Joseph Knaffl

Joseph Knaffl
Narození9. října 1861
Wartburg
Úmrtí23. března 1938 (ve věku 76 let)
Knoxville (Tennessee)
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Knafflova Madonna, 1899
Prodavačka květin, asi 1916

Joseph Knaffl (9. října 1861 Wartburg, Tennessee, USA – 23. března 1938, Knoxville) byl americký výtvarný a portrétní fotograf působící v Knoxville, Tennessee na konci 19. a počátku 20. století. Nejznámější je jeho portrét Knafflova Madonna z roku 1899, který byl přetištěn v tisícových kopiích a stále se používá na vánočních pohlednicích společnosti Hallmark.[1] Knaffl byl partnerem ve dvou studiích v Knoxvillu: Knaffl and Brother, zal. v roce 1884, a Knaffl and Brakebill, zal. r. 1909.[2]

Životopis

Narodil se ve Wartburgu v Tennessee jako syn původem rakouského fyzika Rudolpha Knaffla a jeho manželky Rosalii.[2][3] Studoval pak ve školách v Knoxville a v Nashville.[2] Umění fotografie se vyučil u knoxvillského portrétního fotografa T. M. Schliera.[2] V roce 1884 se svým bratrem Charlesem založili vlastní studio Knaffl and Brother. Toto studio se sídlem v budově na Gay Street se zaměřovalo především na umělecké fotografie.[2] Po Charlesově smrti v roce 1904 Knaffl provozoval studio dále buď sám nebo s různými partnery.[2]

V roce 1909 Knaffl založil portrétní studio s Jamesem Brakebillem.[2] Zúčastnil se mezinárodní výstavy Appalachian Exposition v roce 1910 a na výstavě National Conservation Exposition v roce 1913 představili řadu portrétů.[4] Společnost Knaffl and Brother existovala až do jeho smrti v roce 1938.[2]

Dílo

Knafflovy rané portréty, ovlivněné klasickým uměním, byly často založeny na náboženské ikonografii, jako například Knafflova Madonna (1899) a Mladý Svatý Jan (1903). Po partnerství s Brakebillem v roce 1909 začal dělat více charakteristických studií jako například Prodavačka květin.[3] Během poloviny 90. let Knaffl zhotovil sérii fotografií, ve kterých si tropil žerty z rasového stereotypu[5] jako například Hra s kůží (1896), který zobrazoval tři afroamerické hráče podvádějící v pokeru.[6] Jedna z takových Knafflových fotografií se později objevila jako ironický vtip na obalu alba jazzového saxofonisty Lou Donaldsona.[5]

Jeho nejznámější snímek Knafflova Madonna (původně pojmenovaný Madonna s dítětem) byl vystaven na sjezdu asociace Photographers' Association of America v Celoronu, , New York, a tentýž rok o něm psal výtvarný kritik a sochař Lorado Taft v článku Brush and Pencil.[1][2] Na fotografii, která představuje Marii držící Ježíše, je vlastně Emma Fanzová (dcera jeho přítele a magnáta Ignaze Fanze) a drží Knafflovu dcera Josephinu.[5] Josephine se zřejmě bála hluku na Gay Street a stále křičela, trvalo tři samostatná fotografování, než Knaffl získal snímek, jaký chtěl.[5]

Knafflovy fotografie byly ohodnoceny v časopisech, jako například The Photographic Review, Photo-era Magazine, Photographic Times, Anthony's Photographic Bulletin a Wilson's Photographic Magazine.[7] Bratři Knafflovy často obsazovali první, druhá nebo třetí místa v jižní divizi pořádané Americkou fotografickou asociací. Jejich největším konkurentem byl knoxvillský fotograf Frank McCrary (partner portrétního malíře olejů Lloyda Bransona) a fotografiské studio v New Orleans Moses and Son.[8] V roce 1904 Knafflova fotografie Proroci vyhrála zlatou medaili na mezinárodní výstavě v St. Louis.[5][9]

Technika

Knaffl používal "poměrně originální a zajímavé" dvojité osvětlení; jedno světlo poskytovalo převážnou část osvětlení a druhým světlem v pravém úhlu řídil kontrast.[10]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Jack Neely, "A Vision of the Madonna?" Metro Pulse, c. 1999. Retrieved: 13. dubna 2011.
  2. ↑ a b c d e f g h i East Tennessee Historical Society, Lucile Deaderick (ed.), Heart of the Valley: A History of Knoxville, Tennessee (Knoxville, Tenn.: East Tennessee Historical Society, 1976), pp. 427, 548-550.
  3. ↑ a b Louise Durman, "Nostalgia Up for Sale: Knaffl Gallery Artifacts Reflect Knox History," Knoxville News Sentinel, 20 January 1994.
  4. ↑ Gifford Pinchot, Don Carlos Ellis, Julia Clifford Lathrop, The First Exposition of Conservation and Its Builders (Knoxville, Tenn.: 1914), p. 279.
  5. ↑ a b c d e Jack Neely, Knoxville's Secret History (Scruffy Books, 1995), str. 106-108.
  6. ↑ Finding Aid for "A Skin Game" Photograph Archivováno 28. 1. 2011 na Wayback Machine., University of Tennessee Special Collections Library. Retrieved: 13 April 2011.
  7. ↑ The Photographic Review, Vol. 22, Issue 7 (July 1916); Photo-era Magazine, Vol. 40 (May 1918); Anthony's Photographic Bulletin, Vol. 30 (May 1899); Wilson's Photographic Magazine, Vol. 33, No. 476 (August 1896).
  8. ↑ Wilson's Photographic Magazine, Vol. 33, No. 476 (Aug. 1896), pp. 343-344.
  9. ↑ Photographic Topics, Vol. 3-4, říjen 1904, str. 80.
  10. ↑ Studio Light: A Magazine of Information for the Profession, Vol. 5, No. 3 (May 1913), str. 6.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Knaffl-brakebill-portrait-tn6.jpg
Artura iris print portrait taken by photographers Joseph Knaffl and J.H. Brakebill at their Knoxville, Tennessee studio, circa 1913.
Knaffl-brakebill-portrait-tn7.jpg
Artura iris print portrait taken by photographers Joseph Knaffl and J.H. Brakebill at their Knoxville, Tennessee studio, circa 1913.
The-flower-seller-knaffl-tn1.jpg
"The Flower Seller," a portrait by photographer Joseph Knaffl, taken circa 1916 at his Knoxville, Tennessee studio.
Knaffl-brakebill-portrait-tn3.jpg
Artura iris print portrait taken by photographers Joseph Knaffl and J.H. Brakebill at their Knoxville, Tennessee studio, circa 1913.
Madonna-and-child-knaffl-tn1.jpg
"Madonna and Child," also called Knaffl's Madonna, taken by the Knoxville, Tennessee-based photography studio, Knaffl Brothers, in 1899. The photograph, a representation of Mary holding Jesus, is actually Emma Fanz holding Knaffl's daughter, Josephine.
Knaffl-brakebill-portrait-tn2.jpg
Artura iris print portrait taken by photographers Joseph Knaffl and J.H. Brakebill at their Knoxville, Tennessee studio, circa 1913.