Julija Solncevová
Julija Solncevová | |
---|---|
Rodné jméno | Юлия Ипполитовна Пересветова |
Narození | 7.jul. / 20. srpna 1901greg. Moskva |
Úmrtí | 29. října 1989 (ve věku 88 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Ruská akademie divadelního umění Lomonosovova univerzita |
Povolání | filmová režisérka a herečka |
Manžel(ka) | Olexandr Dovženko (1950–1956) |
Ocenění | Stalinova cena (1949) medaile Veterán práce medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 národní umělec RSFSR zasloužilý umělec RSFSR Řád čestného odznaku národní umělec SSSR … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julija Solncevová (Юлия Солнцева, 7. srpna 1901 — 28. října 1989) byla ruská filmová herečka a režisérka.
Životopis
Vystudovala Lomonosovovu univerzitu, s herectvím začínala v moskevském Komorním divadle pod vedením Alexandra Jakovleviče Tairova. Hrála hlavní ženské role ve filmech Kráska z Marsu, Prodavačka cigaret z Mosselpromu (oba 1924) a Země (1930). V roce 1929 se provdala za Olexandra Dovženka, režiséra filmu Země a pak působila jako spolurežisérka jeho filmů Ščors (1939) a Mičurin — Život v květech (1948). Samostatně režírovala hrané filmy Poéma o moři (1958), Pověst plamenných let (1960, cena za nejlepší režii na festivalu v Cannes), Začarovaná Desna (1965, adaptace Dovženkovy vzpomínkové prózy), Takové vysoké hory (1974) a Svět ve třech rozměrech (1979) a dokument Zlatá brána (1969) o Dovženkově životě a díle. Obdržela Stalinovu cenu, Leninův řád a roku 1981 titul národní umělkyně SSSR.
Literatura
- Richard Blech a kol.: Encyklopédia filmu. Obzor, Bratislava 1993, ISBN 80-215-0219-3, s. 760
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julija Solncevová na Wikimedia Commons
- Julija Solncevová v Internet Movie Database (anglicky)
- http://www.kino-teatr.ru/kino/director/sov/14398/bio/
- Julija Solncevová ve Filmové databázi
Média použitá na této stránce
Yulia Solntseva as Zina Vesenina in Papirosnitsa ot Mosselproma (1924)