Juhan Aavik

Juhan Aavik
Narození	29. ledna 1884 Holstre
Úmrtí	26. listopadu 1982 (ve věku 98 let) Stockholm
Místo pohřbení	Skogskyrkogården
Alma mater	Petrohradská konzervatoř
Povolání	dirigent, hudební skladatel, historik a hudební pedagog
Příbuzní	Johannes Aavik (sourozenec)
Ocenění	Řád bílé hvězdy 3. třídy
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juhan Aavik (29. ledna 1884, Holstre vald – 26. listopadu 1982, Stockholm) byl estonsko-švédský skladatel, dirigent a hudební pedagog.

Život

Narodil se v rodině učitele, který byl také vedoucím sboru a dechového orchestru. Vystudoval konzervatoř v Petrohradě v roce 1907 ve třídě trubek u Vasilije Vurmy a v roce 1911 hudební teorii a skladbu u Anatolije Ljadova, Nikolaje Solovjova, Jāzepsa Vītolse a Alexandra Glazunova.^[1]

Pracoval jako symfonický a sborový dirigent v Tartu (1911-1923) a Tallinnu (1925-1933).^[2] V letech 1925-1938 byl šéfdirigentem estonské opery. Byl hlavním dirigentem estonských pěveckých festivalů v letech 1928, 1933 a 1938.

Od roku 1928 byl profesorem, v letech 1933-1940 ředitelem Tallinské konzervatoře. Byl propuštěn po anexii Estonska Sovětským svazem, pak v letech 1941-1944 znovu působil na konzervatoři. Poté emigroval do Švédska, kde ve čtyřech svazcích (1965-1969) publikoval Dějiny estonské hudby.

Dílo

• Estonská rapsódie pro orchestr (1929)
• Koncert pro klavír a orchestr (1943)
• Koncert pro housle a orchestr (1945)
• Symfonie n. 1 (1946)
• Symfonie n. 2 (1948)
• Koncert pro violoncello a orchestr (1949)
• Koncert pro kontrabas a orchestr (1950)
• Sonáta pro varhany (1951)
• Sonáta pro housle a klavír (1952)
• Klavírní trio (1957)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Аавик, Юхан na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juhan Aavik na Wikimedia Commons