Juan Manuel de Rosas

Juan Manuel de Rosas
Stranická příslušnost
Členství	partido federalista (Argentina)
Narození	30. března 1793 Buenos Aires
Úmrtí	14. března 1877 (ve věku 83 let) Southampton
Místo pohřbení	Hřbitov La Recoleta
Choť	Encarnación Ezcurra
Děti	Manuela Rosas
Příbuzní	Agustina Ortiz de Rozas (sourozenec)
Profese	politik a voják
Náboženství	katolicismus
Podpis
Commons	Juan Manuel de Rosas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Manuel de Rosas, celým jménem Juan Manuel José Domingo Ortiz de Rozas y López de Osornio (30. března 1793 Buenos Aires – 14. března 1877 Southampton) byl argentinský politik a voják. Byl dlouholetým guvernérem Provincie Buenos Aires v době existence Argentinské konfederace, díky čemuž byl fakticky nejvyšším představitelem Argentiny, které vládl jako diktátor. Svými oponenty byl přezdíván Caligula z Río de la Plata, zastánci ho naopak chválili, že zachránil zemi před rozkladem.^[1]

Život

Narodil se v Buenos Aires v rodině chovatelů dobytka. Chovu dobytka se věnoval i Juan Manuel a postupně se vypracoval na jednoho z nejúspěšnějších chovatelů v zemi. Později se zapojil i do vojenské služby a vyznamenal se v bojích proti indiánům v roce 1828, čímž se stal všeobecně známým. Původně patřil k zastáncům unitaristů, kteří nesouhlasili s federalizací země. Slabost vlády z něj ale udělala zastánce federalismu. V roce 1829 se stal guvernérem Provincie Buenos Aires, přes svoji deklarovanou příslušnost k federalistům začal okamžitě prosazovat tvrdou unitaristickou a autokratickou politiku. Přistoupil k potlačování lidských práv a faktické vojenské pacifikaci celé země. Díky tomu obchodníky jako vládnoucí vrstvu nahradili dobytkáři.^[2] V listopadu 1832 skončilo jeho funkční období, čehož Rosas využil k vojenskému tažení proti indiánům jižně od Buenos Aires. Jeho tažení bylo úspěšné a rozšířilo území Provincie Buenos Aires o velké oblasti na jihu. V roce 1835 se tak stal znovu guvernérem této provincie. I v druhém období své vlády pokračoval ve stejné politice jako dříve. Prosazoval fakticky centralistickou vládu v čele s Buenos Aires a jako formální federalista netoleroval žádné náznaky skutečného federalismu či regionalismu, které by ohrožovaly postavení Buenos Aires. Rosas začal ve velké míře využívat propagandu a dokázal si vybudovat kult osobnosti. Postupně se dostal do konfliktu s evropskými mocnostmi, které vůči němu dokonce vojensky zasáhly. K nim se přidaly i Bolívie a Uruguay, které též vyhlásily Argentině válku. Rosas však postupně všechny nepřátele porazil, což jeho popularitu jen zvýšilo.^[3]

V roce 1848 Rosas uzavřel znovu hlavní obchodní řeky (což byl důvod i předchozího zásahu evropských států). Tentokrát však tato situace překážela i Brazílii, pro kterou bylo říční spojení velmi důležité. Poškozená se cítila i provincie Entre Ríos, kde vládl guvernér Justo José de Urquiza.^[4] Urquiza vyzval Rosase, aby řeky znovu otevřel a aby bylo umožněno farmářům z jeho provincie obchodovat s jinými státy. S tím však Rosas nesouhlasil. Urquiza chtěl zabránit znovuzvolení Rosase, což však Rosas také odmítl akceptovat. Urquiza proto se svou armádou zaútočil na vojsko, které obléhalo Montevideo a město konečně osvobodil. Následně vytáhl přímo proti Buenos Aires. Zde překvapivě Rosas rychle ztrácel podporu. Urquiza tak 3. února 1852 porazil Rosase v bitvě u Caseros. V Buenos Aires následně Urquizovi vojáci povraždili stovky stoupenců Rosase. Rosas následně odešel do britského exilu, kde dožil.^[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Manuel de Rosas na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Manuel de Rosas na Wikimedia Commons