Praha, Německá divadelní zahrada/Sál sdružení Weinbergerských Němců
  • Poloviční postava herce R. H. a Mořský orel, sádra, 1916 na desetileté výstavě Rakouského uměleckého spolku[19]
  • Portrétní busta pana T. D., sádra, 1917 na XI. výroční výstavě Rakouského uměleckého spolku
  • Portrétní busta vévodkyně z Hohenbergu, sádra patinovaná, 1917 na výstavě spolku výtvarných umělkyň Rakouska[20]
  • Heldenbrunnen (mužská busta na soklu), Busta arcivévody Albrechta Františka, Busta polního maršála barona Kövesse, žánrová postava Armádní sestra, 1918 na výstavě v kasárnách na Schwarzbergplatz, Vídeň[10]

Výběr z výstav

  • 1907, 1908, Société nationale des beaux-arts
  • 1909, výroční výstava Wiener Künstlerhaus
  • 1909, Osm umělkyň a jejich hosté, Salon Pisko
  • 1910, Nový ženský klub, Vídeň
  • 1911, 1912, 1916, 1917, Spolek výtvarných umělkyň Rakouska
  • 1916, 1917, Rakouský umělecký spolek, Wawra, Vídeň

Odkazy

Literatura

  • Christen, Josefine. In: Wer ist's? Band 9. Degener, Lipsko 1928, S. 248.
  • Christen, Josefine. In: Wilhelm Kosch: Das katholische Deutschland: biographisch-bibliographisches Lexikon. Haas & Grabherr, Augsburg 1933.

Reference

  1. ↑ a b c Christen, Josefine. In: Wer ist's? Band 9. Degener, Lipsko 1928, S. 248.
  2. ↑ Sterbefälle. In: Prager Tagblatt, 22. Července 1916, S. 6
  3. ↑ Jan Branberger: Das Konservatorium für Musik in Prag, zur 100. Verlag des Vereines zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen, Prag 1911, S. 328.
  4. ↑ Martha. In: Mährisches Tagblatt, 5. listopadu 1887, S. 9
  5. ↑ Neues deutsches Theater. In: Prager Tagblatt, 10. února 1889, S. 8
  6. ↑ Von fremden Bühnen. In: Prager Tagblatt, 21. března 1891, S. 7
  7. ↑ Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen. In: Leitmeritzer Zeitung, 16. prosince 1903, S. 4
  8. ↑ a b Dankmar Trier: Christen, Josefine von. In: Allgemeines Künstlerlexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker (AKL). Band 19, Saur, München u. a. 1998, ISBN 3-598-22759-0, S. 20.
  9. ↑ a b Jahresausstellung im Künstlerhaus: Josephine Christens lebensgroße Gruppe Tröstende Muse in der Abteilung für Plastik. In: Das interessante Blatt, 22. dubna 1909, S. 3 (Abb.), 6–7
  10. ↑ a b Josefine Christen. Plastikenausstellung. In: Reichspost, 17. srpna 1918, S. 9
  11. ↑ Wahlbewegung. In: Die Frau, 25. září 1920, S. 3
  12. ↑ Die Partei Schager-Seipel. In: Arbeiter-Zeitung, 5. srpna 1923, S. 1
  13. ↑ Radikalisierung der bürgerlichen Front nach rechts. In: Die Stunde, 5. srpna 1923, S. 2
  14. ↑ Christen, Josefine. In: Wilhelm Kosch: Das katholische Deutschland: biographisch-bibliographisches Lexikon. Haas & Grabherr, Augsburg 1933.
  15. ↑ Katalog výstavy 8 Künstlerinnen und ihre Gäste, 1909 (online).
  16. ↑ Kärnten – unbewegliche und archäologische Denkmale unter Denkmalschutz. S. 82 (PDF).
  17. ↑ Ausstellung im „Neuen Frauenklub“ Wien. In: Wir Leben, Jahrgang 1910, S. 20
  18. ↑ Petr Valenta: Richard Dotzauer a osobnosti podnikatelského života 19. století. Dissertation. Karlova univerzita v Praze, 2014, S. 186, 324, 327 (Abb.) (PDF).
  19. ↑ Katalog desetileté výstavy Rakouského uměleckého spolku v prostorách výstav společnosti C. J. Wawra, 1916 (online).
  20. ↑ Katalog VII. výstavy spolku výtvarných umělkyň Rakouska, 1917 (online).

Média použitá na této stránce