Julie Prokopová-Škrabálková
Julie Prokopová-Škrabálková | |
---|---|
Julie Prokopová | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1966 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Čs. soc. dem. KSČ |
Narození | 18. dubna 1890 Jablonec nad Jizerou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. července 1966 (ve věku 76 let) České Budějovice Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Profese | novinářka, politička a redaktorka |
Ocenění | Řád republiky |
Commons | Julie Prokopová-Škrabálková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julie Prokopová-Škrabálková, též Julie Prokopová (18. dubna 1890 Jablonec nad Jizerou – 30. července 1966[p 1] České Budějovice[1][2]), byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a ČSSR.
Biografie
Narodila se v Jablonci nad Nisou v dělnické rodině. Brzy v mládí osiřela.[3] Od svých 14 let pracovala v textilní továrně v Podkrkonoší a záhy začala agilně působit v ženské komisi sociální demokracie.[4]
V roce 1919 byla zvolena krajskou organizační tajemnicí sociálně demokratické strany v Hořicích, později po změně sídla stranické krajské organizace v Hradci Králové. Při následném rozkolu v sociální demokracii se připojila k levicovému marxistickému křídlu. V roce 1921 se stala zakládající členkou KSČ. Od roku 1923 působila a žila v Praze, kde pracovala v komunistickém nakladatelství a jako funkcionářka okresu Smíchov. Později se stala členkou krajského vedení strany v Praze. Koncem 20. let podpořila v rámci KSČ bolševické křídlo. Roku 1930 byla vyslána na politickou školu do Moskvy. Po návratu ze Sovětského svazu působila v organizaci Rudá pomoc. Do roku 1938 zasedala v administraci několika komunistických periodik a byla vedoucí krajské organizace žen. Po ukončení komunistických periodik v roce 1938 působila až do roku 1940 v redaci nástupnického listu Kytice.[3]
Patřila k hlavním organizátorkám komunistických žen v dobách stávek a protidrahotních bouří. V politickém a veřejném životě vystupovala pouze pod jménem Prokopová, což bylo její jméno za svobodna. Tato praxe ji několikrát ochránila před vězením v době mezi válkami, neboť v dokladech měla příjmení Škrabálková. Byla rozvedená a měla jednu dceru. V letech 1939–1945 žila u své sestry v Praze.[4] Za okupace byla dvakrát zatčena gestapem, pomáhala vězněným komunistům a distribuovala ilegální komunistický tisk.[3]
Po osvobození se naplno vrátila do politického života. Stala se vedoucí komise žen na ústředním sekretariátu KSČ.[3] Po roce 1945 také spoluzakládala střechovou organizaci Rada československých žen. Na ustavující valné hromadě v červnu 1946 byla zvolena její místopředsedkyní (předsedkyní se stala Milada Horáková). V té době byla předsedkyní Ústřední komise žen KSČ.[4]
Ve volbách roku 1948 byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji České Budějovice.[5] Mandát opětovně získala ve volbách v roce 1954,[6] volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Jihočeský kraj)[7] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do své smrti roku 1966.[8][9] Místo ní pak nastoupil Jaroslav Kalkus.[10]
K roku 1954 se profesně uvádí jako předsedkyně Krajského výboru Národní fronty a Krajského výboru Obránců míru.[11]
VIII. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ji potvrdil ve funkci. XII. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Od roku 1964 byla vedoucí tajemnici Krajského výboru Národní fronty v Českých Budějovicích. V roce 1955 jí byl udělen Řád republiky.[12]
Odkazy
Poznámky
- ↑ v některých pramenech chybně uváděno 30. července 1960
Reference
- ↑ Julie Prokopová-Škrabálková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Julie Prokopová [online]. Krajská knihovna, 1971 [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Soudružka Julie Prokopová se dožívá 60 let. Rudé právo. Duben 1950, roč. 30., čís. 91, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c UHROVÁ, Eva: Rada československých žen [online]. feminismus.cz [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-30]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 308, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
Literatura
- UHROVÁ, Eva: Ženy v KSČ a textilní dělnice v Čehách ve 20. letech, in Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu, setavili Zdeněk Kárník a Michal Kopeček, Ústav pro soubodé dějiny AV ČR, Dokořán, Praha 2004, s. 27–40, ISBN 978-80-86569-77-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie Prokopová-Škrabálková na Wikimedia Commons
- Julie Prokopová-Škrabálková v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Julie Prokopová (1890-1966), česká a československá politička