Jozef Krnáč
| Jozef Krnáč | |
|---|---|
| Datum narození | 30. prosince 1977 (45 let) |
| Místo narození | Bratislava,  Československo |
| Stát | Slovensko |
| Výška | 174 cm |
| Hmotnost | cca 66 kg |
| Přezdívka | „Dodo“ |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Pozemné stavby Bratislava (klub) Slávia STU Bratislava (vrch.) |
| Trenéři | Miroslav Lipovský (klub) Rastislav Mezovský (osob.) |
| Kategorie | lehká váha |
| Úchop | levý, obousměrný |
| Oblíbená technika | sumi-gaeši, sukui-nage, osaekomi-waza |
| Účast na LOH | 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2017 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| stříbro | 2004 Athény | pololehká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| stříbro | 2002 Maribor | pololehká váha |
| bronz | 2001 Paříž | pololehká váha |
Jozef Krnáč (* 30. prosince 1977 Bratislava) je bývalý slovenský zápasník-judista, stříbrný olympijský medailista z roku 2004.
Sportovní kariéra
S judem začal v 4 letech v kroužku v Bratislave pod vedením trenéra Adamova. Od 6 let se připravoval v Pozemních stavbách Bratislava pod vedením Miroslava Lipovského. Vrcholovou přípravu podstupoval v klubu Slávia STU pod vedením Rastislava Mezovského. Byl zaměstnancem Národného športového centra spadajícího pod MŠSR.
V slovenské seniorské reprezentaci se pohyboval od roku 1995. V roce 1996 se ještě jako junior na olympijské hry v Atlantě nekvalifikoval. V olympijském roce 2000 se pohyboval na kvalifikačních příčkách pro účast na olympijských hrách v Sydney, ale nedokázal vyladit formu na květnové mistrovství Evropy ve Vratislavi a po výpadku v úvodním kole se na olympijské hry nekvalifikoval. V závěru roku si spravil chuť vítězstvím na Akademickém mistrovství světa, kterým nastartoval úspěšný rok 2001.
V roce 2003 se výsledkově trápil. Důvodem bylo špatné financování slovenského sportu. Pro přípravu na olympijský rok 2004 si musel s trenérem Mezovským pujčit peníze ze soukromých zdrojů a slíbené peníze na přípravu dostali týden před začátkem olympiády.[1] Do formy se dostal v hodině dvanáct v únoru 2004, když skončil třetí na turnaji v Budapešti a v březnu dokonce vyhrál turnaj v Praze. Po květnovém mistrovství Evropy v Bukurešti se kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. V úvodním kole porazil na ippon-wazari judistu z Nigeru. Ve druhém kole porazil na ippon technikou sumi-gaeši silného Španěla Óscara Peñase. Ve čtvrtfinále dostal po minutě boje do držení Alžířana Ammára Méridžu a zvítězil na ippon. V semifinále ho čekla jeden z favoritů Kubánec Yordanis Arencibia. V průběhu zápasu vhodně zvolenou taktikou přinutil v hře na pasivitu Kubánce k chybě (penalizace) a náskok na body udržoval do konce zápasu. V posledních sekundách zápasu okontroval riskujícímu Arencibiovi jeho ko-uči-gari na ippon. Ve finále se utkal s Japoncem Masato Učišibou a v tomto případě mu značná výšková převaha nepomohla. Od úvodních sekund byl o krok pozadu a po minutě boje v boji na blízko se nechal zápasnickým způsobem hodit na ippon. Získal stříbrnou olympijskou medaili. Jeho stříbrné olympijské medaili předcházel zajímavý příběh, když ho v Pireu dva dny před turnajem zachránil od útoku toulavým psem sparringpartner Libor Pulc.[2]
Od roku 2005 ho v přípravě provázela vleklá zranění. Po operaci kolen a ramene se nedokázala připravit na olympijskou sezonu 2008 a na olympijské hry v Pekingu se nekvalifikoval. Sportovní kariéru ukončil v roce 2010 s novými pravidly juda. Věnuje se trenérské práci.
Vítězství na mezinárodních turnajích
- 1997 – 1x světový pohár (Praha)
- 2004 – 1x světový pohár (Praha)
Výsledky
| Turnaj | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |
| pololehká váha | ||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | 2. | — | ||||||||||||
| Mistrovství světa | — | úč. | — | 7. | úč. | úč. | úč. | úč. | ||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | úč. | úč. | úč. | úč. | úč. | 3. | 2. | úč. | úč. | — | — | úč. | úč. | úč. |
| Univerziáda | 3. | ? | 3. | |||||||||||||
| Akademické MS | 3. | 1. | 3. | — | ||||||||||||
| MS juniorů | úč. | 1. | ||||||||||||||
| ME juniorů | úč. | 3. | 2. | 1. | ||||||||||||
Odkazy
Reference
Související články
- Sport na Slovensku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.