Julien Bryan
| Julien Bryan | |
|---|---|
.jpg) Julien Bryan ve Varšavě, září 1939 | |
| Narození | 23. května 1899 Titusville, Pennsylvania |
| Úmrtí | 20. října 1974 (ve věku 75 let) New York |
| Alma mater | Princetonská univerzita Union Theological Seminary |
| Povolání | filmový režisér, fotograf, fotoreportér, novinář a střihač |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julien Hequembourg Bryan (23. května 1899, Titusville, Pensylvánie, USA – 20. října 1974) byl americký fotograf, filmový tvůrce a dokumentarista. Nejznámější je díky svým dokumentům každodenního života v Polsku, SSSR a nacistickém Německu v letech 1935 až 1939.
Před druhou světovou válkou
Bryan byl synem kazatele v presbyteriánské církvi s dlouholetou misijní tradicí.[1]
V sedmnácti letech, po absolvování střední školy, se dobrovolně přihlásil ke službě v American Field Service pro francouzskou armádu v první světové válce. Působil jako řidič sanitního vozu u Verdunu a v Argonnském lese,[2][3] a následně o této zkušenosti napsal knihu Ambulance 464, kterou ilustroval svými fotografiemi.[4]
V roce 1921 absolvoval Princetonskou univerzitu, dokončil teologický seminář v New Yorku, ale nerozhodl se k vysvěcení za kněze. Poté vedl organizaci YMCA v Brooklynu. V této době začal cestovat do zahraničí, kde fotografoval, natáčel a psal reportáže. Své cesty financoval přednáškami o zemích, které navštívil[3] a prodejem svých filmů různým společnostem včetně ERPI.[1]
Řadu filmů z těchto cest lze nalézt ve Spielbergově filmovém archivu v americkém muzeu holocaustu.[5] V těchto filmech jsou zachyceny cesty do Číny, do Sovětského svazu (1930, 1933 a 1935), Polska (1936), Německa (1937), Švýcarska a Nizozemska (1939).
Jeho filmy a fotografie z nacistického Německa zachytily stranická shromáždění, každodenní život v ulicích, protižidovskou propagandu a nacistické vůdce. Byly začleněny do dvou filmů March of Time. Jeho přednášky s promítáním se konaly v koncertních sálech, včetně Carnegie Hall.[3]
Druhá světová válka
O německé invazi do Polska se dozvěděl během jízdy vlakem do Varšavy dne 3. září. Do Varšavy dorazil 7. září se svým fotoaparátem Leica, filmovou kameru Bell & Howell a 6000 metry filmu. V té době všichni cizinci, diplomaté a vládní úředníci prchali z hlavního města pryč. Kontaktoval starostu Varšavy Stefana Starzyńského, který mu poskytl automobil, průvodce a tlumočníka Stefana Radlinského včetně povolení k cestování a fotografování ve městě. Za dva týdny od 7. do 21. září se mu podařilo nasnímat stovky fotografií a 5000 metrů filmu, na kterých zdokumentoval obléhání Varšavy a děs bombardování města německou Luftwaffe. V té době byl akreditován jako jediný zahraniční novinář ve Varšavě.[6] Prostřednictvím polského rozhlasu vyzval prezidenta Roosevelta k pomoci varšavským civilistům, kteří byli terčem nepřátelského bombardování.[7] Během svého pobytu ve Varšavě bydlel v opuštěném americkém konzulátu. Varšavu opustil 21. září poté, co Němci vyhlásili příměří, které mělo umožnit občanům neutrálních zemí opustit Polsko vlakem přes Východní Prusko. V Königsbergu se obával zabavení svých materiálů a rozhodl se již vyvolané filmy propašovat. Některé se mu podařilo ukrýt do pouzder od plynových masek, které si jako suvenýry vezli jeho američtí spolucestující,[3] podle jednoho zdroje některé filmy ukryl na vlastním těle.[2]
Po příjezdu do New Yorku na podzim roku 1939 Bryan publikoval některé své fotografie. Magazín Life otiskl patnáct jeho fotografií 23. října[8] a Look dalších 26 ve vydání z 5. prosince.[6][9] Bryant vyrobil v roce 1940 krátký dokumentární film Siege uvedený společností RKO Radio Pictures.[10] Napsal také knihu se stejným názvem. Film byl následující rok nominován na Oscara za nejlepší krátkometrážní film.[11]
V roce 1940 byl najat úřadem koordinátora meziamerických záležitostí, aby natočil sérii dvaceti tří naučných filmů o latinskoamerické kultuře a zvycích. Poté natočil pěti filmů o Spojených státech na objednávku ministerstva zahraničí.
Po válce
Julien Bryan se vrátil do Polska již v roce 1946. V rámci oficiální delegace UNRRA navštívil Gdaňsk a Varšavu. Jeho záběry z válkou zničeného Gdaňsku jsou pravděpodobně první poválečný film natočený v tomto městě.
V roce 1958 se opět vrátil do Polska a publikoval stovky svých snímků z Varšavy z roku 1939. Spolupracoval s deníkem Expres Wieczorny (Večerní expres), se kterým zahájili velkou kampaň, v každém vydání byla strana s fotografiemi z roku 1939 a text: „Poznáte sebe, své blízké, svůj dům nebo ulici? Express pomáhá americkému fotografovi Julienu Bryanovi najít hrdiny jeho filmů z obležené Varšavy z roku 1939.“ Čtenáři, kteří něco na jeho snímcích poznali, přicházeli do redakce novin a on se s nimi setkával a zaznamenal příběhy mnoha lidí z jeho fotografií.[6][7] Své zážitky znovu sepsal a vydal roku 1959 v Polsku v knize Warsaw: 1939 siege, 1959 Warsaw Revisited (Varšava: 1939 obležení, 1959 Varšava znovunavštívena).
Roku 1945 Bryan založil International Film Foundation (IFF) a po zbytek svojí kariéry točil dokumentární naučné filmy. Jeho syn Sam se připojil k IFF v roce 1960. Julius Bryan zemřel roku 1974, pouhé dva měsíce poté, co mu polská vláda udělila medaili za jeho fotografie. Po jeho smrti IFF vedl jeho syn. V roce 2003 daroval Sam Bryan otcovy fotografie a filmy z válečné Evropy americkému Muzeu holocaustu. Mnoho z jeho díla je v držení Kongresové knihovny a Spielbergova filmového archivu.[5] V roce 2006 byl film Siege zařazen do amerického Národního filmového registru jako „jedinečný, hrůzný záznam o strašlivé brutalitě války. "[11][12]
Bryanovy válečné zážitky z války byly zpracovány v polském filmu ...Gdziekolwiek jesteś Panie Prezydencie (Ať už jste kdekoli, pane prezidente) režiséra Andrzeje Trzos-Rastawieckého. Roli nejmenovaného amerického novináře, inspirovanou Bryanem, hrál Jack Recknitz.[13]
Varšava, září 1939
Vybombardovaná Katolická nemocnice Proměnění Páně ve čtvrti Praga.
Balbina Szymanska se svými dvojčaty v krytu ve sklepě porodnice.
Devítiletý Ryszard Pajewski sedí na hromadě trosek poblíž svého domova.
Józefa Drzewowska při modlitbě v obležené Varšavě.
Polská rodina vykonává běžné denní povinnosti mezi zbytky své domácnosti.
Stejná rodina, pohled shora.
Policejní dobrovolníci před varšavskou operou. Na plakátě nápis: Do zbraně, sjednoceni porazíme nepřítele!
Varšavská zeď se stopami střel.
Tělo ženy zabité německými letadly při kopání brambor.
Desetiletá Kazimiera Mika pláče nad tělem své starší sestry, zabité při náletu.
Dva chlapci před ruinami domu si čtou v polském vydání Mickey Mouse.
Devítiletý Zygmunt Askienow zachránil kanárka z trosek vybombardovaného domu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julien Bryan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Julien & Sam Bryan and the International Film Foundation [online]. International Film Foundation, 2010-11-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b EDWARDS, Mike. Capturing Warsaw at the Dawn of World War II. Smithsonian magazine. November 2010. Dostupné online [cit. 2010-11-30]. (anglicky)
- ↑ a b c d United States Holocaust Memorial Museum [online]. 2010-11-30 [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky)
- ↑ BRYAN, Julien. „AMBULANCE 464“ Encore des Blessés. New York: Macmillan, 1918. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. ISBN 111081075X. (anglicky)
- ↑ a b Steven Spielberg Film and Video Archive [online]. United States Holocaust Memorial Museum, 2010-11-30. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Julien Bryan. Poland in 1939 and in 1959 [online]. Look, September 1959 [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-28. (anglicky)
- ↑ a b Julien Bryan (1899-1974) [online]. aktyka.com [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (polsky)
- ↑ Julien Bryan. Documentary Record of the Last Days of Once Proud Warsaw. Life magazine. 1939-10-23, s. 73–77. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Julien Bryan. Can Hitler’s Lightning War Do This To England.. Look Magazine. 1939-12-05, s. 10–13. (anglicky)
- ↑ Siege (1940) [online]. IMDb. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Awards for Siege (1940) [online]. IMDb. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Librarian of Congress Adds Home Movie, Silent Films and Hollywood Classics to Film Preservation List [online]. Library of Congress, December 27, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (polsky) Wacław Świeżyński. ... Gdziekolwiek jesteś Panie Prezydencie [online]. Gazeta Wyborcza, 2001 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julien Bryan na Wikimedia Commons - Julien Bryan na stránkách USHMM
Média použitá na této stránce
Fotograf Julien Brian popsal scénu:"Jak jsme jeli kolem malého pole na kraji městečka, jen několikaminutové zpoždění nám zabránilo stát se svědky tragické události, té nejneuvěřitelnější.
Sedm žen kopalo na poli brambory. Neměly žádnou mouku a zoufale potřebovaly jídlo. najednou se z ničeho nic vynořily dva Německé letouny a shodily dvě bomby na malý dům jen 200 yardů daleko. Dvě ženy v domě byly zabity. Kopáčky brambor zalehly a doufaly že si jich letadla nevšimla. Poté co bombardéry zmizely, ženy se vrátily ke své práci.Musely sehnat jídlo.
Ale nacističtí piloti nebyli spokojeni se svou prací. během pár minut se vrátily a kulometnou palbou zametly 200 stop pole. Dvě z těch sedmi žen byly při náletu zabity. Ostatním se nějak podařilo uprchnout.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939: Close-up portrait of a praying Polish woman (Józefa Drzewowska, age 52) in besieged Warsaw.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939. View of a plaster wall in besieged Warsaw that has been riddled by machine gun fire.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939. Interior view of the destroyed Catholic Hospital of the Transfiguration in Praga district, one of Warsaw's largest hospitals. The hospital "was already filled with wounded when the bombs came. Nurses carried some patients downstairs, others crawled on hand and knees to the stairways." [1]
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939:
Two Polish mothers pose with their newborn infants during the siege of Warsaw.
In September 1959 Julien Bryan wrote more about it in Look magazine:
- During one air raid in those tragic two weeks of the siege, I took shelter in a maternity hospital. Huddled on the cold stone floors of the basement were 50 mothers with their infants. Some of the mothers bore shrapnel wounds received when the hospital was shelled by the Nazi guns ringing Warsaw. It was there that I photographed a young mother with her twin boys. That mother, Mrs. Balbina Szymanska, came to the Express offices to meet me. She said that the boys and their father had been killed during the 1944 revolt, when the Poles, at the bidding of Radio Moscow, rose against their German conquerors. The Red Army failed to come to the aid of the Poles, and the Nazis crushed them ruthlessly. During Mrs. Szymanska's absence from home, on September 5, 1944, a shell blasted their house, killing the twins and their father. It was the boys' fifth birthday. She has remarried and now has three children by her second husband.
Kazimiera Mika, desetiletá Polská holčička truchlí kvůli smrti své starší sestry, která byla zabita v poli poblíž ulice Jana Ostroroga ve Waršavě během německého vzdušného náletu Luftwaffe.
Fotograf Julien Brian popsal scénu: "Jak jsme jeli kolem malého pole na kraji městečka, jen několikaminutové zpoždění nám zabránilo stát se svědky tragické události, té nejneuvěřitelnější. Sedm žen kopalo na poli brambory. Neměly žádnou mouku a zoufale potřebovaly jídlo. Najednou se z ničeho nic vynořily dva německé letouny a shodily dvě bomby na malý dům jen 200 yardů daleko. Dvě ženy v domě byly zabity. Kopáčky brambor zalehly a doufaly že si jich letadla nevšimla. Poté co bombardéry zmizely, ženy se vrátily ke své práci. Musely sehnat jídlo.
Ale nacističtí piloti nebyli spokojeni se svou prací. Během pár minut se vrátili a kulometnou palbou zametli 200 stop pole. Dvě z těch sedmi žen byly při náletu zabity. Ostatním se nějak podařilo uprchnout.
Když jsem fotografoval těla, přiběhla malá desetiletá holčička a zůstala stát jako přikovaná u jedné mrtvé. Ta žena byla její starší sestra. Dítě ještě nikdy předtím nevidělo smrt a nemohlo pochopit proč s ní její sestra nebude mluvit... Dítě se na nás zmateně dívalo. Natáhl jsem k ní ruku a pevně ji držel abych ji utěšil. Plakala. Stejně jako já a dva polští důstojníci kteří byli se mnou."
People salvage items from the ruins of their homes near the Vistula River after German air raids during the siege of Warsaw in September 1939. A young boy, Zygmunt Askienow, with his rescued pet canary among the ruins of his home.
In the words of photographer Julien Bryan,
- "Not far from the center of town a bomb had hit an apartment house and exposed the first, second, and third floors. A boy was walking dazedly back and forth carrying the one possession he had found -- a canary in its cage. He walked up and down over a pile of stones and bricks. Under the pile there were nine or ten bodies, so the neighbors told us, not yet recovered." [Source: Bryan, Julien. "Warsaw 1939 Siege, 1959 Warsaw Revisited. p. 24"]
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939. Two young Polish boys read a Polish edition of a Mickey Mouse Sunday colored supplement while standing among the ruins of a building in Warsaw.
Polish boy in the ruins of Warsaw September 1939. Julien Bryan caption of the image from 1958:
- A BOY'S WEARINESS: Ryszard Pajewski was a study in dejection when I saw him sitting on a pile of rubble. Only nine, he had suddenly been made the family breadwinner - and there was no bread to be had. Now a truck driver, he remembers that when he saw me last, I was carrying two "boxes"-my cameras. [1]
In September 1959 Julien Bryan wrote more about it in Look magazine:
- The spot where nine-year-old Ryszard Pajewski sat atop a pile of rubble in 1939 is now a smooth lawn. But a friend saw my picture of this scene and told Pajewski. He came to see me. The rubble pile had been near his home, and he had taken time out from a search for food, for his mother and brother, to rest. His father was later taken away by the Nazis, and he never returned. Pajewski, who is divorced, now lives alone outside Warsaw.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939. A Polish family performs their daily chores amidst the remnants of their household furnishings that they have reassembled outside the charred ruins of their home in Warsaw.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939: View from above of a Polish family performing their daily chores amidst the remnants of their household furnishings that they have reassembled outside the charred ruins of their home in Warsaw. The boy with the hatchet is Albert Turowski, who later became a film actor in postwar Poland.
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939. Three volunteer policemen stand outside the opera house in besieged Warsaw. On the column next to the men is a propaganda poster that says: "To Arms. United We Will Defeat the Enemy!"
Siege of Warsaw by German forces in September of 1939: American photographer Julien Bryan films a scene during the siege of Warsaw. He stands atop a barricade of paving stones that had been erected to slow the advance of the German army. The baricade stood at Praski Hospital in Warsaw.