Julie Payetteová
| Julie Payetteová | |
|---|---|
 | |
| 29. generální guvernérka Kanady | |
| Ve funkci: 2. října 2017 – 21. ledna 2021 | |
| Panovník | Alžběta II. |
| Předseda vlády | Justin Trudeau |
| Předchůdce | David Johnston |
| Nástupce | Richard Wagner (vládní administrátor) |
| Narození | 20. října 1963 (59 let) Montréal |
| Sídlo | Rideau Hall (2017–2021) |
| Alma mater | McGillova univerzita (do 1986) Torontská univerzita (do 1990) Atlantic College Collège Regina Assumpta |
| Profese | kosmonautka, inženýrka a politička |
| Ocenění | Národní řád Quebecu (2000) NASA Exceptional Service Medal (2010) člen Kanadské královské společnosti (2019) honorary doctorate from the University of Alberta honorary doctorate of Concordia University … více na Wikidatech |
| Podpis | |
| Commons | Julie Payette |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Julie Payetteová | |
|---|---|
| Astronaut CSA | |
| Státní příslušnost |  Kanada |
| Datum narození | 20. října 1963 (59 let) |
| Místo narození | Montreal, Québec, Kanada |
| Předchozí zaměstnání | inženýrka |
| Čas ve vesmíru | 25 dní, 11 hodin a 57 minut |
| Kosmonaut od | 8. června 1992 |
| Mise | STS-96/ISS, STS-127/ISS |
| Znaky misí |   |
| Kosmonaut do | aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julie Payetteová (* 20. října 1963 Montreal, Québec) je kanadská inženýrka, astronautka a politička. Původně působila jako inženýrka a výzkumná pracovnice různých počítačových společností a od června 1992 jednou z kanadských astronautů. Uskutečnila dva krátkodobé kosmické lety, oba na Mezinárodní vesmírnou stanici. Poprvé vzlétla do vesmíru roku 1999 v raketoplánu Discovery při letu STS-96, podruhé roku 2009 v raketoplánu Endeavour při misi STS-127. Celkem ve vesmíru prožila 25 dní, 11 hodin a 58 minut. Mezi lety 2017–2021 byla generální guvernérkou Kanady.[1]
Život
Mládí, inženýrka
Julie Payetteová se narodila roku 1963 v Montrealu v kanadské provincii Québec, zde prožila dětství a chodila na střední školu. Roku 1982 se stala bakalářkou na United World College of the Atlantic ve Walesu.[2] O čtyři roky později získala druhý bakalářský titul na McGillově univerzitě v Montrealu.[3]
Od roku 1986 pracovala na pozici systémové inženýrky u společnosti IBM, v letech 1988–1990 byla výzkumnou asistentkou na Torontské univerzitě. Roku 1990 obdržela magisterský titul (Master of Applied Science – Computer Engineering) na Torontské univerzitě. Následující rok spolupracovala s výzkumnou laboratoří IBM v Curychu a roku 1992 pracovala ve společnosti Bell-Northern Nortel Research v Montrealu.[2]
Astronautka
Přihlásila se do druhého kanadského náboru astronautů vyhlášeného Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), prošla všemi koly výběru a 8. června 1992 se stala jednou ze čtveřice nových astronautů CSA.[3] Vzápětí zahájila základní kosmonautický výcvik.[2]
Roku 1994 se účastnila sedmidenní simulace kosmického letu v Torontu.[3] Roku 1996 získala licenci hloubkové potápěčky. Téhož roku získala kvalifikaci vojenské pilotky a hodnost kapitána kanadského vojenského letectva. Celkem (do roku 2011) nalétala na vrtulových i reaktivních letadlech na 1300 hodin.[2]
V letech 1996–1998 absolvovala v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu společný výcvik s astronauty 16. náboru NASA, který završila ziskem kvalifikace letové specialistky raketoplánu.[3]
V srpnu 1998 byla jmenována do posádky letu STS-96 raketoplánu Discovery. Raketoplán k cestě do vesmíru odstartoval 27. května 1999. Cílem letu byla doprava zásob a vybavení na dosud neobydlenou Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Discovery přistála 6. června, v kosmu strávila 9 dní, 19 hodin a 13 minut.[4]
V letech 1999–2002 byla členkou skupiny zabezpečující výcvik amerických a kanadských astronautů v Evropě a Rusku. Od roku 2003 pracovala v houstonském středisku řízení letů na postu hlavní operátorky (CapCom) pro spojení s astronauty.[2] V letech 2000–2007 stála v čele kanadských astronautů (Chief Astronaut for the Canadian Space Agency).[2]
V únoru 2008 NASA oznámila její zařazení do posádky letu STS-127. Podruhé vzlétla na oběžnou dráhu 15. července 2009 v raketoplánu Endeavour. Cílem mise byla doprava a montáž JEM EF, posledního dílu japonského modulu Kibó na ISS a výměna jednoho člena posádky stanice. Let trval 15 dní, 16 hodin a 45 minut, raketoplán přistál 31. července 2009.[5]
Julie Payetteová je vdaná, má dvě děti.[2]
Generální guvernérka Kanady
Generální guvernérkou Kanady byla jmenována 13. července 2017, jako generální guvernérka Alžběty II., královny Kanady, na doporučení předsedy vlády Kanady Justina Trudeau a stala se nástupcem Davida Johnstona. Přísahu generální guvernérky Kanady složila a úřadu se ujala 2. října 2017.
Na funkci rezignovala 21. ledna 2021 poté, co šetření ukázalo, že verbálními útoky na podřízené vytvářela v úřadě „toxické pracovní prostředí“.[6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ AUSTEN, Ian. Canada’s Governor General Resigns Amid Reports of a Toxic Workplace. The New York Times. 2021-01-22. Dostupné online [cit. 2021-01-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Kanadská kosmická agentura. Canadian Astronauts [online]. Rev. 2011-11-25 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Biography of Julie Payette. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-9-25 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Julie Payette. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1999-6-22 [cit. 2012-03-29]. Kapitola STS-96 Di/F-26. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2011-12-4 [cit. 2012-03-29]. Kapitola STS-127.
- ↑ BURKE, Ashley. Payette stepping down as governor general after blistering report on Rideau Hall work environment. www.cbc.ca [online]. CBC News, 2021-1-21 [cit. 2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Canadian Press. What happens when the governor-general resigns?. www.theglobeandmail.com [online]. The Globe & Mail, 2021-1-21 [cit. 2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie Payetteová na Wikimedia Commons 
Osoba Julie Payetteová ve Wikicitátech- NASA, Lyndon B. Johnson Space Center. Biographical data. Julie Payette [online]. Houston: rev. 2010-8 [cit. 2012-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.jpeg)
(c) President.gov.ua, CC BY 4.0
Signature from a note handwritten by Julie Payette in January 2018.
Autor: Johanie Maheu, Licence: CC BY-SA 4.0
Julie Payette in 2017 at Rideau Hall.
Space Shuttle mission STS-127 is the 32nd construction flight of the International Space Station (ISS) and the final of a series of three flights dedicated to the assembly of the Japanese "Kibo" laboratory complex. In addition to delivering, installing, and servicing an external scientific platform that will be attached to the end of the Japanese module, STS-127 will bring up a new ISS crew member and return another one to Earth, replace vital components of the ISS electrical production system, and transfer various pieces of hardware to ISS. Five spacewalks and the operation of four different robotic arms will be required to accomplish these tasks over 10 days. A crew spokesperson had the following words for the patch. "Bathed in sunlight, the blue Earth is represented without boundaries to remind us that we all share this world. In the center, the golden flight path of the space shuttle turns into the three distinctive rays of the astronaut symbol culminating in the star-like emblem characteristic of the Japanese Space Agency, yet soaring further into space as it paves the way for future voyages and discoveries for all humankind."
Designed by the crew members, this is the mission insignia for the STS-96 space flight, the second Space Shuttle mission dedicated to the assembly of the International Space Station (ISS). The crew patch highlights the major themes of the Station Program: Earth-directed research, the advancement of human space exploration, and international cooperation. The Space Shuttle Discovery is depicted shortly after reaching orbit as the crew prepares to carry out the first docking with the new Station. At this early stage in its construction, ISS consists of two modules: Zarya and Unity, shown orbiting Earth. The triangular shape of the patch represents building on the knowledge and experience of earlier missions, while the three vertical bars of the astronaut emblem point toward future human endeavors in space. The five-pointed star that tops the astronaut emblem in this depiction is symbolic of the five space agencies participating in the development of ISS: NASA, the Russian Space Agency, the European Space Agency, the National Space Development Agency of Japan, and the Canadian Space Agency. The blend of red, white, and blue is a tribute to the nationalities of the crew members who are from the United States, Canada, and Russia.