Joseph Andreas Zimmermann
| Joseph Andreas Zimmermann | |
|---|---|
| Poslanec Uherského parlamentu | |
| Ve funkci: 1848 – ??? | |
| Ve funkci: 1866 – 1867 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1863 – 1865 | |
| Poslanec Sedmihradského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1863 – ??? | |
| Prezident rakouské Vrchní evangelické rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1874 | |
| Předchůdce | vznik úřadu |
| Nástupce | Conrad Schmidt v. Altenheim |
| Narození | 2. prosince 1810 Sighişoara  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. nebo 19. května 1897 Sibiň  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | Sedmihradští Sasové |
| Sídlo | Vídeň (od 1852) |
| Náboženství | Evangelical Church of Augustan Confession in Romania |
| Ocenění | komtur s hvězdou Řádu Františka Josefa (1874) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Joseph Andreas Zimmermann (2. prosince 1810 Sighişoara – 18. nebo 19. května 1897 Sibiň[1][2]) byl rakouský evangelický funkcionář a politik německé národnosti ze Sedmihradska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a prezident vrchní evangelické církevní rady v Rakousku-Uhersku.
Biografie
Přípravné studium absolvoval v Târgu Mureș, kde bádal v tamní knihovně hraběte Telekyho. Pak vystudoval práva a od března 1832 pracoval v státní službě, na sedmihradském guberniu. Roku 1839 byl jmenován učitelem na gymnáziu v Sibini, od roku 1844 učil na nově zřízené právní akademii. Během revolučního roku 1848 se podílel na debatách o ústavní a státoprávní reformě monarchie. V květnu 1848 byl jménem sedmihradských Sasů zvolen do deputace, která u císaře ve Vídni obhajovala zájmy německého obyvatelstva Sedmihradska. V letech 1846–1847 byl poslancem sněmu v Kluži. Během revoluce roku 1848 zasedal na Uherském sněmu v Pešti. Počátkem května 1850 byl zvolen do samosprávného orgánu německé menšiny (Národní univerzita). Roku 1850 byl povolán na ministerstvo vyučování, kde se 9. dubna 1852 stal ministerským tajemníkem a 20. listopadu 1858 ministerským radou. Významně se podílel na vedení evangelické církve. 1. září 1859 byl pověřen vedením evangelické konzistoře ve Vídni. Koncem července 1867 pak byl ustanoven za prezidenta vrchní evangelické církevní rady v Rakousku-Uhersku, přičemž již od června 1861 byl předsedou této střechové organizace. 15. listopadu 1874 odešel do penze. Za zásluhy obdržel Řád Františka Josefa.[1][2]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. V 60. letech 19. století byl poslancem nově ustaveného Sedmihradského zemského sněmu. Zemský sněm ho roku 1863 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Sedmihradsko. 20. října 1863 složil slib, 12. listopadu 1864 opětovně složil slib.[3]
V době, kdy se chystalo rakousko-uherské vyrovnání, kterým zvítězila dualistická koncepce monarchie, zasedal v letech 1866–1867 také jako poslanec Uherského sněmu v Pešti.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Zimmermann, Joseph Andreas, s. 126. (německy)
- ↑ a b Joseph Andreas ZIMMERMANN [online]. museum.evang.at [cit. 2014-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)