Jozef Mjartan

Jozef Mjartan
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS
Ve funkci: 1945 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1971
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1953 – 1960
Ve funkci: 1981 – 1983
Místopředseda Sboru pověřenců
Ve funkci: 6. března 1948 – 5. března 1953
Předseda Strany slovenské obrody
Ve funkci: 1966 – 1983
Předchůdce	Jozef Kyselý
Nástupce	Jozef Šimúth
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická strana SSO
Narození	22. února 1900 Cigeľ Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. února 1983 (ve věku 83 let) Bratislava Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád Klementa Gottwalda Řád republiky Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jozef Mjartan (22. února 1900 Cigeľ^[1] - 25. února 1983 Bratislava^[2][3][1]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po únorovém převratu v roce 1948 jeden ze zakladatelů a dlouholetý politik Strany slovenské obrody, která byla loajální součástí komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé, Slovenské národní radě, Národním shromáždění Československé socialistické republiky a ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Pocházel z malorolnické rodiny. Byl účastníkem Slovenského národního povstání.^[1]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu (DS), respektive za Jednotný zväz slovenských roľníkov. Po parlamentních volbách v roce 1946 usedl za DS do Ústavodárného Národního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1948 byl zvolen ve volebním kraji Nitra do Národního shromáždění, nyní již za Stranu slovenské obrody (SSO). V parlamentu setrval do roku 1954.^[4][5][6]

Už krátce před únorovým převratem roku 1948 se stal v rámci Demokratické strany členem prokomunisticky orientované frakce, která žádala očistu strany. Během samotné únorové krize vytvořil v rámci DS akční výbor, který pak stranu ovládl a prováděl čistky. V následujících desítkách let pak zasedal ve vedení nově vznikle Strany slovenské obrody. V letech 1966-1983 byl jejím předsedou. Po roce 1948 také získal post místopředsedy Sboru pověřenců (zastával ho do roku 1953^[7]). Během pražského jara v roce 1968 zaujal vyčkávací pozici a čelil tlaku části členské základny na obnovu samostatné politiky, nesvázané tolik s linií KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pak toto stranické křídlo bylo politicky zničeno a vytlačeno ze strany, přičemž kritika na adresu Mjartanova vedení byla označena za protisocialistickou. Na konferenci SSO byl v prosinci 1972 Jozef Mjartan potvrzen ve funkci předsedy a opět v roce 1978.^[8][9] Od 11. února 1983 byl čestným předsedou SSO.^[1]

Zasedal trvale i v nejvyšších zákonodárných sborech. Po parlamentních volbách v roce 1960 se stal poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1964 a v parlamentu setrval do roku 1968. Pak po federalizaci Československa zasedal v letech 1969-1971 ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění.^[10][11]

Kromě toho se v červnu 1953 jako náhradník stal poslancem Slovenské národní rady.^[12] Za poslance SNR pak byl zvolen v řádných volbách roku 1954.^[13] Do SNR byl zvolen ještě ve volbách roku 1981.^[14]

Byl mu udělen Řád Klementa Gottwalda, Řád republiky a Řád Vítězného února. Zemřel v únoru 1983.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Jozef Mjartan v parlamentu