Jost Bürgi

Jost Bürgi
Narození28. února 1552
Lichtensteig
Úmrtí31. ledna 1632 (ve věku 79 let)
Kassel
PracovištěVilém IV. Hesensko-Kasselský (od 1579)
Rudolf II. (od 1604)
Johannes Kepler (od 1604)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titulní list Bürgiho logaritmů (Praha 1620)
Mechanický celestiální glóbus (1594)
Armilární sféra s hodinami (1585, dnes Stockholm)

Jost Bürgi, také Joost nebo Jobst (28. února 1552 Lichtensteig31. ledna 1632 Kassel) byl švýcarský matematik, astronom a vynálezce, dvorní hodinář císaře Rudolfa II.

Život

O jeho mládí není známo téměř nic. Protože neuměl latinsky, lze předpokládat, že neměl vyšší školní vzdělání. Snad pracoval ve Štrasburku s bratry Habrechtovými na druhém štrasburském orloji a tam snad získal i své matematické znalosti u Konráda Dasypodia. Je možné, že se vzdělával i v Itálii a jako tovaryš v Německu. V letech 1579-1604 byl dvorním astronomem a hodinářem hraběte Viléma IV. Hesensko-Kasselského na hvězdárně v Kasselu, jedné z prvních stálých institucí toho druhu. Tam se také dvakrát oženil, ale zůstal bezdětný. Mezi roky 1592 a 1594 navštívil poprvé Prahu, kde předal císaři Rudolfovi své hodiny s planetáriem jako dar hraběte Viléma. V letech 1604-1631 byl na vyžádání Rudolfa II. císařským hodinářem a astronomem v Praze, kde v letech 1604-1612 spolupracoval s astronomem Johannem Keplerem a roku 1620 uveřejnil vůbec první logaritmické tabulky. Roku 1631 se vrátil do Kasselu, kde o rok později zemřel.

Dílo

Bürgi byl neobyčejně všestranný a originální vědec, konstruktér i řemeslník. Jeho zachované mechanické glóbusy, které ho nejvíce proslavily, vynikají dokonalým zpracováním i originální konstrukcí. To platí ještě víc pro jeho stolní astronomické hodiny složité prostorové konstrukce s několika ciferníky. Hodiny v křišťálové schránce, vyrobené v Praze (dnes ve Vídni), jsou vůbec první hodiny se sekundovým ukazatelem. Mají také zajímavý stroj se dvěma protiběžnými lihýři a remontoirem, aby se zvýšila přesnost chodu.[1] Bürgi užíval ocelová, silně odlehčená a dokonale vyvážená kola a i dokonalé zpracování a tvar zubů svědčí o vyspělém technickém myšlení. Některé hodiny a glóbusy odpovídají ještě ptolemaiovské astronomii, ale hodiny s vyrovnáváním slunečního času z roku 1591 vycházejí už z koperníkovské, heliocentrické astronomie. V letech 1586-1587 bylo pro Bürgiho, který neuměl latinsky, přeloženo Koperníkovo stěžejní dílo De revolutionibus orbium coelestium.

Mezi jeho povinnosti v Kasselu i v Praze patřila údržba měřicích přístrojů, a Bürgi je při této příležitost také různě zdokonaloval a vytvářel nové. Z jeho dílny pochází první kovový sextant, univerzální redukční kružítko pro převod vzdáleností do jiného měřítka, triangulační přístroj na měření vzdáleností a přístroj pro perspektivní kreslení.

Neprávem zůstalo dlouho ve stínu jeho matematické dílo. Bürgi objevil diferenční počet, předchůdce infinitesimálního počtu v oboru celých čísel, který pak používal k výpočtu matematických řad. Tak vznikly po roce 1592 jeho (nezachované) tabulky funkce sinus, odstupňované po dvou úhlových sekundách a na ně patrně navázaly Bürgiho logaritmické tabulky. Podle svědectví Keplerova je vypracoval ještě před rokem 1610, ale publikoval v Praze až roku 1620, a to bez návodu, který byl nalezen a vydán až roku 1856. Primát tak připadl Johnu Napierovi, který tuto metodu publikoval 1614, nicméně teprve Bürgi uveřejnil skutečné tabulky s osmi platnými ciframi, uspořádané ovšem obráceně jako tabulky antilogaritmů. Pražský tisk z roku 1620 má 83 stránek čísel, většina exemplářů se však v následujících válkách ztratila.

Ocenění

Na měsíci je po něm pojmenován kráter Byrgius a v Kasselu Bürgiho ulice.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jost Bürgi na německé Wikipedii.

  1. S. Michal, Hodiny, str. 222.

Literatura

  • S. Michal, Hodiny. Praha: SNTL 1980. Str. 221n.
  • S. Michal, Hodinářství a hodináři v Českých zemích. Praha: Libri 2002. Str. 98nn.
  • Ottův slovník naučný, heslo Bürgi. Sv. 4, str. 952

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Armillary sphere with astronomical clock.jpg
Armillary sphere with astronomical clock made by Jost Bürgi and Antonius Eisenhoit, Kassel, 1585. Constructed from bronze, steel and ebony. The sphere was looted from Prague by Swedish forces in 1648 and is currently the property of the Nordiska Museet in Stockholm. Note says: "Johannes Kepler studied the stars with the help of this armillary sphere".
JostBurgi-MechanisedCelestialGlobe1594.jpg
Autor: Horology, Licence: CC BY-SA 3.0
The mechanical celestial globe made 1594 in Kassel by en:Joost Bürgi, clockmaker from Switzerland. Now at Schweizerisches Landesmuseum in Zurich.
Jost Bürgi Porträt.jpg
Portrait of Jost Bürgi
Jost Bürgis Logarithmentafel.jpg
Titelblatt von Jost Bürgis Logarithmentafel von 1620