Julie Reisserová

Julie Reisserová
Julie Reisserová (1931)
Julie Reisserová (1931)
Základní informace
Rodné jménoJulie Kühnelová
Narození9. října 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. února 1938 (ve věku 49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatelka, básnířka, hudební kritička a spisovatelka
Manžel(ka)JUDr. Jan Reisser
RodičeVojtěch Khünel
Příbuzníbratr Ing. Vojtěch Kühnel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Reisserová, rozená Kühnelová (9. října 1888 Praha[1] – 25. února 1938 Praha[2]) byla česká hudební skladatelka, básnířka a kritička.

Julie Reisserová (Pestrý týden 1938)

Život

Narodila se v pražském Starém Městě, v měšťanské rodině oficiála zastavárny Adalberta Kühnela (1859—1905) a matky Marie, rozené Neanderové (1862—??),[1] jako mladší ze dvou sourozenců.[3] Širší rodině snad patřil dům U Mouřenína v Mostecké ulici 5/282[zdroj?] (dcera Julie se narodila na Starém Městě, v Konviktské ulici 14/296[1]). Původně studovala hru na klavír u Adolfa Mikeše a operní zpěv (byla dramatický soprán) u Richarda Figara. Vinou přílišné námahy přišla o hlas a studium ukončila. Později složila státní zkoušky z angličtiny a francouzštiny a učila jazyky.

Byla členkou Hudebního klubu, ve kterém se od počátku roku 1911 pod vedením svého učitele Zdenka Nejedlého scházeli jeho žáci - příznivci díla Richarda Wagnera. [4][5]. Mezi členy patřili například Vladimír Helfert, Otakar Zich, Ferdinand Peroutka, Emil Axman nebo Karel Boleslav Jirák. K dalším oblíbencům členů klubu patřil Gustav Mahler.[6]

V letech 1919-1921 studovala skladbu v Praze u Josefa Bohuslava Foerstera. Ve studiích pokračovala v Bernu u Ernsta Hohlfelda, kde studovala i dirigování, a v Paříži u Alberta Roussela (1924-1929) a u Nadii Boulanger. Díky těmto kontaktům zajistila například světovou premiéru Rousselovy opery Odkaz tety Karolíny (Le Testament de la tante Caroline) v Olomouci dne 14. listopadu 1936 (18. dubna 1937 pak v Praze [7]) Pro tuto příležitost též přeložila libreto opery do češtiny.

V roce 1921 se provdala za českého diplomata JUDr. Jana Reissera (nar. 1891) a pobývala s ním ve Švýcarsku (Ženeva, Bern, 1921-1929), v Srbsku (Bělehrad, 1930-1933) a v Dánsku (Kodaň, 1933-1936). Do Lidových novin a Tempa psala referáty o kulturním a především hudebním dění v místech svého působení.

Její díla byla uváděna ve dvacátých a třicátých letech v řadě evropských měst (Bern, Paříž, Ženeva, Kodaň) a ve Filadelfii, většinou spolu s díly dalších českých autorů v rámci koncertů české hudby.

Dne 23. dubna 1937 měla přednášku Žena - skladatelka ve vídeňském Der Bund österreichischer Frauenvereine (Rakouský ženský spolek).

Její manžel o ní napsal vzpomínky Léta s Julkou (nevydáno).

Dílo

Hudební dílo

orchestrální skladby
  • Suita pro orchestr 1928-1931,
  • Pastorale Maritimo pro orchestr 1933,
  • Předjaří 1936,
klavírní skladby
  • Esquisses : pro sólové piano, Kobenhavn : Skandinavisk og Borups Musikforlag, 1935,[8]
  • Deux Allegros (rukopis)
vokální skladby
  • Březen : cyklus písní s orchestrem, klavírní výtah Emil Hájek, Kobenhavn : Skandinavisk og Borups Musikforlag, 1934
  • Pod sněhem (Sous la neige) 1936 - cyklus písní s klavírem na texty čínské poesie
  • Slavnostní den : ženský sbor na vlastní text, 1936, věnováno Františce Plamínkové

Básně

  • In Margine Vitae - výběr básní psaných v češtině, němčině, francouzštině a angličtině, 1934

Odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, sv. Jiljí, snímek 120, Záznam o narození a křtu [online]. Praha: Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Julie Reisserová zemřela. Národní politika. 26. 2. 1938, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 263, obraz 618 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ heslo Zdeněk Nejedlý ve Slovníku české literatury po roce 1945
  5. ↑ HELFERT, Vladimír. Hudební věda na naší Universitě. Smetana. 1911, roč. 1, čís. 4/5, s. 71–74. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ VACKOVÁ, Jiřina. Ó, božské umění, děkuji ti!. Lidové noviny. 9. říjen 1993, s. VII. 
  7. ↑ Operní premiéry ve Státní opeře Praha
  8. ↑ REISSEROVÁ, Julie. Esquisses [online]. Skandinavisk og borups musikforlag [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZÁVADA, Vilém. Skladatelka Julie Reisserová o sobě. Rozpravy Aventina. 1931, roč. 7, čís. 6, s. 34–35. Dostupné online. 
  • VACKOVÁ, Jiřina. Julie Reisserová : osobnost a dílo. Praha: A. J. Boháč, 1948. 
  • VACKOVÁ, Jiřina. Ó, božské umění, děkuji ti!. Lidové noviny. 9. říjen 1993, s. VII. 
  • Jean-Paul C. Montagnier, "Autour de la Pastorale maritimo de Julie Reisserová (1888-1938)," Revue belge de musicologie, 74 (2020), pp. 143–166.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Julie Reisserova 1931.jpg
Julie Reisserová (1888-1938) byla česká skladatelka, básnířka a kritička.
Julie Reisserová (Pestrý týden 1938).jpg
Julie Reisserová (Pestrý týden 1938)