Judita s hlavou Holofernovou

Judita s hlavou Holofernovou (Mistr IW) pochází z doby kolem roku 1525–1530 a je součástí sbírky obrazárny Strahovského kláštera. Teprve roku 1996 byl obraz určen jako dílo významného Cranachova žáka, Mistra IW.[1]

Mistr IW: Judita s hlavou Holofernovou (1525-1530), Královská kanonie premonstrátů na Strahově

Popis a zařazení

Malba olejovou temperou na desce z jedlového dřeva 77,5 x 56,5 cm, inv. č. O 626. Ve 40. letech 19. století zakoupeno do sbírky Strahovské obrazárny od guberniálního rady Franze Janka.[2] Restauroval Mojmír Hamsík roku 1972.[3] Obraz v rámci díla Mistra IW vyniká svou kvalitou a proto byl dříve připisován Lucasu Cranachovi.[4]

Biblická hrdinka je vyobrazena jako dáma v drahém renesančním oděvu. Na hlavě má zlatou vlasovou síťku s perlami a červený klobouk zdobený peřím, šaty ze zlatočerveného brokátu a zeleného sametu, na krku zlatý náhrdelník s drahými kameny a zlatý řetěz. Bledý obličej se stisknutými mírně se usmívajícími rty, zdůrazněnými rumělkou, má šedě modelované stíny. Oproti Cranachově vídeňské Juditě je modelace obličeje plošší a méně výrazná a chladnější.[5]

Ve shodě s jinými obrazy Mistra IW je naturalismus výjevu potlačen a celá scéna vyznívá spíše symbolicky.[1] Hlava Holoferna, ležící na mramorovém zábradlí, je šedě sinalá, s nafialovělými rty, hnědými vlasy a krvavě rudou ranou. Typově se shoduje s hlavou Krista z Votivního obrazu ze Šopky. Judita drží v pravé ruce meč v toporném a nepřirozeném, spíše divadelním gestu. Bledost jejího obličeje zdůrazňuje tmavá záclona v pozadí, za níž je v pravé části obrazu odhalen úzký výhled na zeď a vzdálenou krajinu.[6][7] Kompoziční schéma s diagonálně odhrnutým závěsem vpravo a mečem směřujícím diagonálně vlevo nahoru soustřeďuje pozornost k hlavě Holoferna ležící ve středu dolního okraje obrazu.

Tvář Judity je typově blízká Cranachově Dianě (Apollo a Diana, Staatliche Museen zu Berlin, Gemäldegalerie), některým portrétům (Ermitáž, Varšava, Paříž) a Maří Magdaléně.[8] Shoduje se také v řadě rysů s obrazem Lukrécie (Mistr IW, 1525, Kistersova sbírka ve Švýcarsku)[9][10], zejména v celkové fyziognomii, kresbě uší, kresbě rukou včetně charakteristického šrafování na kloubech, uchopení meče, motivech šatů, tvaru prstenů.[11] Dva fragmenty obrazu Salome s hlavou Jana Křtitele (1525) připsané Mistru IW, které rovněž vykazují řadu shod v kompozici i detailech, se nacházejí v soukromých sbírkách.[12][13]

Obraz znázorňuje téma oblíbené v Cranachově dílně a spolu s obrazem Lukrécie je lze chápat jako příklady vítězství ctnosti nad neřestí.[14] Judita byla tajným symbolem Šmalkaldského spolku protestantských šlechticů, založeného roku 1531. Lucas Cranach však první studie k obrazu vytvořil již mnohem dříve (Judita z Dessau, kresba z r. 1520, ztraceno) a nelze ho spojovat pouze s protestantismem. Mistr IW patrně použil jednu z předloh, podle kterých v Cranachově dílně vzniklo kolem 20 variant Judity.[15]

Jiná díla

Lucas Cranach starší a dílna

  • Lucas Cranach starší (1530), Metropolitní muzeum umění

    Lucas Cranach starší (1530), Metropolitní muzeum umění

  • Lucas Cranach starší, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

    Lucas Cranach starší, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

  • Lucas Cranach starší, Staatliche Museen, Kassel

    Lucas Cranach starší, Staatliche Museen, Kassel

  • Lucas Cranach starší, Jagdschloss Grunewald

    Lucas Cranach starší, Jagdschloss Grunewald

Pozdější vyobrazení

  • Sandro Botticelli (1464-1465), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project

    Sandro Botticelli (1464-1465), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project

  • Giorgo Vasari (1554), Saint Louis Art Museum

    Giorgo Vasari (1554), Saint Louis Art Museum

  • Caravaggio (c.1598-1599), Galleria Nazionale d'Arte Antica, Řím

    Caravaggio (c.1598-1599), Galleria Nazionale d'Arte Antica, Řím

  • Artemisia Gentileschi (1614-1620), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project

    Artemisia Gentileschi (1614-1620), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project

  • Trophime Bigot (1640), Walters Art Museum, Google Art Project

    Trophime Bigot (1640), Walters Art Museum, Google Art Project

  • Carlo Francesco Nuvolone (2. čtvrtina 17. stol.), Muzeum Narodowe w Warszawie

    Carlo Francesco Nuvolone (2. čtvrtina 17. stol.), Muzeum Narodowe w Warszawie

  • anonym, janovská škola (17. stol.)

    anonym, janovská škola (17. stol.)

  • Gustav Klimt (1901), Österreichische Galerie Belvedere

    Gustav Klimt (1901), Österreichische Galerie Belvedere

Reference

  1. ↑ a b Kyzourová I, 1996, s. 261–270
  2. ↑ Šturc L, 2016, č. 8–9
  3. ↑ Mojmír Hamsík, Restaurátorský protokol č. 635, uložen v Národní galerii v Praze
  4. ↑ Kyzourová I, 1996, s. 265
  5. ↑ Cranachův digitální archiv, Judith with the Head of Holofernes, about 1530, Lucas Cranach the Elder, Kunsthistorisches Museum, Vienna
  6. ↑ Matějček, 1931, s. 15
  7. ↑ Cranachův digitální archiv, Judith with the Head of Holofernes, about 1525, Master IW
  8. ↑ Cranach digital archive, St Mary Magdalene, 1525, Lucas Cranach the Elder
  9. ↑ Cranach digital archive, Lucretia 1525 Meister IW Privatbesitz
  10. ↑ Sotheby´s, The Monogrammist I.W. LUCRETIA
  11. ↑ Kyzourová I, 1996, s. 266
  12. ↑ Cranach digital archive, Salome (Fragment) um 1525 Meister IW Privatbesitz
  13. ↑ Cranach digital archive, Johannesschüssel (Fragment) um 1525 Meister IW Privatbesitz
  14. ↑ Kyzourová I, 1996, s. 265-266
  15. ↑ Cranach digital archive, Judith. lucascranach.org [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01. 

Literatura

  • Libor Šturc, Mistrovská díla Strahovské obrazárny, Královská kanonie premonstrátů na Strahově 2016, ISBN 978-80-88009-08-5
  • Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500–1550), Nakladatelství Lidové noviny Praha 2016, ISBN 978-80-7422-450-8
  • Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách, disertační práce, FF UK Praha, 2011
  • Ivana Kyzourová: Příspěvky k dílu Mistra I. W., in: Umění 3/4, 1996, 261–270.
  • Ivana Kyzourová, Strahovská obrazárna. Od gotiky k romantismu: Vybraná díla ze sbírek Kláštera premonstrátů na Strahově, 1993
  • Kesner Ladislav, Mistr I W, Galerie výtvarného umění Litoměřice 1993
  • Antonín Matějček, Strahovská obrazárna v Praze, Praha 1931

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Judita s hlavou Holofernovou (Mistr IW, 1525-1530), Královská kanonie premonstrátů na Strahově.jpg
Judita s hlavou Holofernovou (Mistr IW, 1525-1530), Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Artemisia Gentileschi - Giuditta decapita Oloferne - Google Art Project-Adjust.jpg
Two women pin down a man on a bed. With one hand, Judith holds his head; with the other, she slices his throat with a long sword. The intensity of the scene is highlighted by the dripping blood soaking the white bed sheets and the man's eyes wide open — conscious, but helpless. Artemisia is more a champion of strong women rather than a woman obsessed with violence and revenge.
Judith with the Head of Holofernes (Genoa 17th century).jpg
Judith with the Head of Holofernes. (Genoese school, 17th century). Oil on canvas. 103.5 x 150.5 cm
Lucas Cranach d.Ä. - Judith mit dem Haupt des Holofernes (Staatliche Museen, Kassel).jpg
Ein Jáchymovský tolar am Barett Judiths mit dem Namen des 1526 gegen die Türken gefallenen Königs Ludvík Jagellonský von Böhmen läßt eine politische Bedeutung des Gemäldes im Zusammenhang mit der Türkengefahr vermuten.