Judita Grojčská
| Judita Grojčská | |
|---|---|
| Narození | 1066 |
| Úmrtí | 17. prosince 1108 (ve věku 41–42 let) |
| Místo pohřbení | Klášter Pegau |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Wiprecht Grojčský |
| Děti | Jindřich Grojčský Berta Grojčská[1] Václav III. Grojčský |
| Rodiče | Vratislav II. Český[1] a Svatava Polská |
| Rod | Přemyslovci |
| Příbuzní | Boleslav, Břetislav II. Český, Vladislav I. Český, Soběslav I. Český, Judita Přemyslovna, Bořivoj II. Český a Vratislav (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Judita Grojčská (1066? – 17. prosince 1108) byla dcera Vratislava II. a Svatavy Polské a česká princezna. Své jméno dostala stejně jako její sestra, polská kněžna Judita, po jejich babičce Jitce (Juditě) ze Svinibrodu.
V roce 1086 se konal pohřeb první z Judit, polské kněžny, a svatba té druhé. Asi dvacetiletá česká princezna se provdala ze třicetiletého Wiprechta z Grojče. Ten byl v té době přítelem, rádcem a bojovníkem jejího otce už asi deset let a Judita ho tedy musela znát (většina nevěst ve středověku manžela poznala až v den svatby). Věnem Wiprecht získal zemi nedaleko českých hranic, území Nišanů, Labskou kotlinu k Drážďanům a oblast kolem Budyšína.
Z dětí Wiprechta a Judity se tři dožily dospělosti – kolem roku 1088 se narodil Wiprecht (Václav), poté Jindřich a dcera Berta, provdaná za hraběte Dediho z rodu Wettinů. Společně s manželem vybudovala hrad Schwerzau.
Judita Grojčská zemřela 17. prosince 1108.[2] Wiprecht se oženil ještě podruhé, s Kunigundou z rodu Beichlingenů.
Vývod z předků
| Boleslav II. | ||||||||||||
| Oldřich | ||||||||||||
| Emma ? | ||||||||||||
| Břetislav I. | ||||||||||||
| neznáme | ||||||||||||
| Božena | ||||||||||||
| neznáme | ||||||||||||
| Vratislav II. | ||||||||||||
| Berthold ze Schweinfurtu | ||||||||||||
| Jindřich Nordgavský | ||||||||||||
| Eilika z Walbecku | ||||||||||||
| Jitka ze Schweinfurtu | ||||||||||||
| Herbert z Wetterau | ||||||||||||
| Gerberga z Gleibergu | ||||||||||||
| Irmtrud z Avalgau | ||||||||||||
| Judita Grojčská | ||||||||||||
| Boleslav Chrabrý | ||||||||||||
| Měšek II. Lambert | ||||||||||||
| Emnilda | ||||||||||||
| Kazimír I. Obnovitel | ||||||||||||
| Ezzo Lotrinský | ||||||||||||
| Richenza Lotrinská | ||||||||||||
| Matylda Saská | ||||||||||||
| Svatava Polská | ||||||||||||
| Svjatoslav I. Kyjevský | ||||||||||||
| Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
| Maluše | ||||||||||||
| Dobroněga Kyjevská | ||||||||||||
| neznáme | ||||||||||||
| neznáme | ||||||||||||
| neznáme | ||||||||||||
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Soběslav I. : Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092–1140. Praha: Paseka, 2007. 363 s. ISBN 978-80-7185-831-7. S. 22.
Literatura
- REITINGER, Lukáš. Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno: Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. S. 372–415.