Julia Grabherová

Julia Grabherová
Julia Grabherová v kvalifikaci French Open 2022
Stát	Rakousko Rakousko
Datum narození	2. července 1996 (28 let)
Místo narození	Dornbirn, Rakousko[1]
Výška	170 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	907 369 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	336–217
Tituly	0 WTA, 1 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění	54. místo (26. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2023)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	1. kolo (2023)
US Open	2. kolo kvalifikace (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů	64–43
Tituly	0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění	387. místo (29. srpna 2016)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	kvalifikační kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240721a21. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julia Grabherová (* 2. července 1996 Dornbirn) je rakouská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 54. místě a ve čtyřhře v srpnu 2016 na 387. místě. Trénuje ji krajan Günter Bresnik, bývalý kouč Beckera a Thiema.^[3][1]

V rakouském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Srbsku a Maďarsku, v němž prohrála obě čtyřhry. Rakušanky odešly z obou duelů poraženy 0:3 na zápasy. V baráži o udržení s Lotyšskem pak prohrála dvouhru i čtyřhru. Do září 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 6–11 ve dvouhře a 2–9 ve čtyřhře.^[4]

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala v srpnu 2012, když na turnaj v Innsbrucku, dotovaný 10 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Ve čtvrtfinále podlehla německé kvalifikantce Leně-Marii Hofmannové. První dva singlové i deblové tituly v této úrovni tenisu vybojovala během sezóny 2015. Ve finále dvouher desetitisícových turnajů ve Vídni a Pörtschachu přehrála Němku Katharinu Gerlachovou a Marii Bouzkovou.^[5][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Upper Austria Ladies Linz 2019,^[3] kam jako 241. žena klasifikace získala divokou kartu. Na úvod nestačila na Slovenku Viktórii Kužmovou z šesté desítky žebříčku.^[6][5]

Průlomovou sezónou se stal rok 2022. Na dubnovém Istanbul Cupu 2022 prošla z kvalifikace po výhře nad Kamillou Rachimovovou. Do prvního kariérního čtvrtfinále postoupila přes světovou sedmatřicítku Jil Teichmannovou, znamenající premiérové vítězství nad členkou z elitní padesátky. Do finále ji však nepustila druhá nasazená Rumunka Sorana Cîrsteaová. Po zářijové trofeji na barijském Open Delle Puglie 2022 v sérii WTA 125, kde v závěrečných kolech vyřadila Maďarky – nejvýše nasazenou Pannu Udvardyovou i Réku Lucu Janiovou a ve finále italskou kvalifikantku Nurii Brancacciovou –, debutovala 12. září v první světové stovce 97. místem.^[7] Během sezóny 2022 získala také tři trofeje na túře ITF, včetně dvou z 60tisícových událostí ve španělských San Bartoloméu de Tirajaně a San Sebastiánu. Ve finále prvního z nich přehrála Argentinku Nadiu Podoroskou a ve druhém pak Španělku Alionu Bolsovovou, obě dvě z konce druhé světové stovky. V sezóně se posunula ze 192. na konečnou 84. příčku.^[3][5]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala ženským singlem Australian Open 2023, kam si jako hráčka první stovky zajistila přímou účast. V letech 2018–2022 vypadla ve všech dvanácti grandslamových kvalifikacích, do nichž nastoupila; dvakrát přitom až v posledním kvalifikačním kole na French Open 2021 s Baptisteovou a na Australian Open 2022 s Dolehideovou.^[3] Na úvod melbournské dvouhry 2023 však nenašla recept na estonskou světovou devatenáctku Anett Kontaveitovou. V kategorii WTA 1000 debutovala únorovým Dubai Tennis Championships 2023, kde prošla kvalifikačním sítem přes Kristinu Mladenovicovou. V první fázi dvouhry podlehla světové sedmatřicítce Leylah Fernandezové z Kanady.^[8] Poté se poprvé představila na Miami Open 2023, přestože v závěru kvalifikace podlehla Martincové. Po odstoupení obhajující světové jedničky Świątekové, ale Polku nahradila v soutěži. Časnou porážku ji však přivodila Američanka Claire Liuová ze šesté světové desítky.^[9] Na zelené antuce Credit One Charleston Open 2023 v Charlestonu poprvé porazila hráčku z elitní třicítky, dvacátou osmou v pořadí Čang Šuaj.^[10] Po výhře nad kvalifikantkou Sachií Vickeryovou dohrála raketě sedmnácté ženy klasifikace Jekatěriny Alexandrovové.^[11] Ve druhém kole Mutua Madrid Open 2023 pak nestačila na první hráčku světa Igu Świątekovou a ve třetím kole Internazionali BNL d'Italia 2023 na světovou devítku Kasatkinovou až v tiebreaku závěrečné sady.^[12][5][2]

Do prvního finále na túře WTA se probojovala na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2023. V něm po téměř třech hodinách podlehla Italce Lucii Bronzettiové, když v rozhodující sadě nevyužila výhodu brejku a vedení 3–1 na gamy. Po skončení se posunula na nové maximum, 61. místo žebříčku.^[13] Na úvod French Open 2023 vyřadila nizozemskou kvalifikantku Arantxu Rusovou, ale poté nestačila na světovou šestku Coco Gauffovou. Časnou porážku při první účasti ve dvouhře londýnského majoru, Wimbledonu 2023, jí přivodila Američanka Danielle Collinsová. Zápas přerušovaný vytrvalým deštěm se hrál více než tři dny.^[14]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	27. května 2023	Rabat, Maroko	antuka	Lucia Bronzettiová	4–6, 7–5, 5–7

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	září 2022	Bari, Itálie	antuka	Nuria Brancacciová	6–4, 6–2

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	srpen 2015	Vídeň, Rakousko	antuka	Katharina Gerlachová	6–3, 3–6, 6–1
2.	srpen 2015	Pörtschach, Rakousko	antuka	Marie Bouzková	7–6(7–5), 6–1
3.	březen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Vanda Lukácsová	6–3, 6–3
4.	únor 2017	Hammámet, Tunisko	antuka	Laura Pigossiová	6–7(5–7), 6–2, 6–2
5.	květen 2017	Řím, Itálie	antuka	Tereza Mrdežová	7–5, 6–0
6.	březen 2018	São Paulo, Brazílie	antuka	Tamara Zidanšeková	6–4, 3–6, 6–2
7.	červen 2019	Klosters, Švýcarsko	antuka	Nathaly Kuratová	6–1, 6–3
8.	duben 2021	Bellinzona, Švýcarsko	antuka	Lucia Bronzettiová	6–2, 6–3
9.	únor 2022	Porto, Portugalsko	tvrdý (h)	Maja Chwalińská	6–3, 6–7(2–7), 7–5
10.	srpen 2022	San Bartolomé de Tirajana, Španělsko	antuka	Nadia Podoroská	6–4, 6–3
11.	říjen 2022	San Sebastián, Španělsko	antuka	Aliona Bolsovová	6–3, 7–6(7–3)
12.	srpen 2023	Maspalomas, Španělsko	antuka	Jéssica Bouzasová Maneirová	6–4, 6–4

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	srpen 2015	Pörtschach, Rakousko	antuka	Mira Antonitschová	Iva Primoracová Janina Toljanová	6–2, 6–1
2.	prosinec 2015	Káhira, Egypt	antuka	Ana Bianca Mihăilová	Anna Morginová Patrycja Polańská	6–2, 6–4
3.	leden 2016	Antalya, Turecko	antuka	Ágnes Buktová	Jekatěrine Gorgodzeová Sofja Kvacabajová	1–6, 6–4, [11–9]
4.	únor 2016	Antalya, Turecko	antuka	Ágnes Buktová	Daiana Negreanuová Kyra Shroffová	6–3, 6–4
5.	březen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Isabella Šinikovová	Julija Kalabinová Polina Monovová	7–5, 6–0
6.	březen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Naomi Totková	Lina Gjorčeská Isabella Šinikovová	7–5, 1–6, [13–11]
7.	březen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Isabelle Wallaceová	Claudia Giovineová Snehadevi Reddyová	6–1, 6–3
8.	květen 2019	Caserta, Itálie	antuka	Lizette Cabrerová	Elena Bogdanová Vivien Juhaszová	6–3, 6–4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Grabher na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Grabherová na Wikimedia Commons
• Julia Grabherová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Julia Grabherová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Julia Grabherová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Julia Grabherová na Facebooku
• Julia Grabherová na X (dříve Twitteru)
• Julia Grabherová na Instagramu