Julija Hatouková
| Julija Hatouková Юлія Гатоўка | |
|---|---|
_(52129858634).jpg) Julija Hatouková na French Open 2022 | |
| Stát |  Bělorusko |
| Datum narození | 24. dubna 2000 (23 let) |
| Místo narození | Minsk, Bělorusko |
| Bydliště | Minsk, Bělorusko |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 232 840 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 165–81 |
| Tituly | 0 WTA, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 180. místo (31. ledna 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2022) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2022) |
| US Open | 2. kolo kvalifikace (2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 52–51 |
| Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
| Nejvyšší umístění | 384. místo (10. května 2021) |
| Týmové soutěže | |
| Billie Jean King Cup | finálový turnaj (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 15. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julija Hatouková (bělorusky: Юлія Гатоўка, Julija Hatouka, * 24. dubna 2000 Minsk) je běloruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2022 na 180. místě a ve čtyřhře v květnu 2021 na 384. místě.[2]
V běloruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 základní skupinou pražského finále proti Austrálii, v níž prohrála dvouhru se Storm Sandersovou. Australanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2016, když na turnaj v rodném Minsku dotovaném 25 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Ukrajince Olze Jančukové z třetí světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během ledna 2018 na šarmaššajském turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála nejvýše nasazenou Rusku Anastasiji Potapovovou figurující na 240. příčce žebříčku.[4][1]
Kvalifikaci túry WTA si poprvé zahrála na dubnovém Istanbul Cupu 2021, kde nestačila na Gruzínku z třetí světové stovky Mariam Bolkvadzeovou. Kvalifikačním sítem neprošla ani na bělehradském Serbia Open 2021. Na třetí pokus již z této fáze postoupila na květnovém Internationaux de Strasbourg 2021, kde debutovala v hlavní soutěži okruhu WTA Tour. Na úvod dvouhry však uhrála jen tři gamy na belgickou spolukvalifikantku Marynu Zanevskou. Následovalo vyřazení v prvním kole úvodního ročníku travnatého Bad Homburg Open 2021, kde se poprvé utkala s členkou elitní dvacítky, běloruskou světovou čtrnáctkou Viktorií Azarenkovou. Grandslamovou kvalifikaci si premiérově zahrála na newyorském US Open 2021. Po výhře nad Francouzkou Jessikou Ponchetovou ji však do hlavní soutěže nepustila Egypťanka Majar Šarífová z konce první světové stovky.[4][1]
Tituly na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (11 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | leden 2018 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Anastasija Potapovová | 6–4, 4–6, 7–5 |
| 2. | červen 2018 | Minsk, Bělorusko | antuka | Vlada Zverevová | 4–6, 6–1, 6–0 |
| 3. | září 2018 | Almaty, Kazachstán | antuka |  Anna Danilinová | 6–4, 6–7(1–7), 6–2 |
| 4. | listopad 2018 | Minsk, Bělorusko | tvrdý |  Raluca Șerbanová | 7–5, 7–5 |
| 5. | únor 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý |  Jesika Malečková | 6–1, 6–2 |
| 6. | září 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Šalimar Talbiová | 6–3, 6–2 |
| 7. | prosinec 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Linda Fruhvirtová | 6–1, 5–7, 6–3 |
| 8. | únor 2021 | Šymkent, Kazachstán | tvrdý | Anastasija Tichonovová | 7–5, 6–2 |
| 9. | březen 2021 | Kazaň, Rusko | tvrdý |  Urszula Radwańská | 7–6(8–6), 4–6, 6–4 |
| 10. | říjen 2021 | Karaganda, Kazachstán | tvrdý (h) | Jekatěrina Kazionovová | 7–5, 6–0 |
| 11. | květen 2023 | Grado, Itálie | antuka | Lucie Havlíčková | 2–6, 6–3, 6–1 |
Čtyřhra (5 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | březen 2018 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý |  Lee Pchej-čch' |  Laura Ioana Paarová  Džulija Terzijská | 4–6, 7–6(7–5), [10–8] |
| 2. | květen 2019 | Jeruzalém, Izrael | tvrdý |  Tereza Mihalíková |  Samantha Murray Sharanová  Despina Papamichailová | 2–6, 6–4, [10–8] |
| 3. | leden 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Tereza Mihalíková | Gozal Ajnitdinovová Jekatěrina Dmitričenková | 6–4, 6–2 |
| 4. | září 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Anna Kubarevová |  Olivia Gramová  Darja Semenistajová | 2–6, 7–5, [10–6] |
| 5. | prosinec 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Weronika Falkowská |  Yvonne Cavallé Reimersová Celia Cervino Ruizová | 6–4, 7–5 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yuliya Hatouka na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Julija Hatouková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 10. června 2023
- ↑ Julija Hatouková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 10. června 2023
- ↑ Julija Hatouková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. června 2023
- ↑ a b Yuliya Hatouka Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julija Hatouková na Wikimedia Commons - Julija Hatouková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Julija Hatouková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Julija Hatouková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Julija Hatouková na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
