Julia Leonidovna Latynina
Julia Leonidovna Latynina | |
---|---|
Julia Leonidovna Latynina (2010) | |
Rodné jméno | Юлия Леонидовна Латынина |
Narození | 16. června 1966 (57 let) Moskva |
Pseudonym | Евгений Климович |
Povolání | spisovatelka, novinářka, sloupkařka, romanopiskyně, rozhlasová moderátorka, autorka sci-fi a televizní moderátorka |
Stát | Rusko |
Alma mater | Literární institut Maxima Gorkého (1983–1988) Institut světových literatur Maxima Gorkého Ruské akademie věd |
Žánr | politická publicistika, kriminální román, fantasy, spekulativní fikce, detektivka, current affairs a akční film |
Témata | politická analýza, žurnalistika, literární činnost, rozhlasový pořad a televizní pořad |
Významná díla | Инсайдер (kniha) |
Ocenění | Cena ABS (2000) Premio Internazionale di Giornalismo Maria Grazia Cutuli (2007) |
Rodiče | Leonid Aleksandrovič Latynin a Alla Latynina |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julia Leonidovna Latynina (rusky Ю́лия Леони́довна Латы́нина; * 16. června 1966, Moskva) je ruská novinářka, spisovatelka a rozhlasová moderátorka, spolupracující s ruským opozičním deníkem Novaja gazeta, či rozhlasovou stanicí Echo Moskvy.[1]
Život a dílo
Je dcerou ruského spisovatele Leonida Alexandroviče Latynina (rusky Леонид Александрович Латынин) a literární kritičky Ally Nikolajevny Latyniny (rusky Алла Николаевна Латынина).[2] Po studiu na Literárním institutu Maxima Gorkého získala doktorát v oboru filologie pod vedením ruského jazykovědce Vjačeslava Vševolodoviče Ivanova na Institutu světových literatur Maxima Gorkého Ruské akademie věd (rusky Институт мировой литературы имени А. М. Горького РАН).[1]
V roce 2007 se stala laureátkou mezinárodní ceny Maria Grazia Cutuli za žurnalistiku.[3]
V roce 2017 se pak uchýlila k dobrovolnému pobytu v exilu, poté co se v jejím domě přiotrávilo plynem osm lidí a jí navíc shořelo auto.[4][5][6] Nové místo pobytu neuvedla, avšak zmínila, že odešla do exilu se svými rodiči.[7][8]
Je autorkou zhruba 20 knih; na začátku svojí literární dráhy publikovala mj. i pod pseudonymem Jevgenij Klimovič (rusky Евгений Климович).[9]
Útok na Latyninu
Kbelík fekálií za trolly (2016)
Kvůli svojí protirežimní a investigativní činnosti, spočívající např. v rozřešení pozadí placených ruských trollů, byl na ní v roce 2016 na moskevské třídě Nový Arbat vylit kbelík výkalů, a to za doprovodu slov dvojice mužů o tom, jak špatně se chová ke svému národu.[10][11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Юлия Латынина официальный сайт Yulia Latynina. latynina.net [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online.
- ↑ КОРЧЕМЛЮК, Екатерина. Латынина Юлия Леонидовна - Российская Писательница. ruspekh.ru [online]. Российское информационное агентство «Руспех» [cit. 2017-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-10. (rusky)
- ↑ Seznam laureátů mezinárodní ceny Marie Grazie Cutuli (Premio Maria Grazia Cutuli) za žurnalistiku Archivováno 13. 2. 2017 na Wayback Machine. In: Fondazionecutuli.it Archivováno 20. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Julia Latyninová odešla dobrovolně do exilu. www.ceskatelevize.cz [online]. Newsroom ČT24, 2017-09-17 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Латынина покинула Россию. Lenta.ru. 2017-09-09. Dostupné online [cit. 2017-11-10].
- ↑ Známa ruská novinárka opustila vlasť: Vyhrážky a útoky!. Nový Čas. 2017-09-11. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (slovensky)
- ↑ ПЯТНИЦКАЯ, Саша. Журналистка Юлия Латынина уехала из России из-за страха за свою жизнь. KP.RU - сайт «Комсомольской правды». 2017-09-10. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (rusky)
- ↑ Z Ruska utiekla známa novinárka, bála sa o život. Pravda.sk. 2017-09-11. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (slovensky)
- ↑ Юлия Латынина. [s.l.]: fantlab.ru Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Pátrala, kdo platí ruské trolly. Na ulici ji napadli a polili fekáliemi. Lidovky.cz [online]. 2016-08-24 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Zelená barva: trest smrti pro 'zrádce vlasti'. Radikálové účtují s 'liberálními vředy Ruska'. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-05-10 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Leonidovna Latynina na Wikimedia Commons
- (rusky) latinina.livejournal.com
- (rusky) Heslo na stránce rozhlasové stanice Echo Moskvy
- (rusky) Heslo na stránce Gazeta.ru Archivováno 10. 11. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Autor: Darja Vorontsova, Licence: CC BY-SA 4.0
Yulia Latynina Russian journalist and writer