Jozef Vallo
Jozef Vallo | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1929 – 1938 | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 7. března 1898 Farkašín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. února 1978 Bratislava Československo |
Národnost | Slováci |
Profese | politik |
Ocenění | Řád Klementa Gottwalda Řád republiky Řád práce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jozef Vallo, též Jozef Valo (7. března 1898 Farkašín – 16. února 1978 Bratislava[1]), byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění a dalších zákonodárných sborů za Komunistickou stranu Československa.
Biografie
Profesí byl kovodělníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Trnavě.[2] Už ve 30. letech 20. století patřil mezi přední komunistické funkcionáře na Slovensku.[3]
V parlamentních volbách v roce 1929 se stal poslancem Národního shromáždění za komunisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. O poslanecké křeslo přišel koncem roku 1938 v souvislosti s rozpuštěním KSČ.[4][5]
Za druhé světové války působil v rámci komunistické exilové skupiny v Londýně a byl členem Státní rady Československé.[6] Do Státní rady Československé usedl roku 1941. Byl členem redakční rady časopisu Nové Československo. V srpnu 1944 odjel coby člen vládní exilové delegace do Moskvy a během Slovenského národní povstání se přesunul do Banské Bystrice. V říjnu 1944 přešel na území Podkarpatské Rusi. Roku 1945 se stal členem Slovenské národní rady.[7]
Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1968 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky) a v letech 1969–1971 ještě sloužil jako poslanec ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění.[4][8] V období od 9. července 1960 do 23. června 1964 a od 18. dubna 1968 do 29. ledna 1969 zastával funkci místopředsedy Národního shromáždění. K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda Slovenského úřadu důchodového zabezpečení.[9] Tuto funkci zastával v letech 1948–1960.[8]
Zastával také vysoké stranické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil X. sjezd KSČ. XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ. Opětovně byl na post člena ÚV KSČ převeden k 31. srpnu 1968. V letech 1950-1968 byl rovněž členem Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. V roce 1955 a 1958 získal Řád republiky, roku 1968 Řád Klementa Gottwalda a roku 1971 Řád práce.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-02-06]. S. 629. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 717.
- ↑ a b Jozef Vallo [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 431.
- ↑ Historie a vojenství, Svazek 39 [online]. Magnet, 1990 [cit. 2015-02-06]. S. 32. Dostupné online.
- ↑ a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 312, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
robotník, odborár, politik, poslanec