Josip Vidmar
| Josip Vidmar | |
|---|---|
 | |
| Předseda Osvobozenecké fronty | |
| Ve funkci: 1944 – 1945 | |
| Předseda Předsednictva Lidového shromáždění | |
| Ve funkci: 1945 – 1953 | |
| Narození | 14. říjen 1895  Lublaň, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. duben 1992  Lublaň, Slovinsko |
| Místo pohřbení | Centralno pokopališče Žale, Ljubljana |
| Národnost | Slovinec |
| Děti | Tit Vidmar |
| Příbuzní | Milan Vidmar (sourozenec) |
| Profese | literární kritik, dramatik |
| Ocenění | Řád hrdiny socialistické práce Prešerenova cena Župančič Award |
| Commons | Josip Vidmar |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josip Vidmar (14. října 1895, Lublaň, Rakousko-Uhersko – 11. dubna 1992, Lublaň, Slovinsko) byl slovinský literární kritik a esejista, který se podílel na slovinském odboji v průběhu druhé světové války. Sehrával také významnou roli v kulturní politice titovské Jugoslávie od poloviny padesátých do poloviny sedmdesátých let.
Život a politická činnost
Narodil se v Lublani, kde vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu.[1] V letech 1934 až 1941 byl dramaturgem Národního divadla v Lublani.[1] V meziválečném období vzrostlo jeho postavení mezi literárními a politickými kritiky. V roce 1933 publikoval esej Kulturní problémy slovinské identity (Kulturni problem slovenstva), ve které reflektoval centralistickou politiky prvního jugoslávského království, přičemž se zaměřil na utváření jugoslávského kulturního a politického národa.
Po zhroucení Jugoslávie v dubnu 1941 se stal spoluzakladatelem Osvobozenecké fronty (Osvobodilna fronta). Ke konci války byl jejím předsedou. Členem AVNOJe byl od jeho druhého zasedání.[1] Po skončení války se stal předsedou jugoslávského Svazového lidového svazového sněmu (později Sněmovny republik a oblastí). V letech 1945 až 1953 byl předsedou slovinského parlamentu. V letech 1952 až 1976 byl předsedou Slovinské akademie věd a umění a v letech 1950 až 1964 vedoucím Akademického výzkumného centra.
Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, češtiny, chorvatštiny a srbštiny do slovinštiny, především divadelní hry a díla dramatiků jako Arbuzova, Gogola,Gribojedova, Krleži, Nušiće, Puškina či Tolstého. V roce 1948 obdržel Cenu svazové vlády za překlad Molièrova díla.[1]
Byl nositelem Řádu národního hrdiny, Řádu zásluh o národ, Řádu bratrství a jednoty, Partyzánské pamětní medaile 1941 a jednoho polského vyznamenání.[1] Zemřel v Lublani.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josip Vidmar na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josip Vidmar na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josip Vidmar
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josip Vidmar (October 14, 1895 -April 11, 1992) was a prominent Slovenian literary critic and essayist. Vidmar is remembered because of his role in the Slovenian resistance during World War II, and for his influence in the cultural policies of the Titoist regime in Slovenia from the mid 1950s to the mid 1970s.