Juha Ahokas
| Juha Ahokas | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Juha Matti Ahokas |
| Datum narození | 18. září 1969 |
| Místo narození | Kokkola  Finsko |
| Stát | Finsko |
| Přezdívka | „Jula, Nalle“ |
| Rodina | Hermanni Pihlajamäki (prastrýc) Kustaa Pihlajamäki (prastrýc) |
| Sportovní informace | |
| Klub | Nurmon Jymy[1] (klub) Ilmajoen Kisailijat (klub) |
| Trenéři | Risto Ahokas (osob.) Seppo Yli-Hannuksela |
| Kategorie | do 130 (120) kg |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 1988, 1992, 1996, 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | ME 2003 | supertěžká váha |
| stříbro | ME 1997 | supertěžká váha |
| stříbro | ME 2006 | supertěžká váha |
| bronz | ME 2002 | supertěžká váha |
Juha Matti Ahokas (* 18. září 1969 Kokkola) je bývalý finský zápasník – klasik.
Sportovní kariéra
Pochází ze slavné zápasnické rodiny Pihlajamäki. Jeho babička byla sestrou Hermanni Pihlajamäkiho a sestřenicí Kusty Pihlajamäkiho.[2] Zápasu řecko-římskému se věnoval od svých 15 let. V roce 1988 se jako 19letý mladík účastnil olympijských her v Soulu ve váze do 100 kg a nepostoupil ze základní skupiny. Od roku 1989 startoval v nejtěžší váze do 130 kg, kde patřil po několik sezon k tradičním soupeřům fenomenálního Rusa Alexandra Karelina. V roce 1992 na olympijských hrách v Barceloně jako jeden z mála zápasníků dokázal na Karelinovi urvat v zápase byť jeden bod. Ze základní skupiny olympijského turnaje však do bojů o medaile nepostoupil. V roce 1996 s Karelinem prohrál na olympijských hrách v Atlantě ve třetím kole na lopatky.
V roce 1997 získal před domácím publikem v Kouvole první velkou medaili na mistrovství Evropy při neúčasti Alexandra Karelina. Rok na to ho však chronická bolest zad přiměla ukončit sportovní kariéru. Po úspěšné operaci zad se v roce 2001 na žíněnku vrátil. V roce 2004 se kvalifikoval olympijské hry v Athénách, kde nepostoupil ze základní skupiny přes Íránce Sadžáda Barzího. Sportovní kariéru byl nucen vážně ukončit na podzim roku 2007 po problémech s páteří.[3][4]
Výsledky
| Turnaj | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | |
| -100 | -130 | -120 | |||||||||||||||||
| Olympijské hry | úč. | 7. | úč. | — | úč. | ||||||||||||||
| Mistrovství světa | ? | ? | úč. | ? | úč. | 4. | úč. | úč. | — | úč. | úč. | úč. | úč. | — | |||||
| Mistrovství Evropy | ? | úč. | ? | ? | 4. | ? | úč. | 4. | 4. | 2. | úč. | — | — | 4. | 3. | 1. | — | — | 2. |
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.painiliitto.net [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-23.
- ↑ https://www.geni.com/people/Herman-Pihlajam%C3%A4ki/6000000073928496821
- ↑ Archivovaná kopie. www.mtv.fi [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-23.
- ↑ Archivovaná kopie. www.iltalehti.fi [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-23.
Související články
- Zápas ve Finsku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
