Julie Nováková
Julie Nováková | |
---|---|
Narození | 15. května 1991 (33 let) Praha Československo |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | spisovatelka, autorka sci-fi, překladatelka, astrobiolog, bioložka a lektorka |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Julie Nováková (* 15. května 1991 v Praze) je mezinárodně známá[zdroj?] česká spisovatelka science fiction, detektivek a fantasy a bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Dílo
Je autorkou sedmi románů a několika desítek povídek vydaných v časopisech (CZ: Ikarie, XB-1, Pevnost; EN: Asimov's, Analog, Clarkesworld aj.) a mnoha českých i mezinárodních sci-fi a fantasy antologiích. Od roku 2013 pravidelně píše a publikuje také v anglickém jazyce a překládá práce dalších autorů (povídky Hanuše Seinera Hexagrammaton, Terra Nullius a Under The Spinodal Curve v jejím překladu se objevily v magazínech Strange Horizons a Tor.com).
Zabývá se převážně žánrem science fiction, méně také fantasy a detektivkou. Jejím prvním publikovaným románem je detektivní sci-fi Zločin na Poseidon City (Triton, 2009). Následně jí vyšly také krimi Nikdy nevěř ničemu (MOBA, 2011), sci-fi Tichá planeta (Epocha, 2011), dobrodružná sci-fi ze série Agent JFK, Bez naděje (Triton, 2014), a trilogie Blíženci (Prstenec prozření, Elysium, Hvězdoměnci; Brokilon, 2015). Společně s dalšími čtyřmi autorkami napsala rámcovou novelu Tajná kniha Šerosvitu (Albatros, 2011), původní česko-slovenskou dobrodružnou fantasy pro mládež. Sestavila dvě antologie: českou Terru nullius (Brokilon 2015) a anglické Dreams From Beyond (Nová vlna 2017). Věnuje se též psaní publicistiky (mj. časopisy XB-1, Vesmír, Clarkesworld, Perihelion SF) a popularizaci vědy v článcích i přednáškách.
Bibliografie
Romány
- Hvězdoměnci (třetí díl trilogie Blíženci, 2015, Brokilon)
- Elysium (druhý díl trilogie Blíženci, 2015, Brokilon)
- Prstenec prozření (první díl trilogie Blíženci, 2015, Brokilon)
- Bez naděje (série Agent JFK, svazek 34; 2014, Triton&E.F.)
- Tichá planeta (2011, Epocha)
- Nikdy nevěř ničemu (2011, MOBA)
- Zločin na Poseidon City (2009, Triton)
Antologie
- Terra nullius (2015, Brokilon)
- Dreams From Beyond (EN; 2017, Nová vlna)
Sbírky
- Světy za obzorem (2018, Brokilon)
Povídky
2018
- The Frankenstein Sonata (in Broad Knowledge)
- The Symphony of Ice and Dust (reprint in The Final Frontier)
- Étude for An Extraordinary Mind (podcast in StarShipSofa)
- překlad: Under The Spinodal Curve by Hanuš Seiner (in Tor.com)
- překlad: The Iconoclasma by Hanuš Seiner (in F&SF)
2017
- Opona padá, hra skončila (Ve stínu Říše)
- Étude for An Extraordinary Mind (in Futuristica II)
- The Wagner Trouble (in GigaNotoSaurus 4/2017)
- To See The Elephant (in Analog 5-6/2017)
- překlad: Terra Nullius by Hanuš Seiner (in Strange Horizons)
- překlad: Hexagrammaton by Hanuš Seiner (in Tor.com)
2016
- Nesnáze s Wagnerem (Bájná stvoření)
- The Ship Whisperer (in Asimov’s)
- The Nightside (in The Alien Artifacts anthology)
- Becoming (in Persistent Visions)
2015
- Zaříkávač lodí (Terra nullius, nakl. Brokilon)
- Odvrácená strana (Capricorn 70, nakl. Brokilon)
- Mosazné město (magazín XB-1, 01/2015)
- Symfonie prachu a ledu (magazín XB-1, 12/2015)
- A Different Kind of Story (in Theme of Absence)
- A Taste to Be Remembered (in Saturday Night Reader)
- A Cup of Coffee for Rind (in Domain SF)
- The Adventure of The Lost Theorem (in The Mammoth Book of The Adventures of Moriarty)
- Slice of Life (in TFF-X: Ten Years of the Future Fire)
- Dancing An Elegy, His Own (in Fantasy Scroll)
2014
- Étuda pro výjimečnou mysl (časopis Vesmír, online verze)
- Šeré město (antologie Zpěv kovových velryb, Konektor XB-1)
- Specialita šéfkuchaře (magazín XB-1, 04/2014)
- Vzduchoplavci Aury (magazín Pevnost, 07/2014)
- Catching A Ride (Perihelion SF, 08/2014)
2013
- The Symphony of Ice and Dust (in Clarkesworld, issue 85 – October 2013)
- The Brass City (in Penny Dread Tales Vol. Three: In Darkness Clockwork Shine, RuneWright Press)
- Dva kroky od ráje (magazín XB-1 09/2013)
- 11 procent (magazín Lemurie 13/2013)
2012
- Smuteční píseň pro poslední vílu (Pevnost 05/2012)
- Bódhisattva (sborník KOČAS 2012, Straky na vrbě)
- Eskapády pana Finnegana (antologie Mrtvý v parovodu, Konektor XB-1)
- Whodunnit (magazín Lemurie, 3/2012)
2011
- Krvavý déšť (magazín XB-1 04/2011)
- Město utkané z pavučin (Pevnost 05/2011)
- O nefritovém amuletu I (Tajná kniha Šerosvitu, Albatros)
- O nefritovém amuletu II (Tajná kniha Šerosvitu, Albatros)
- Zaťukej na dvířka fantazie (magazín XB-1 06/2011)
- Spi sladce, Joe (magazín XB-1 08/2011)
- Program Ovidius (sborník KOČAS 2011, Straky na vrbě)
2010
- Klaun a růže (Kadeti fantasie, Straky na vrbě)
- Až se rozvinou první květy jara (Zabij/zachraň svého mimozemšťana, MF)
- Atamansi (Ikarie 10/2010)
2009
- Arkádie (Ikarie 05/2009)
- Bezpečnost nade vše (sbírka Mlok, Nová vlna)
- Ve znamení štěstěny (sbírka Mlok, Nová vlna)
- Legenda o šepotu hvězd (Kočas 2009, Nová vlna)
- Shledání u Verdunu (Pěna dějin aneb Příběhy, které se nestaly; Tribut EU)
2008
- Přání prvomájové noci (sbírka Stíny věží, Triton)
- Obchodník s realitami (sbírka Mlok, Nová vlna)
2007
- Střetnutí osudů (sbírka Stíny moře, Triton)
Ocenění
Julie Nováková byla nominována na Cenu Karla Čapka, cenu Ikaros a Vidoucího; v soutěži Ikaros se posléze umístila na bronzovém místě. Zvítězila v soutěži detektivních prací O vavřínovou korunu, tehdy pořádané MV ČR. Roku 2013 získala ocenění evropského fandomu Encouragement Award. V roce 2015 získala dvě ceny Aeronautilus (za nejlepší povídku a román roku). Co se týče jiných než literárních ocenění, se svou prací na téma parazitárních nákaz plžů v Modřanské tůni se umístila na třetím místě v celorepublikovém kole 32. ročníku Středoškolské odborné činnosti.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julie Nováková
- Julie Nováková – osobní stránky
- http://www.legie.info/autor/4575-julie-novakova
- https://web.archive.org/web/20120106042053/http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=414
- https://web.archive.org/web/20120726140315/http://www.serosvit.cz/
- https://web.archive.org/web/20110202211551/http://soc.nidm.cz/archiv/rocnik32/obor/4
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“