Jovan Jovanović Zmaj

Jovan Jovanović Zmaj
Narození	24. listopadu 1833 Novi Sad
Úmrtí	3. června 1904 (ve věku 70 let) Sremska Kamenica
Pseudonym	Zmaj
Povolání	básník, překladatel, lékař, novinář, autor dětské literatury a spisovatel
Témata	loutkářství, literatura, poezie a překlady do srbštiny
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jovan Jovanović Zmaj (srbsky Јован Јовановић Змај; 24. listopadu 1833, Novi Sad – 3. června 1904, Sremska Kamenica)^[1] byl významný srbský spisovatel, lyrik z období srbského romantismu.

Během celého svého života přispěvatel do literárních, politických i dětských časopisů, se díky svým sbírkám básní v Srbsku a jeho okolí proslavil. Vzorem byl Zmajovi Branko Radičević, srbský romanopisec poloviny 19. století a blízký přítel Vuka Karadžiće. Jovanović byl aktivní jako romantik i dlouho do období realismu; realistická tvorba nebyla v Srbsku zcela stejného rysu jako v jiných evropských zemích a přišla později.

Život

V mládí studoval Zmaj střední školu v rodném v Novém Sadu a také v Bratislavě, vysokou školu – práva – pak v Praze, Vídni a nakonec lékařství Budapešti.^[2] Šťastně se oženil a v Novém Sadu prožil nejaktivnější období. Později (1870) v maďarské metropoli vystudoval medicínu a vykonával lékařskou praxi. Nedlouho poté mu však zemřela žena i děti; svoji tragédii shrnul do básní s názvem „Đulići uveoci“. Později se věnoval tvorbě literatury pro děti, sepsal sbírku básní Čika Jova, kde se snažil nejmenší čtenáře seznámit nejen s básněmi jako takovými, ale také jim vštěpovat i řadu morálních hodnot.

Mezi nejznámější díla Jovanoviće Zmaje patří „Đulići“ a „Đulići uveoci“; první se věnují šťastnému rodičovskému životu, druhé pak o lásce k bližním a jejich ztrátě. Kromě lyrických básní ale Zmaj psal také i satirické a politické básně, v oblasti tvorby, ať už lyrické, tak satirické nastavil vysokou laťku, takže ovlivnil domácí autory, ale také například i řadu chorvatských spisovatelů, nadlouho dopředu.

Zmaj také překládal, do srbštiny hlavně díla maďarských autorů (například Sándora Petőfiho a Jánose Aranyho), pracoval ale i na překladech z němčiny. Zpopularizoval také i řadu básní z arabského i tureckého prostředí, či sepsal nové v podobném stylu (např. „Lem Edim“ i „Selim-beg“). Vzhledem k tomu, že byl Jovanović velmi oblíbeným básníkem, nesla Sremska Kamenica po několik let jméno „Zmajeva Kamenica“

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jovan Jovanović Zmaj na srbské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jovan Jovanović Zmaj na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jovan Jovanović Zmaj