Julie von Hauke

Julie von Hauke
Narození	12. listopadu 1825 Varšava
Úmrtí	19. září 1895 (ve věku 69 let) Schloss Heiligenberg
Příčina úmrtí	nemoc
Alma mater	Jekatěrininský institut
Povolání	dvorní dáma
Ocenění	Řád sv. Kateřiny Order of Theresa
Nábož. vyznání	luteránství (od 1875) katolicismus
Choť	Alexandr Hesensko-Darmstadtský (1851–1888)[1]
Děti	Jindřich z Battenberku Louis Battenberg Marie z Battenberku Alexandr I. Bulharský František Josef Battenberský
Rodiče	John Maurice Hauke a Sophie Lafontaine
Rod	Haukeové a Battenbergové
Příbuzní	Maurice Napoleon Hauke (sourozenec) Viktorie z Battenbergu, Alexander Mountbatten, 1st Marquess of Carisbrooke, Prince Maurice of Battenberg a Lord Leopold Mountbatten[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Teresa von Hauke (plným německým jménem Julia Teresa Salomea Hauke, 12. listopadu 1825, Varšava – 19. září 1895, zámek Heiligenberg) byla manželka Alexandra Hesensko-Darmstadtského (1823-1888), matka knížete Alexandra I. Bulharského a předek královských rodin Španělska a Velké Británie.

Biografie

Narodila se jako dcera hraběte Hanse Moritze von Hauke (1775–1830) a jeho manželky Sophie (rozené Lafontaine). Její otec byl profesionální německý voják, který bojoval v Napoleonově vojsku v Rakousku, Itálii, Německu a Španělsku. Později přešel pod jinou vlajku a spojil se s Rusy. Car Mikuláš I. uznal jeho zásluhy a vyslal ho jako svého legáta na ministerstvo války do Kongresového Polska, povýšiv ho současně do šlechtického stavu na hraběte.

Za revoluce v roce 1830 v Polsku, během Listopadového povstání, velkokníže Konstantin Pavlovič, polský místokrál de facto, nařídil ústup, ale hrabě Hauke zemřel, byv zasažen na varšavské ulici výstřelem nějakého kadeta. Jeho manželka zemřela záhy po něm a jejich děti zůstaly pod poručnictvím cara.

Sloužila jako dvorní dáma carevny Marie Alexandrovny, manželky cara Alexandra II. a sestry prince Alexandra Hesensko-Darmstadtského, do něhož se zamilovala při jeho návštěvě u sestry. Car nesouhlasil s vztahem svého švagra s touto obyčejnou dvorní dámou (třebaže jeho původ, stejně jako původ carevny, byl spojen se skandálem – jejich biologickým otcem nebyl manžel jejich matky Vilemíny Bádenské Ludvík II. Hesenský, ale její milenec, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy; Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje) – bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček evropských panovnických a šlechtických rodů, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnost a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Vratislavi v Dolním Slezsku, kde v 28. října roku 1851 uzavřeli v reformovaném kostele manželství.

Manželství bylo ovšem považováno za morganatické, neboť Julie nebyla rovného postavení se svým manželem. Proto byly jejich děti vyloučeny z následnictví hesensko-darmstadtského trůnu a dostaly jméno po své matce, již bratr jejího manžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, jmenoval roku 1851 hraběnkou z Battenbergu, v roce 1858 ji pak povýšil na dědičnou kněžnu z Battenbergu. Děti Julie a Alexandra byly rovněž povýšeny na knížata; tak se jméno Battenberg stalo součástí hesenského panovnického domu.

V roce 1875 konvertovala od katolictví k luteránství.

Potomci

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

• Marie z Battenbergu (15. února 1852 – 20. června 1923) ⚭ 1871 kníže Gustav z Ernbach-Schönbergu (17. srpna 1840 – 29. ledna 1908)
• Ludvík z Battenberku (24. května 1854 – 11. září 1921), admirál, první námořní lord v letech 1912–1914, ⚭ 1884 Viktorie Hesensko-Darmstadtská (5. dubna 1863 – 24. září 1950)
• Alexandr I. z Battenbergu (5. dubna 1857 – 23. října 1893), bulharský kníže v letech 1879–1886, ⚭ 1889 Johanna Loisingerová (18. dubna 1865 – 20. července 1951)
• Jindřich z Battenberku (5. října 1858 – 20. ledna 1896), britský plukovník a princ, ⚭ 1885 princezna Beatrix Sasko-Koburská (14. dubna 1857 – 26. října 1944)
• František Josef z Battenberku (24. září 1861 – 31. července 1924), ⚭ 1897 Anna Černohorská (18. srpna 1874 – 22. dubna 1971)

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

• Ena z Battenberku – španělská královna, manželka španělského krále Alfonse XIII.
• Luisa z Battenberku – švédská královna, manželka švédského krále Gustava VI. Adolfa.
• Philip, vévoda z Edinburghu, manžel anglické královny Alžběty II. (vnuk Ludvíka Battenberga) a potažmo i jeho synové a vnukové, následníci trůnu Velké Británie, princ William a princ Harry.

Nejstarší syn Alexandra a Julie, Ludvík z Battenbergu, který se oženil s vnučkou britské královny Viktorie, si za 1. světové války v důsledku protiněmeckých nálad ve veřejnosti změnil jméno na jeho anglickou podobu Mountbatten, stejně jako jeho vnuci, princ Henri a princezna Beatrix.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia de Hauke na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie von Hauke na Wikimedia Commons