Jugoslávská fotbalová reprezentace
| Jugoslávie | |
|---|---|
| Přezdívka | Plavi (modří) |
| Asociace | Fotbalový svaz Jugoslávie /Фудбалски Савез Југославије |
| Hlavní trenér | - |
| Nejvíce startů | Dragan Džajić (85) |
| Nejlepší střelec | Stjepan Bobek (38) |
| Kód FIFA | YUG |
| Žebříček FIFA | 16 (listopad 2002)[1] |
| První zápas | |
| Československo 7 - 0 Jugoslávie (Antverpy, Belgie; 28. srpna, 1920) | |
| Nejvyšší výhra | |
| Jugoslávie 10 - 1 Indie (Helsinki, Finsko; 15. července, 1952) Jugoslávie 9 - 0 Zaire (Gelsenkirchen, Německo; 18. června, 1974) | |
| Nejvyšší prohra | |
| Československo 7 - 0 Jugoslávie (Antverpy, Belgie; 28. srpna, 1920) Uruguay 7 - 0 Jugoslávie (Praha, Československo; 28. října, 1925) | |
| Mistrovství světa | |
| Účasti | 8 (první v roce 1930) |
| Nejv. úspěch | 2×4. místo |
| Mistrovství Evropy | |
| Účasti | 4 (první v roce 1960) |
| Nejv. úspěch | 2× stříbro |
| Stránka týmu na FIFA.com | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Fotbal na LOH | ||
 | OH 1948 Velká Británie | kopaná – muži |
| OH 1952 Finsko | kopaná – muži |
| OH 1956 Austrálie | kopaná – muži |
 | OH 1960 Itálie | kopaná – muži |
 | OH 1984 USA | kopaná – muži |
| Mistrovství Evropy ve fotbale | ||
| 1960 Francie | kopaná – muži |
| 1968 Itálie | kopaná – muži |
Jugoslávská fotbalová reprezentace byl fotbalový tým reprezentující Jugoslávii před jejím poválečným rozpadem v roce 1992. S rozpadem Jugoslávie se rozpadla i reprezentace na chorvatskou, slovinskou, makedonskou, bosenskou a reprezentaci Federativní republiky Jugoslávie (později reprezentaci Srbska a Černé Hory).
Mistrovství světa
Seznam zápasů jugoslávské fotbalové reprezentace na MS
Největšího úspěchu na mistrovství světa dosáhli Jugoslávští fotbalisté hned na prvním šampionátu v roce 1930 v Uruguayi, kde byli vyřazení domácím celkem až v semifinále. Stejného výsledku dosáhli i na mistrovství v Chile v roce 1962. Zde je zastavila před branami finále reprezentace Československa.
| Rok | Účast | Soupisky |
|---|---|---|
 1930 | | Soupiska |
 1934 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1938 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1950 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
 1954 | Vyřazeni ve čtvrtfinále Německem | Soupiska |
 1958 | Vyřazeni ve čtvrtfinále Německem | Soupiska |
 1962 | Prohra v zápase o bronz s Chile | Soupiska |
 1966 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1970 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1974 | Nepostoupili ze čtvrtfinálové skupiny | Soupiska |
 1978 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1982 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
| 1986 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1990 | Vyřazeni ve čtvrtfinále Argentinou | Soupiska |
| Celkem | Účast – 8× Zlato – 0×, Stříbro – 0×, Bronz – 1× |
Mistrovství Evropy
Seznam zápasů jugoslávské fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy
Na mistrovství Evrpopy získala Jugoslávská reprezentace dvakrát stříbrnou medaili. V roce 1960 nestačili v boji o zlato výběru Sovětského svazu a o osm let později podlehli ve finále Itálii 2:0.
V roce 1976 hostila Jugoslávie evropský šampionát na svých stadionech. Domácí prostředí ji nakonec vyneslo čtvrté místo, když v boji o bronzové medaile podlehl domácí tým Nizozemsku 3:2 v prodloužení.
Poslední velkou akcí, na kterou se jugoslávský výběr kvalifikoval, bylo EURO 1992. Kvůli válečnému konfliktu a z toho plynoucích mezinárodních sankcí však byl tým vyřazen a nahradila jej reprezentace Dánska, která turnaj nakonec vyhrála.
| Rok | Účast | Soupisky |
|---|---|---|
| 1960 | | Soupiska |
| 1964 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
| 1968 | | Soupiska |
 1972 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
 1976 | Prohra v zápase o bronz s Nizozemskem | Soupiska |
| 1980 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
| 1984 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
| 1988 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
| 1992 | Vyřazeni kvůli mezinárodním sankcím | – |
| Celkem | Účast – 4× Zlato – 0×, Stříbro – 2×, Bronz – 0× |
Reference
- ↑ Men's Ranking. 20. listopadu 2002. Dostupné online. [cit. 2017-11-25]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jugoslávská fotbalová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
.svg)
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: Derived from image:soccer ball.svg, this version made by User:Ed g2s., Licence: CC0
A soccer ball with shade.
.svg)
.svg)
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
.svg)
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
_crowned.svg){kind=link}
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]