Julien Offray de La Mettrie

Julien Offray de La Mettrie
Narození12. prosince 1709
Saint-Malo
Úmrtí11. listopadu 1751 (ve věku 41 let)
Postupim
Místo pohřbeníFriedrichstadt
Povolánífilozof, lékař, spisovatel literatury faktu a spisovatel
Alma materRenneská univerzita
Tématalékařství, neurověda, epistemologie a politická filozofie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julien Offray de La Mettrie [žylien ofré de la metrí] (23. listopadu 1709 Saint-Malo – 11. listopadu 1751 Postupim) byl francouzský lékař a osvícenský filosof.

Život a názory

Vystupoval jako radikální ateista a byl proto vyhnán jak ze své francouzské domoviny, tak z nizozemského exilu; nakonec ho k sobě povolal pruský král Fridrich II. Veliký (Voltaire žertovně podotýkal, že jako „dvorního ateistu“).

Jakožto filosof byl tvůrcem francouzského materialismu a vyjádřil v obecné formě všechny myšlenky, které později rozvinuli, obohatili a konkretizovali Claude-Adrien Helvétius, Denis Diderot, Holbach a někteří přírodovědci, jako Buffon a Maupertuis.[1] Vycházel z Descarta a z Lockova senzualismu. Oproti Descartovi ovšem myslí, že jsoucno je pouze jedna podstata (hmota); tato hmota se vždy projevuje v pohybu a různých formách (tedy není mrtvá, jak ji chápali předchozí mechanisté). Myšlení u člověka není projevem ducha, či duše, ale je to pouze jedna z funkcí těla. Zároveň neexistuje bůh jako princip pohybu, protože hmota si tento princip nese sama o sobě. Naopak hypotéza boha brzdí rozvoj vědeckého poznání. V etice odmítá pocit viny apod. jako zbytečné sebetrýznění, z pocitů doporučuje nebránit se jenom štěstí, klidně pomocí drogy, poskytující alespoň jeho iluzi.[2] Julien Offray de La Mettrie zemřel na přejedení při hostině, která se pořádala na jeho počest.

Dílo

Spisy

Jeho nejdůležitější spisy jsou L’homme machine („Člověk stroj“), Discours sur le bonheur („Rozprava o štěstí“), Anti-Sénèque („Anti-Seneka“), které napsal roku 1748.

Všechny filozofické spisy J.–O. de La Mettrie (Oeuvres philosophiques. Sive in unum collecta, sive separata) zařadila církev na Index zakázaných knih.[3]

České a slovenské překlady

  • LA METTRIE, Julien Offray de. Výbor z díla. I., Člověk stroj (původním názvem: Homme machine). Překlad Jan Blahoslav Kozák. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1958. 110 s. Filosofická knihovna. Práce ČSAV. Sekce ekonomie, práva a filosofie. Dostupné online. (česky)
    • Materialistický filosof a lékař se snaží vyvrátit karteziánskou dualistickou nauku o duchu a hmotě. Organická hmota je mu nadána principem hybnosti, člověk je soustavou pružin, uvádějících se vzájemně do pohybu. Duši chápal La Mettrie jako citlivou hmotnou část mozku, představující hlavní pružinu celého stroje. Jeho dílo filosoficky ovlivňovalo i přípravu Velké francouzské revoluce. Obsahuje úvodní studii dr. Jindřicha Srovnala „La Mettrie, život a dílo".]
  • LA METTRIE, Julien Offray de. Výbor z díla. II., Pojednání o duši (původním názvem: Histoire naturelle de l’âme). Překlad Jan Blahoslav Kozák. Vyd. 1. Praha: Academia, 1959. 129 s. Práce ČSAV. Sekce ekonomie, práva a filosofie. Filosofická knihovna. Dostupné online. (česky)
    • Spis z r. 1745 je historicky významný jako první publikované materialistické dílo osvícenské doby. Útočí na Descartův dualismus a s použitím lékařských poznatků dovozuje závislost duševního života na funkci organismu a na vnějším světě.
  • LA METTRIE, Julien Offray de. Výbor z díla. III., Epikurův systém; Člověk-rostlina; Anti-Seneka; List mému duchu; Umění užívat. Překlad Alena Šabatková. Vyd. 1. Praha: Academia, 1966. 158 s. Filosofická knihovna. [Obsahuje úvodní studii Ivana Svitáka „Filosofie osvíceného člověka".] Dostupné online. (česky)
  • MÜNZ, Teodor, ed. et al. Antológia z diel filozofov. Zv. 5. Novoveká empirická a osvietenská filozofia. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967. 539 s. [Obsahuje část spisu „Člověk stroj" – viz str. 285–324.] (slovensky)
  • ŽIGO, Ján, ed. Francúzski osvietenci o náboženstve. 1. vyd. Bratislava: Slov. vydav. polit. lit., 1962. 462 s. [Obsahuje úryvky ze spisů „Úvodní rozprava" a „Člověk stroj" – viz str. 154–181.] (slovensky)

Reference

  1. ↑ Asmus, s. 209.
  2. ↑ FROMM, Erich. Mít, nebo být? (původním názvem: To have or to be?). Překlad Vlastislava Žihlová. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994. 170 s. Dostupné online. ISBN 80-206-0469-3 Úvod: Velký příslib, jeho zhroucení a nové alternativy, s. 11. (česky)
  3. ↑ Viz vydání Indexu z roku 1948 – dostupné online Archivováno 1. 9. 2015 na Wayback Machine.

Literatura

  • ASMUS, Valentin, 1976. Francouzský materialismus XVIII. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 207–219.
  • CETL, Jiří aj. Průvodce dějinami evropského myšlení. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985. 634 s. [Kapitola „Julien Offray de La Mettrie – tvůrce francouzského materialismu" je na str. 365–370; autorem je Petr Horák. Dostupné online. (česky)
  • LEGOWICZ, Jan. Prehľad dejín filozofie: základy doxografie (původním názvem: Zarys historii filozofii). Preložila Anna Varsiková. Vyd. 2. Bratislava: Obzor, 1973. 655 s. [Viz str. 427–428.] (slovensky)
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua (původním názvem: Philosophie der Neuzeit. 2., Von Newton bis Rousseau). Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. (Dějiny filosofie; sv. 9). Dostupné online. ISBN 80-7298-109-9. [Kapitola „J.–O. de la Mettrie" je na str. 274–279.] (česky)
  • STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie (původním názvem: Kleine Weltgeschichte der Philosophie). Překlad Petr Rezek. Praha: Zvon, 1991. 510 s. Dostupné online. ISBN 80-7113-041-9. Kapitola Filozofie v období osvícenství, s. 268.  (česky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Portrait de Julien Offray de La Mettrie.jpg
Portrait de Julien Offray de La Mettrie