Juan Guaidó
| Juan Guaidó | |
|---|---|
 | |
| Prozatímní prezident Venezuely ve sporu s Nicolásem Madurem | |
| Ve funkci: 23. ledna 2019 – 5. ledna 2023 | |
| 10. předseda venezuelského Národního shromáždění | |
| Ve funkci: 5. ledna 2019 – 5. ledna 2023 | |
| Předchůdce | Omar Barboza |
| Nástupce | Dinorah Figuera |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Voluntad Popular |
| Rodné jméno | Juan Gerardo Antonio Guaidó Márquez |
| Narození | 28. července 1983 (40 let) La Guaira |
| Choť | Fabiana Rosalesová (od 2013) |
| Děti | 2 |
| Alma mater | Katolická univerzita Adrése Bella Univerzita George Washingtona |
| Profese | politik, průmyslový inženýr a Ingenieros |
| Podpis |  |
| Commons | Juan Guaidó |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juan Guaidó, celým jménem Juan Gerardo Guaidó Márquez, (* 28. července 1983 La Guaira)[1] je venezuelský politik a bývalý předseda venezuelského Národního shromáždění bojující proti komunismu a Nicolasovi Madurovi. Dne 23. ledna 2019 se veřejně prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely.[2][3]
Začátky politické kariéry
V roce 2007 se účastnil protestů proti neudělení vysílací licence nezávislé televizní sítě Radio Caracas Televisión (RCTV), která kritizovala vládu Huga Cháveze.[4][5][6]
V roce 2009 se stal zakládajícím členem středové strany Lidová vůle (španělsky Voluntad Popular).[4]
V roce 2015 byl zvolen do venezuelského Národního shromáždění za stát Vargas.[4][7]
Prohlášení prezidentem
Podrobnější informace naleznete v článku Venezuelská krize (2010–současnost).
Dne 5. ledna 2019 byl Guaidó zvolen předsedou Národního shromáždění. Během svého projevu označil venezuelského prezidenta Nicolase Madura za uzurpátora, pokud složí 10. ledna prezidentský slib.[8]
Guaidó se veřejně prohlásil prezidentem 23. ledna 2019 během desetitisícových demonstrací v hlavním městě Caracasu, které sám svolal.[3][7] Vzápětí ho dočasným prezidentem uznaly Spojené státy americké.[3][7]
Jeho prezidentství uznalo více než 60 států, postupně ale jeho podpora slábla jak doma, tak v zahraničí. V závěru roku 2022 sami opoziční politici rozhodli o rozpuštění tzv. prozatímní vlády, v jejímž čele stál. Rozhodli se ji nahradit komisí, která se bude soustředit na prezidentské volby v roce 2024.[9]
Reakce
- Domácí
- Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino odmítl jménem armády „samozvaného prezidenta“.[3]
- Nejvyšší soud zakázal Guaidóovi vycestovat ze země a obstavil jeho bankovní účty.[10][11]
- Zahraniční
Argentina podpořila Juana Guaidóa.[3]
Bolívie podpořila Nicoláse Madura.[3]
Brazílie podpořila Juana Guaidóa.[3]
Vláda České republiky uznala Juana Guaidóa za dočasného prezidenta 4. února 2019.[12][13]
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani označil režim Nicoláse Madura za nelegitimní, kvůli absenci svobodných voleb.[14] Evropský parlament jako celek uznal Juana Guiadóa prozatímním prezidentem Venezuely 31. ledna 2019.[15][16][17] V lednu 2021 ho ministři zahraničí zemí EU přestali uznávat.[18]- Předseda Evropské rady Donald Tusk podpořil Guaidóa a Národní shromáždění.[3]
- Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Federica Mogheriniová vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb a podpořila Národní shromáždění.[2]
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je připraven uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[19] Po skoro týdenní lhůtě Francie uznala Guaidóa za dočasného prezidenta.[20]
Guatemala podpořila Juana Guaidóa.[3]
Chile podpořilo Juana Guaidóa.[3]
Írán podpořil Nicoláse Madura.[14]
Kanada uznala Guaidóa jako úřadujícího prezidenta.[2]
Kolumbie podpořila Juana Guaidóa.[3]
Kostarika podpořila Juana Guaidóa.[3]
Kuba dále podporuje Nicoláse Madura.[2]
Mexiko podporuje Nicoláse Madura, jako „prezidenta zvoleného v souladu s ústavou“.[3]
Německý ministr zahraničí Heiko Maas podpořil Národní shromáždění a uvedl, že Nicolás Maduro není „ demokraticky legitimním prezidentem.“[14] Německá vláda poté oznámila, že je připravena uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[19][21]
Paraguay podpořila Juana Guaidóa.[3]
Peru podpořilo Juana Guaidóa.[3]
Ruští zákonodárci vyjádřili podporu stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi.[2]
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt uvedl, že Spojené království uznává dočasným prezidentem Guaidóa.[22]
Syrská vláda podpořila Nicoláse Madura.[14]
Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že uzná Guaidóa prezidentem, pokud nebudou do 3. února 2019 vyhlášeny nové prezidentské volby.[19] 4. února španělská vláda oficiálně uznala Juana Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely.[22]
Turecko podpořilo Nicoláse Madura.[14]
Spojené státy americké uznaly Guaidóa jako hlavu státu.[2] Prezident USA Donald Trump vyzval své spojence k témuž.[3]
Státy uznávající venezuelské prezidentství
Venezuela neutrální postoj uznání Guaida podpora Národního shromáždění uznání Madura
Venezuela neutrální postoj uznání Guaida podpora Národního shromáždění uznání Madura
Odkazy
Reference
- ↑ Diputado por Vargas Juan Guaidó [online]. Voluntad Popular [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-18. (španělština)
- ↑ a b c d e f DORAZÍN, Martin; ČTK. Evropská unie vyzývá k uspořádání svobodných voleb ve Venezuele. Rusko mluví o státním převratu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Venezuela na pokraji převratu. USA uznaly lídra opozice prezidentem, další státy se přidávají. ČT24 [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c ket. Muž, který si troufl na Madura. Opozici sjednotil mladý inženýr Guaidó, jenž přežil venezuelskou katastrofu. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-24 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ROMERO, Simon. Venezuela Hands Narrow Defeat to Chávez Plan. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2007-12-03 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Juan Guaidó, el presidente más joven de la Asamblea que deberá tomar la decisión más difícil. NTN24 [online]. 2019-01-03 [cit. 2019-01-26]. V článku je uveden chybný rok "2077". Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c Venezuela: who is Juan Guaidó, the man who declared himself president?. The Guardian [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUITRAGO, Deisy; PONS, Corina. New Venezuela congress chief says Maduro will be usurper president. Reuters [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILKINSON, Tracy. U.S. looks for opportunity in demise of Guaidó, whom it recognized as ‘interim president’ of Venezuela. LATimes.com [online]. 2023-01-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ire. Guaidó, který se prohlásil prezidentem Venezuely, nesmí vycestovat a má obstavené účty. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Venezuela top court curbs opposition leader Juan Guaidó. BBC News [online]. BBC, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ave; mas. Praha po boku Madridu. Vláda uznala opozičního lídra Venezuely prezidentem. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ mld. Zeman pozval Guaidóa do Česka. Události ve Venezuele přirovnal k sametové revoluci. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-06 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e tev; hop. Lídr venezuelské opozice Guaidó odmítl dialog s Madurem. Trvá na jeho odstoupení a volbách. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-25 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ ire. Evropský parlament uznal Guaidóa prezidentem Venezuely. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ EU-Parlament erkennt Guaidó an. tagesschau.de [online]. ARD, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3260044-evropska-unie-uz-neuznava-guaidoa-za-prozatimniho-prezidenta-venezuely - Evropská unie už neuznává Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely
- ↑ a b c pet. Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Wichtige EU-Staaten stellen sich hinter Guaidó. srf.ch [online]. SRF, 2019-02-04, rev. 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ EU-Staaten setzen Maduro acht Tage Frist für Wahlen. srf.ch [online]. SRF, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Španělsko oficiálně jako první z EU uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Guaidó na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Bolivia.svg
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Juan Guaidó 2019 portrait.jpg
Autor: Leo Alvarez, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografía de Juan Guaidó, 2019. Caracas, Venezuela
Autor: Leo Alvarez, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografía de Juan Guaidó, 2019. Caracas, Venezuela
.svg)
Flag of the United Arab Republic (1958–1971).svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Juan Guaidó Marquez signature.png
Juan Guaidó Marquez signature
Juan Guaidó Marquez signature
Venezuela president recognition map.svg
Map showing the recognition of Juan Guaidó as acting president of Venezuela:
Countries recognizing Guaidó
Countries supporting the National Assembly
Countries recognizing Maduro
Neutral countries
Venezuela
Map showing the recognition of Juan Guaidó as acting president of Venezuela:
Countries recognizing Guaidó
Countries supporting the National Assembly
Countries recognizing Maduro
Neutral countries
Venezuela
.svg){kind=link}
