Jozef Bakšay

Ing. Jozef Bakšay
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
ministr zahraničního obchodu ČSFR
Ve funkci:
1991 – 1992
PředchůdceSlavomír Stračár
NástupceJan Stráský (pověřený)
Stranická příslušnost
Členstvíbezpartijní
VPN
Narození23. února 1951 (73 let)
Košice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠ technická Košice
Profesepolitik, ekonom a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jozef Bakšay (* 23. února 1951 Košice[1][2]) je bývalý slovenský a československý politik za hnutí Verejnosť proti násiliu, ministr zahraničního obchodu ČSFR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Biografie

Byl absolventem VŠ technické v Košicích. V letech 1976–1988 působil jako středoškolský učitel, od roku 1988 coby podnikatel – majitel reklamní agentury. V letech 1988–1989 vedl v Košicích jako aktivista úspěšný boj za záchranu místní čtvrti před plošnými demolicemi. Po odchodu z vrcholné politiky spolumajitel společnosti CTL Consulting a SIMONE STYLE. Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka (krycí jméno PROFESOR).[2][3]

V lednu 1990 nastoupil jako bezpartijní poslanec v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 184 – Košice IV, Východoslovenský kraj). Mandát obhájil ve svobodných volbách roku 1990, nyní jako poslanec VPN za Východoslovenský kraj. Ve federálním parlamentu setrval do konce volebního období, tedy do voleb roku 1992.[4][5][6]

Zastával i vládní post. Ve druhé vládě Mariána Čalfy působil v letech 1991–1992 jako ministr zahraničního obchodu ČSFR. Roku 1993 havaroval na 88,9. kilometru dálnice D1 u Humpolce.

V roce 2003 ho slovenská prokuratura obvinila v souvislosti s kauzou tendru na nákup lehkých motorových vlaků pro slovenské dráhy. Bakšay byl viněn z braní úplatků. V té době již byl Bakšay uváděn coby občan České republiky.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jozef Bakšay [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Bakšay Jozef [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOLIK Z NICH SE BUDE DOMÁHAT SATISFAKCE U KONKRÉTNÍCH ESTÉBÁKŮ [online]. szcpv.szm.com [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  7. ↑ Bývalý ministr ČSFR Bakšay obviněn z braní úplatku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“