Julie Halardová-Decugisová

Julie Halardová-Decugisová
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození10. září 1970 (53 let)
Místo narozeníVersailles, Francie
BydlištěPully, Švýcarsko
Výška173 cm
Hmotnost56 kg
Profesionál od1986
Ukončení kariéry2000
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 096 734 USD
Dvouhra
Poměr zápasů386–233
Tituly12 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (21. února 2000)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1993, 2000)
French Openčtvrtfinále (1994)
Wimbledon4. kolo (1992)
US Open4. kolo (1999)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňčtvrtfinále (1994)
Olympijské hry3. kolo (2000)
Čtyřhra
Poměr zápasů253–156
Tituly15 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (11. září 2000)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2000)
French Opensemifinále (1994, 2000)
Wimbledonfinále (2000)
US Openvítězka (2000)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň1. kolo (1994, 1995, 2000)
Olympijské hryčtvrtfinále (2000)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1996)
French Open2. kolo (1995)
Wimbledon2. kolo (2000)
US Open1. kolo (1999, 2000)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (1993, 1994, 1995, 1996, 1998)
Hopman Cupsemifinále (1995)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. května 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Halardová-Decugisová (* 10. září 1970 Versailles) je bývalá francouzská profesionální tenistka a světová jednička v ženské čtyřhře, když na čele světové klasifikace v roce 2000 strávila čtrnáct týdnů.[1] Ve své kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dvanáct singlových a patnáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2000 na 7. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 1. místě jako první Francouzka v otevřené éře tenisu. Od roku 1989 ji trénoval Arnaud Decugis.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si připsala titul v ženské čtyřhře US Open 2000, když spolu s Japonkou Ai Sugijamovou ve finále porazily zimbabwsko-ruskou dvojici Cara BlackováJelena Lichovcevová poměrem 6–0, 1–6 a 6–1. Stejný rok odešly jako poražené finalistky ze wimbledonské čtyřhry po porážce od sester SerenyVenus Williamsových 3–6 a 2–6.

Týmové soutěže

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 1990 utkáním Světové skupiny proti Tchaj-wanu, v němž vyhrála dvouhru nad Su-lin Laiovou a dopomohla k francouzské výhře 3:0 na zápasy. Pětkrát – v letech 1993, 1994, 1995, 19961998, byla členkou družstva, které se probojovalo do semifinále Fed Cupu. V soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 13–10 ve dvouhře a 9–3 ve čtyřhře.

Francii reprezentovala na barcelonských Hrách XXV. olympiády, kde v ženské dvouhře v roli patnácté nasazené překvapivě prohrála ve druhém kole s nizozemskou kvalifikantkou Nicolou Munsovou-Jagermanovou po dvou nezvládnutých tiebreacích. O osm let později se zúčastnila také Letních olympijských her 2000 v Sydney, kde z pozice náhradnice došla v singlové soutěži do třetího kola, kde ji zastavila rakouská turnajová dvanáctka Barbara Schettová. V ženské čtyřhře vytvořila favorizovaný, první nasazený pár, s Amélií Mauresmovou. Na turnaji hrála jako úřadující deblová světová jednička. Ve čtvrtfinále však Francouzky skončily na raketách pozdějších olympijských vítězek Sereny a Venus Williamsových.

Zemi galského kohouta také dvakrát zastupovala na Hopmanově poháru s celkovou bilancí utkání 2–3 ve dvouhře a 3–1 ve smíšené čtyřhře. Poprvé se účastnila po boku Henriho Leconta v roce 1992, kde po výhře nad Švédskem odešli poraženi ve čtvrtfinále s Německem 1:2. Podruhé přijela do Perthu na Hopman Cup 1995 v páru s Jeanem-Philippem Fleurianem. Tým postoupil po vyřazení Nizozemska a Španělska do semifinále, kde byli nad jeho síly opět němečtí reprezentanti poměrem 1:2 na zápasy.

Tenisová kariéra

V juniorském tenisu vyhrála dvouhru na French Open 1988, když zdolala Američanku Andreu Farleyovou, 6–2, 4–6 a 7–5. Z boje o titul ve Wimbledonu 1987 pak odešla jako poražená finalistka poté, co ji zastavila sovětská reprezentantka Nataša Zverevová.

Do profesionálního tenisu vstoupila v červnu 1987. Triumfem na travnatém rosmalenském turnaji 1998 se stala dvacátou tenistkou otevřené éry, která vyhrála singlové tituly na všech površích. „Double“ – vítězství ve dvouhře i čtyřhře, dosáhla na thajském Pattaya Women's Open 1998. Mezi elitní světovou desítku žebříčku WTA pronikla poprvé v srpnovém vydání 1999, a to jako pátá Francouzka v historii po Françoise Dürrové, Mary Pierceové, Nathalie TauziatovéSandrine Testudové. Během sezóny 1999 získala dva vavříny, a to na aucklandském ASB Classic a na travnatém DFS ClassicBirminghamu. Od 15. listopadu do 9. ledna 2000 byla s krajankami Nathalií Tauziatovou, Amélií Mauresmovou a Mary Pierceovou součástí elitní světové desítky, což znamenalo první účast čtyř francouzských hráček v Top 10 současně.

2000

S profesionální kariérou se rozloučila v sezóně 2000. Podruhé v kariéře se probojovala do čtvrtfinále Australian Open, kde z pozice deváté nasazené uhrála na pozdější vítězku Lindsay Davenportou jen tři gamy. Bodový zisk ji v únoru vynesl na kariérní maximum, když figurovala na 7. příčce světové klasifikace. V červnu získala druhou trofej z události Tier II na travnatém International Women's OpenEastbourne. Na wimbledonském pažitu pak se Sugijamovou prošly do finále čtyřhry žen, v níž nestačily na sestry Williamsovy.

V den 30. narozenin vybojovala svůj jediný profesionální grandslamový titul, když po boku Japonky Ai Sugijamové opanovaly US Open 2000. Jednalo se o její poslední grandslam v kariéře. Devět dalších vyhraných turnajů ze čtyřhry v sezóně 2000 (pět se Sugijamovou), a čtvrtfinálové účasti na Australian OpenFrench Open, znamenaly, že se po newyorském majoru 11. září stala novou deblovou světovou jedničkou – první Francouzkou v otevřené éře.

Na obou říjnových turnajích konaných v Tokiu se probojovala do svých závěrečných finále kariéry. V prvním z nich na Tokyo Princess Cupu podlehla favorizované Sereně Williamsové. Navazující týden porazila na Japan Open Tennis Championships americkou obhájkyni titulu Amy Frazierovou, když dokázala odvrátit tři mečboly. Na této události získala druhý „double“ poté, co se Ai Sugijamovou triumfovaly i ve čtyřhře.

Turnaj mistryň

Ve dvouhře odehrála čtyři a ve čtyřhře tři ročníky Turnaje mistryň.

V singlové soutěži ji v roce 1991 na úvod deklasovala nejvýše nasazená Jugoslávka Monika Selešová 6–0 a 6–1. Roku 1994 v prvním kole překvapivě porazila turnajovou dvojku Arantxu Sánchezovou Vicariovou až v tiebreaku rozhodující sady, aby poté nenašla recept na Gabrielu Sabatiniovou. Potřetí se kvalifikovala jako osmá nasazená na ročník 1999, kde ji však v úvodním duelu hladce zastavila Němka Anke Huberová po setech 1–6 a 2–6. Roku 2000 pak v prvním kole skončila na raketě Švýcarky Martiny Hingisové.

Deblovou soutěž si poprvé zahrála s krajankou Nathalií Tauziatovou v roce 1994, kde prohrály s americkým párem Patty Fendicková a Meredith Mcgrathová. Se stejnou spoluhráčkou nestačily v roce 1995 na argentinsko-nizozemskou dvojici Gabriela Sabatini a Brenda Schultzová. V roli turnajových jedniček pak po boku Ai Sugiajomové přijížděly na šampionát v ročníku 2000, kde je však v prvním kole vyřadil belgický pár Els Callensová a Dominique Van Roostová. Ve čtyřhře nevyhrála na této události žáfné utkání.

Soukromý život

Narodila se roku 1970 ve Versailles do rodiny lékaře Jacquese a hospodyně Nicole Halardových. Má dva starší bratry. Tenis začala hrát v sedmi letech.[1] V první fázi profesionální kariéry žila v La Baule odkud se později přestěhovala do švýcarského Pully.

Za osobního trenéra Arnauda Decugise se vdala 22. září 1995.[1] Od sňatku používá dvojité příjmení Halard-Decugis. Manžel je vzdáleným příbuzným, prasynovcem, osminásobného šampióna French Open Maxe Decugise.[1] Do manželství se narodila dcera Camille (nar. 10. února 2002) a  druhý potomek přišel na svět v červenci 2003.

V době několikaměsíčního zranění se věnovala především malbě.[1] Stala se také iniciátorkou jmenování Yannicka Noaha do funkce nehrajícího kapitána francouzského fedcupového týmu. Na této pozici působil v letech 1997 a 1998. Po skončení kariéry komentovala televizní tenisové přenose.


Finálové účasti na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 2 (1–1)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
Vítězka2000US OpentvrdýJaponsko Ai SugijamováZimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
6–0, 1–6, 6–1
Finalistka2000WimbledontrávaJaponsko Ai SugijamováUSA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
6–3, 6–2

Finálové účasti na turnajích WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
WTA Tour Championships (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D; 2–2 Č)
Tier II / Premier (2–3 D; 6–4 Č)
Tier III, IV & V / International (10–5 D; 6–3 Č)

Dvouhra: 21 (12–9)

Vítězka

Č.DatumTurnajPovrchFinalistkaVýsledek
1.21. října 1991San Juan, PortorikotvrdýJihoafrická republika Amanda Coetzerová7–5, 7–5
2.27. dubna 1992Taranto, ItálieantukaŠvýcarsko Emanuela Zardová6–0, 7–5
3.25. dubna 1994Taranto, ItálieantukaRumunsko Irina Spîrleaová6–2, 6–3
4.8. května 1995Praha, ČeskoantukaČesko Ludmila Richterová6–4, 6–4
5.8. ledna 1996Hobart, AustrálietvrdýJaponsko Mana Endová6–1, 6–2
6.12. února 1996Paříž, Franciekoberec (h)Chorvatsko Iva Majoliová7–5, 7–64
7.15. června 1996Rosmalen, NizozemskotrávaNizozemsko Miriam Oremansová6–3, 6–4
8.16. listopadu 1998Pattaya, ThajskotvrdýČína Li Fang6–1, 6–2
9.4. ledna 1999Auckland, Nový ZélandtvrdýBelgie Dominique Monamiová6–4, 6–1
10.7. června 1999Birmingham, Spojené královstvítrávaFrancie Nathalie Tauziatová6–2, 3–6, 6–4
11.19. června 2000Eastbourne, Spojené královstvítrávaBelgie Dominique Monamiová7–64, 6–4
12.9. října 2000Tokio, JaponskotvrdýUSA Amy Frazierová5–7, 7–5, 6–4

Finalistka

Č.DatumTurnajPovrchVítězkaVýsledek
1.5. října 1987Athény, ŘeckoantukaBulharsko Katerina Malejevová6–0, 6–1
2.5. srpna 1991Albuquerque, Spojené státytvrdýUSA Gigi Fernándezová6–0, 6–2
3.14. února 1994Paříž, Franciekoberec (h)USA Martina Navrátilová7–5, 6–3
4.26. února 1996Linec, Rakouskokoberec (h)Belgie Sabine Appelmansová6–2, 6–4
5.18. května 1998Štrasburk, FrancieantukaRumunsko Irina Spîrleaová7–65, 6–3
6.26. dubna 1999Bol, ChorvatskoantukaUSA Corina Morariuová6–2, 6–0
7.10. května 1999Berlín, NěmeckoantukaŠvýcarsko Martina Hingisová6–0, 6–1
8.9. srpna 1999Los Angeles, Spojené státytvrdýUSA Serena Williamsová6–1, 6–4
9.2. října 2000Tokio, JaponskotvrdýUSA Serena Williamsová7–5, 6–1

Čtyřhra: 25 (15–10)

Vítězka

Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčkaFinalistkyVýsledek
1.8. srpna 1994USA Los AngelestvrdýFrancie Nathalie TauziatováČesko Jana Novotná
USA Lisa Raymondová
6–1, 0–6, 6–1
2.19. září 1994Japonsko TokIotvrdýŠpanělsko Arantxa Sánchez VicarioUSA Amy Frazierová
Japonsko Rika Hirakiová
6–1, 0–6, 6–1
3.1. ledna 1996Nový Zéland AucklandtvrdýBelgie Els CallensováKanada Jill Hetheringtonová
Austrálie Kristine Kunceová
6–0, 6–1
4.8. června 1998Spojené království BirminghamtrávaBelgie Els CallensováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
2–6, 6–4, 6–4
5.16. listopadu 1998Thajsko PattayatvrdýBelgie Els CallensováJaponsko Rika Hirakiová
Polsko Aleksandra Olszová
3–6, 6–2, 6–2
6.3. ledna 2000Austrálie Gold CoasttvrdýRusko Anna KurnikovováBelgie Sabine Appelmansová
Itálie Rita Grandeová
6–3, 6–0
7.10. ledna 2000Austrálie SydneytvrdýJaponsko Ai SugijamováŠvýcarsko Martina Hingisová
Francie Mary Pierceová
6–0, 6–3
8.7. února 2000Francie Pařížkoberec (h)Francie Sandrine TestudováFrancie Émilie Loitová
Švédsko Åsa Svenssonová
3–6, 6–3, 6–4
9.20. března 2000USA MiamitvrdýJaponsko Ai SugijamováUSA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
4–6, 7–5, 6–4
10.1. května 2000Chorvatsko BolantukaUSA Corina MorariuováSlovinsko Tina Križanová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–2, 6–2
11.21. srpna 2000USA New HaventvrdýJaponsko Ai SugijamováŠpanělsko Virginia Ruano Pascual
Argentina Paola Suárezová
6–4, 5–7, 6–2
12.28. srpna 2000USA US OpentvrdýJaponsko Ai SugijamováZimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
6–0, 1–6, 6–1
13.2. října 2000Japonsko TokiotvrdýJaponsko Ai SugijamováJaponsko Nana Mijagiová
Argentina Paola Suárezová
6–0, 6–2
14.9. října 2000Japonsko TokiotvrdýUSA Corina MorariuováSlovinsko Tina Križanová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–1, 6–2
15.23. října 2000Rusko Moskvakoberec (h)Japonsko Ai SugijamováŠvýcarsko Martina Hingisová
Rusko Anna Kurnikovová
4–6, 6–4, 7–65

Finalistka

Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčkaVítězkyVýsledek
1.16- září 1991Francie PařížantukaFrancie Alexia DechaumeováČesko Petra Langrová
Česko Radka Zrubáková
6–4, 6–4
2.18. dubna 1994Španělsko BarcelonaantukaFrancie Nathalie TauziatováLotyšsko Larisa Neilandová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
6–2, 6–4
3.12. února 1996Francie Pařížkoberec (h)Francie Nathalie TauziatováNizozemsko Kristie Boogertová
Česko Jana Novotná
6–4, 6–3
4.4. března 1996USA Indian WellstvrdýFrancie Nathalie TauziatováUSA Chanda Rubinová
Nizozemsko Brenda Schultzová
6–1, 6–4
5.15. září 1997Japonsko TokiotvrdýUSA Chanda RubinováUSA Monika Selešová
Japonsko Ai Sugijamová
6–1, 6–0
6.5. ledna 1998Nový Zéland AucklandtvrdýSlovensko Janette HusárováJaponsko Nana Mijagiová
Thajsko Tamarine Tanasugarnová
7–61, 6–4
7.12. ledna 1998Austrálie HobarttvrdýSlovensko Janette HusárováŠpanělsko Virginia Ruano Pascual
Argentina Paola Suárezová
7–66, 6–3
8.18. října 1999Rusko Moskvakoberec (h)Německo Anke HuberováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
6–0, 6–1
9.26. června 2000Spojené království WimbledontrávaJaponsko Ai SugijamováUSA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
6–3, 6–2
10.14. srpna 2000Kanada MontréaltvrdýJaponsko Ai SugijamováŠvýcarsko Martina Hingisová
Francie Nathalie Tauziatová
6–3, 3–6, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)

StavRokTurnajPovrchSoupeřka ve fináleVýsledek
Vítězka1988French OpenantukaUSA Andrea Farleyová6–2, 4–6, 7–5
Finalistka1987WimbledontrávaSovětský svaz Nataša Zverevová4–6, 4–6

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Čtyřhra

Turnaj19871988198919901991199219931994199519961997199819992000SRV–P
Australian OpenA1R2R2RA1R1R1R2R3RAA3RQF0 / 1010–10
French OpenA1R2R1R3R2R1RSFQF3RA2R1RSF0 / 1218–12
WimbledonAAAA1R1R2R3R3RAAQF2RF0 / 814–8
US OpenAAAA1R1R1R1RQFAA3R3RVítěz1 / 813–7
celkem výhry–prohry0–00–22–21–22–31–41–46–49–44–20–06–45–418–31 / 3855–37
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julie Halard-Decugis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e WTA Profile. wtatennis.com. Dostupné online [cit. 19 March 2014]. (anglicky) 

Externí odkazy

PředchůdceJulie Halardová-Decugisová Nástupce

Stubbs a Raymond
Ai Sugijamová
Světová jednička ve čtyřhře
11. 9. 2000 – 22. 10. 2000
30. 10. 2000 – 24. 12. 2000

Ai Sugijamová
Ai Sugijamová

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia