Judo na akademické půdě
Judo patří mezi základní univerzitní sporty. Od roku 1999 je pravidelnou součástí programu světových univerziád.
Dějiny
V Japonsku je součástí tělesné výchovy na školách již mnoho let. Právě vysokoškolští studenti a zejména pedagogové ho navíc z Japonska šířily do dalších zemí včetně Evropy.[1]
Akademické mistrovství světa v judu vzniklo v roce 1966 rozšířením z prvních dvou ročníků akademického mistrovství Evropy.[1] První šampionát v historii se konal v Praze. Hned o rok později bylo judo v Tokiu poprvé v programu univerziády. Ženy se zapojily do univerzitního juda v roce 1984.[1]
Organizace
Univerzitní judo a jeho soutěže organizuje Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU).
Nejznámější akcí FISU je univerziáda. Na ni se judo nejprve dostalo v případech, kdy se univerziády konaly v Japonsku (1967, 1985 a 1995). Od roku 1999 chybělo judo na univerziádě jen jednou v roce 2005 a od roku 2007 patří judo mezi povinné sporty univerziádního programu.[1]
V mezidobí se pořádala akademická mistrovství světa, ale poslední se uskutečnilo v roce 2006.
V roce 2011 byla obnovena tradice akademických mistrovství Evropy v judu, první šampionát se konal v bosenském Sarajevu. [2] Od čtvrtého ročníku v roce 2017 se pořádá společně pro různé druhy bojových umění, konkrétně napoprvé v Coimbře pro judo, karate a taekwondo. [3]
Čeští judisté z těchto turnajů pravidelně vozí medaile. Jediným českým univerziádním vítězem, zato dvojnásobným, je ale zatím jen Lukáš Krpálek, který na Letní univerziádě 2013 v Kazani vyhrál jak svou kategorii do 100 kg, tak soutěž bez rozdílu vah. [4]
Soutěže univerzitního juda
Judo na světových univerziádách
| Rok | Pořadí | Místo |
|---|---|---|
| 1967 | V. |  Tokio, Japonsko |
| 1985 | XIII. | Kóbe, Japonsko |
| 1995 | XVIII. | Fukuoka, Japonsko |
| 1999 | XX. |  Palma de Mallorca, Španělsko |
| 2001 | XXI. |  Peking, Čína |
| 2003 | XXII. |  Tegu, Jižní Korea |
| 2007 | XXIV. |  Bangkok, Thajsko |
| 2009 | XV. |  Bělehrad, Srbsko |
| 2011 | XVI. | Šen-čen, Čína |
| 2013 | XVII. |  Kazaň, Rusko |
| 2015 | XVIII. | Kwangdžu, Jižní Korea |
| 2017 | XIX. |  Tchaj-pej, Tchaj-wan |
| 2019 | XX. |  Neapol, Itálie |
Akademická mistrovství světa
| Rok | Číslo | Místo | Turnaj |
|---|---|---|---|
| 1966 | 1. |  Praha, Československo | Akademické mistrovství světa |
| 1968 | 2. |  Lisabon, Portugalsko | Akademické mistrovství světa |
| 1972 | 3. |  Londýn, Spojené království | Akademické mistrovství světa |
| 1974 | 4. |  Brusel, Belgie | Akademické mistrovství světa |
| 1978 | 5. |  Rio de Janeiro, Brazílie | Akademické mistrovství světa |
| 1980 | 6. |  Vratislav, Polsko | Akademické mistrovství světa |
| 1982 | 7. |  Jyväskylä, Finsko | Akademické mistrovství světa |
| 1984 | 8. |  Štrasburk, Francie | Akademické mistrovství světa |
| 1986 | 9. | São Paulo, Brazílie | Akademické mistrovství světa |
| 1988 | 10. |  Tbilisi, Sovětský svaz | Akademické mistrovství světa |
| 1990 | 11. | Brusel, Belgie | Akademické mistrovství světa |
| 1992 |  Novi Sad, Jugoslávie | zrušeno kvůli válečné situaci | |
| 1994 | 12. |  Münster, Německo | Akademické mistrovství světa |
| 1996 | 13. |  Jonquière, Kanada | Akademické mistrovství světa |
| 1998 | 14. | Praha, Česko | Akademické mistrovství světa |
| 2000 | 15. | Málaga, Španělsko | Akademické mistrovství světa |
| 2002 | 16. |  Novi Sad, Jugoslávie | Akademické mistrovství světa |
| 2004 | 17. | Moskva, Rusko | Akademické mistrovství světa |
| 2006 | 18. | Suwon, Jižní Korea | Akademické mistrovství světa |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Judo [online]. FISU [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. (anglicky)
- ↑ 1st European Universities Judo Championship | EUSA [online]. European University Sports Association [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Championships [online]. European University Sports Association [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Judista Krpálek má z univerziády druhé zlato, Petřikov přidal bronz. iDNES.cz [online]. 2013-07-10 [cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- fisu.net Archivováno 12. 7. 2013 na Wayback Machine.: judo na stránkách Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU)
Média použitá na této stránce
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).