Judita Flanderská (870)

Judita Flanderská
královna Wessexu
Portrét
Judita a její třetí manžel Balduin (autor Félix de Vigne)
Doba vlády856–860
Narození843/844
Úmrtí870
PředchůdceOsburga
NástupceWulfrida nebo Ealhswith
ManželéÆthelwulf
Æthebald
Balduin I. Flanderský
PotomciBalduin II. Flanderský
Rodulf Flanderský
Gunhilda
DynastieKarlovci
OtecKarel II. Holý
MatkaErmentruda Orleánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judita Flanderská (fr. Judith de France; 843/844–870)[1] byla královna Wessexu a posléze flanderská hraběnka. Za krále Wessexu se provdala hned dvakrát. V roce 856 se stala manželkou Æthelwulfa, o dva roky později ženou jeho syna a dědice Æthelbalda. Jako vdova utekla z kláštera a proti vůli otce se provdala za mladého flanderského hraběte Balduina.

Biografie

Původ

Narodila se jako dcera západofranckého krále Karla II. Holého a Ermentrudy, dcery Oda Orleánského.

Královna Wessexu

Judita je v písemných pramenech zmíněna poprvé v souvislosti se svými zásnubami s wessexským králem Etehwulfem v červenci 856.[2] Ethelwulf se tehdy vracel z Říma z pouti, kterou tam podnikl se svým mladším synem Alfrédem, a zastavil se cestou na dvoře Juditina otce. Svatba byla slavena 1. října 856 ve Verberie za přítomnosti remešského biskupa Hinkmara a při svatebním obřadu byla podle franckého zvyku korunována za královnu Západních Sasů.[3][pozn. 1] Brzy po návratu do Wessexu se zřejmě Æthewulfa snažil připravit o trůn jeho nejstarší přeživší syn Æthelbald. Důvodem mohlo být manželství s Juditou, ze kterého by vzešli urozenější potomci než on sám. Došlo k dělení říše, Æthelwulf ponechal synovi západní Wessex a ve své závěti jej ustanovil dědicem.

Æthelwulf zemřel roku 858 a na trůn usedl Æthebald. Oženil se s mladičkou vdovou po svém otci, čímž si vysloužil nelibost církve. Jejich svazek byl vnímán jako incestní a v přímém rozporu s církevním právem. Na západofranckém dvoře byl posléze z politických důvodů uznán. Manželství zůstalo bezdětné, roku 860 bylo anulováno[1] a Æthebald krátce poté zemřel.

Třetí manželství

Karel II. Holý jmenuje Balduina I. hrabětem flanderským (iluminace z 15. století)

Po smrti svého druhého manžela Judita prodala svůj majetek ve Wessexu a vrátila se do Francie na dvůr svého otce. Karlovi, který dlel právě v Soissons, se donesly zvěsti o ne právě nejvhodnějším chování jeho dcery, a aby získal důkazy, vyslal k ní svého syna Ludvíka a Balduina, pozdějšího flanderského hraběte; měl zřejmě v úmyslu dceři sjednat další sňatek. Prozatím ji zavřel do kláštera v Senlis. Judita nicméně o Vánocích roku 861 s Balduinem z kláštera utekla; patrně ještě v klášteře, před útěkem, se za něj provdala.

Juditin otec se rozzuřil. Během dvorského soudu byl Balduin pro únos a odepření poslušnosti panovníkovi odsouzen ke konfiskaci lén. Církev pár exkomunikovala. Azyl našli oba mladí lidé na dvoře Juditina bratrance Lothara Lotrinského, kam se dostali v říjnu roku 862.[pozn. 2] Karel Holý žádal jejich vydání a Balduin v obavě před nebezpečím utekl i s Juditou do Říma a odvolal se k papeži Mikulášovi I. Ten se po vyslechnutí páru ujal role prostředníka v ožehavém sporu a žádal krále, aby Balduinovi odpustil. V dopise mu doporučoval, aby jej opět přijal do své přízně, protože jinak by se Balduin mohl spojit s Normany a Juditině matce zase psal o tom, jak se Balduin kaje ze svého zločinu.[5] Také apeloval na biskupy a biskupa Hinkmara, aby ztratil slovo na podporu Balduina.[6] Biskup Hinkmar byl nesmiřitelným odpůrcem obou provinilců kvůli únosu[5] a tak se Judita s otcem setkala až v říjnu 863 ve Verberie. 13. prosince téhož roku byli Balduin a Judita v Auxerre oficiálně oddáni.

Z Balduina se opět na papežskou přímluvu po třech letech stal flanderský hrabě a měl bránit vikinským útokům. Není jasné, zda se pro tento akt Karel nerozhodl v naději, že Balduin bude zabit, ten ale situaci zvládl překvapivě dobře. Odrazil vikinskou hrozbu, rozšířil svou armádu i území a stal se z něj věrný zastánce krále Karla.

Judita zemřela roku 870, když jí bylo pouhých 26 let. Jako Balduinova manželka se stala jedním z předků Matyldy Flanderské, manželky Viléma Dobyvatele, je tak předkem anglických a britských králů. Kněz Witger, autor genealogie flanderského hraběte Arnulfa, popisuje Juditu jako velmi krásnou a velmi chytrou ženu.[6]

Potomci

Svému třetímu manželovi dala Judita čtyři děti – tři syny a dceru:

  • Karel (cca 863–864)
  • Balduin (864/866–918), hrabě flanderský, ∞ 884 Ælfthryth, dcera Alfréda Velikého
  • Rudolf (cca 869–896), hrabě z Vermandois
  • Gunhilda ∞ 877 Guifredo I. Barcelonský

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Saským královnám nebylo dovoleno sedět vedle krále, vlastně ani nebyly nazývány královnami, ale manželkami krále. Toto omezení bylo u Judity porušeno, protože její otec trval na tom, aby byla korunována.[4] stala se tak první královskou manželkou, jíž se dostalo této cti.
  2. ↑ K uzavření sňatku mohlo dojít i zde.[5]

Reference

  1. ↑ a b WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 6. (anglicky) 
  2. ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 61. 
  3. ↑ Ženy ve středověku, str. 62
  4. ↑ HONEYCUTT, Lois. Matilda of Scotland: a Study in Medieval Queenship. Woodbridge: The Boydell Press, 2003. S. 35. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Ženy ve středověku, str. 63
  6. ↑ a b Ženy ve středověku, str. 64

Externí odkazy

Královna Wessexu
Předchůdce:
Osburga		856–860
Judita Flanderská (870)		Nástupce:
Wulfrida nebo Ealhswith

Média použitá na této stránce

Institution of Baldwin I Bras de Fer, the first count of Flanders by Charles the Bald.jpg
Institution of Baldwin I 'Bras de Fer', the first count of Flanders by Charles the Bald, the Frankish king
  • Contents: Aegidius of Roya, Compendium historiae universalis
  • Place of origin, date: Southern Netherlands, Dreux Jean, Master of Margaret of York, Jean Hennecart (illuminators); c. 1450-1460
  • Material: Vellum, ff. 296, 362x256 (232x159) mm, 35 lines, littera hybrida, Binding: 17th-century vellum; blind
  • Decoration: 3 two-column miniatures (180/160x155 mm); 10 column miniatures (80/68x70/67 mm); 1 illustration in the margin; decorated initials with border decoration (ff. 1r, Ir, IIr, IIIr, XXIr, etc.); penwork initials with pen-flourishes throughout##
  • Provenance: Made for David of Burgundy, bishop of Utrecht (d. 1496##); his half-brother Antony, the Great Bastard of Burgundy; his grandson Adolphe of Burgundy, Lord of Vere. Annotated in 1644 at Middelburg by M.Z. Boxhorn of Leiden. G. Meerman (cat. of 1756; d. 1771); by descentto his son J. Meerman (d. 1815); purchased in 1824 at the Meerman sale (lot 735) by W.H.J. van Westreenen
Balduin Judita.jpg
Baldwin I of Flanders and Judith of France