Joseph Albert
| Joseph Albert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. března 1825 Mnichov |
| Úmrtí | 5. května 1886 (ve věku 61 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′50″ s. š., 11°33′59″ v. d.) |
| Povolání | fotograf a vynálezce |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Albert (5. března 1825 Mnichov – 5. května 1886 tamtéž) byl německý fotograf a vynálezce.[1] Byl dvorním fotografem bavorského královského domu, pracoval na vylepšení metody světlotisku a vynalezl světlotisk barevný.
Život
Po studiu fyziky a chemie si otevřel v roce 1850 vlastní fotografický ateliér v Augsburgu. Vylepšil proces světlotisku, prvního foto-mechanického procesu tisku. Umění fotografie studoval u mnichovského fotografa Aloise Löcherera.
Albert byl v roce 1857 jmenován dvorním fotografem bavorské královské rodiny a vrátil se do Mnichova. Portrétoval členy královské rodiny, zvláště krále Ludvíka II. Bavorského a dokumentoval řadu jejich stavebních projektů.[2][3] Zabýval se také reprodukcí obrazů a grafik.
Jeho dům s ateliérem [4] byl vybaven solární kamerou dvorního fotografa Jacoba Wothlyho. Jacob Wothly a Joseph Albert inspirovali Friedricha Wilhelma Hackländera k vytvoření smyšlené románové postavě Wilbert.
Na fotografické výstavě v Hamburku v roce 1868 představil své fotografie pořízené jeho vlastním vylepšeným světlotiskem pod názvem albertotypie. Proces byl určen převážně k vytváření fotografických kopií.[5][6] V roce 1876 následovalo další vylepšení: barevný světlotisk.
Zemřel 5. května 1886 v Mnichově. Jeho hrob se nachází na Starém jižním mnichovském hřbitově.
Jeho syn Eugen (1856–1929) šel ve stopách svého otce a založil fotografickou unii Photographische Union. Kromě toho také dále rozvíjel reprodukční techniky vedoucí až k ofsetovému tisku.
Spolupráce s Husníkem
Ústup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval velmi pozorně také Čech Jakub Husník. Při nesčetných pokusech našel pomocníka v táborském lékaři Schwarzovi. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem – dvoutónovými fotografiemi.
Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem (talbotypie), Poitevinem (uhlotisk) a dalšími s dvojchromanem draselným za působením světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů – fotolitografii. Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže byl schopen docílit i 1000 otisků. Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf Joseph Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat.
V lednu 1869 podepsal Husník s Josephem Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně – vybavené tiskárně Josepha Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii. Husníkova metoda se nicméně prosadila především pod názvem světlotisk.
Galerie
Zámek Berg am Starnberger See, okolo 1886
Zámek Hohenschwangau s alpským jezerem, 1857
Rezidence se zimní zahradou Ludvíka II., Mnichov, okolo 1870
Zámek Neuschwanstein, 1886/87
Místnost trůnů, zámek Neuschwanstein, 1886
Pracovna, zámek Neuschwanstein, 1886
Kreslírna, zámek Neuschwanstein, 1886
Hudební místnost, zámek Neuschwanstein, 1886
Joseph Albert: Ludwig a Malwine Schnorr von Carolsfeld jako Tristan a Isolda při mnichovské premiéře, 1865
Princ Georg Bavorský (uprostřed) s rodiči, okolo 1885
Cosima Wagner, později druhá manželka Richarda Wagnera, před 1870
Adolf von Stählin, duchovní
Odkazy
Literatura
- Jörg Krichbaum: Lexikon der Fotografen 1981, ISBN 978-3-596-26418-6
Reference
- ↑ Sougez, M.L.; Pérez Gallardo, H.. Diccionario de historia de la fotografía. Madrid: Ediciones Cátedra. pp. 28. ISBN 84-376-2038-4
- ↑ Castellanos, P. (1999). Diccionario histórico de la fotografía. Madrid: Ediciones Itsmo. pp. 16. ISBN 84-7090-325-X.
- ↑ Gernsheim, H.; Gernsheim, A. (1965) (en inglés). A concise history of photography. Londres: Thames and Hudson. pp. 133. OCLC 425560.
- ↑ Podrobný popis viz Photographische Correspondenz, 1865. S.85-89.
- ↑ beyars.com: Beyars Kunstlexikon über Albertotypie Archivováno 23. 10. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Newhall, B.; Fontcuberta, J.. Historia de la fotografía. Desde sus orígenes hasta nuestros días. Barcelona: Editorial Gustavo Gili S.A.. pp. 251. ISBN 84-252-1163-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Albert na Wikimedia Commons - Joseph Albert - biografie
Média použitá na této stránce
Joseph Albert: Bayerische Königsschlösser, Schloss Berg am Starnberger See, um 1886
Pictures of the Tannhauser story, Study (Arbeitszimmer), Neuschwanstein Castle, Upper Bavaria, Germany. Photograph by Joseph Albert 1886, postcard published ca. between 1890 and 1900. Detroit Publishing Co. print no. 17480.
Joseph Albert: Ludwig und Malwine Schnorr von Carolsfeld als »Tristan und Isolde« der Münchner Uraufführung, 1865, München, Staatliche Verwaltung der Schlösser.
Hohenschwangau mit Alpsee 1857.
Pictures of the Lohengrin story, drawing room, Neuschwanstein Castle, Upper Bavaria, Germany. Photograph by Joseph Albert 1886, postcard published ca. between 1890 and 1900. Detroit Publishing Co. print no. 17481.
Sängerhalle (singer's hall, music room), Neuschwanstein Castle, Upper Bavaria, Germany. Photograph by Joseph Albert 1886, postcard published ca. between 1890 and 1900. Detroit Publishing Co. print no. 17484.
Prinz Georg von Bayern (Bildmitte stehend) mit Eltern und Geschwistern.Fotografie von Joseph Albert.[1]
Bayerische Königsschlösser, Neuschwanstein – Schloss nach vorläufiger Einrichtung für den Publikumsbesuch
Throne room, Neuschwanstein Castle, Upper Bavaria, Germany. Photograph by Joseph Albert 1886, postcard published ca. between 1890 and 1900. Detroit Publishing Co. print no. 17479.
Albert, Joseph: München, Residenz – Wintergarten König Ludwigs II., nach Westen
Adolf von Stählin. In: Otto Stählin: Oberkonsistorialpräsident D. Adolf von Stählin: ein Lebensbild mit einem Anhang von Predigten und Reden. München: C. H. Beck, 1898.