Julio César La Cruz

Julio César La Cruz
Osobní informace
Datum narození11. srpna 1989 (34 let)
Místo narozeníCamagüey
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Box na LOH
zlato2016 Rio de Janeiropolotěžká váha
zlato2020 Tokiotěžká váha
Mistrovství světa amatérů
zlato2011 Bakupolotěžká váha
zlato2013 Almatypolotěžká váha
zlato2015 Dauhápolotěžká váha
zlato2017 Hamburkpolotěžká váha
zlato2021 Bělehradtěžká váha
bronz2019 Jekatěrinburkpolotěžká váha
Panamerické hry
zlato2011 Gudalajarapolotěžká váha
zlato2015 Torontopolotěžká váha
zlato2019 Limapolotěžká váha
zlato2023 Santiago de Chiletěžká váha

Julio César De La Cruz Peraza (11. srpna 1989 Camagüey) je kubánský boxer. Měří 182 cm a váží 81 kg, v boxu vychází z ortodoxního základního postoje. Má přezdívku La Sombra (Stín).[1]

Boxu se začal věnovat roku 1995 v rodném Camagüey. V roce 2008 se stal poprvé mistrem Kuby v polotěžké váze. Poprvé reprezentoval na mistrovství Ameriky v boxu v roce 2010, kde získal stříbrnou medaili po finálové porážce od Ekvádorce Ítala Perey. V následujícím roce vyhrál mistrovství světa amatérů v boxu i panamerické hry. Na Letních olympijských hrách 2012 ho ve čtvrtfinále vyřadil Yamaguchi Falcão z Brazílie. Získal zlatou medaili na MS 2013, avšak v lednu 2014 se stal na ulici v Camagüey obětí přepadení, byl postřelen do kyčle a musel podstoupit rekonvalescenci.[2]

Po návratu do ringu získal prvenství na středoamerických a karibských hrách 2014 i světovém šampionátu a panamerických hrách v roce 2015, také v letech 2014 a 2016 vyhrál s týmem Cuba Domadores týmovou soutěž World Series of Boxing. Roku 2016 se stal poprvé olympijským vítězem, když ve finále zdolal kazachstánského reprezentanta Ädilbeka Nijazymbetova. Šlo také o historický úspěch pro celý kubánský box, protože polotěžká váha byla jedinou kategorií, kde do té doby reprezentanti karibské země nezískali olympijské zlato.[3]

V roce 2017 vyhrál mistrovství světa i kontinentální šampionát a v následujícím roce obhájil titul na středoamerických a karibských hrách. Roku 2019 vyhrál panamerické hry a na světovém šampionátu získal bronzovou medaili po semifinálové porážce s Bekzadem Nurdauletovem z Kazachstánu. Poté přešel do těžké váhy.

Na LOH 2020 získal druhou zlatou olympijskou medaili. Značný mediální ohlas mělo čtvrtfinálové utkání, v němž porazil kubánského emigranta Enmanuela Reyese reprezentujícího Španělsko. Po tomto politicky exponovaném zápase La Cruz veřejně podpořil kubánský komunistický režim a odsoudil opoziční hnutí Patria y Vida.[4] Ve finále pak dokázal porazit 5:0 na body ruského boxera Muslima Hadžimagomedova.

Roku 2022 se s povolením kubánských úřadů zúčastnil dvou zápasů v profesionálním ringu a v obou zvítězil.[5] V říjnu 2023 Julio César La Cruz jako první boxer v historii počtvrté vyhrál na panamerických hrách a zajistil si tak kvalifikaci na Letní olympijské hry 2024.[6]

Reference

  1. Julio César La Cruz Makes History at Santiago 2023 Pan American Games. BNN Network [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Cuban police capture boxing champ attackers. Sportskeeda [online]. 2014-01-10 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Rio Olympics 2016: Cuba's Julio Cesar la Cruz wins first Olympic title. BBC Sport [online]. 2016-08-18 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Cuban champion Julio César La Cruz launches pro-regime political proclamation from the ring, but will continue to compete for gold in Tokyo 2020 boxing. Infobae [online]. 2021-08-02 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Julio Cesar La Cruz wins by knockout in his second fight as a professional. Latin American News [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. JULIO CESAR LA CRUZ BECOMES THE FIRST BOXER TO WIN FOUR CONSECUTIVE PAN AM GAMES GOLDS. Panam Sports [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Cruz vs Borges 2016 Rio 7cr.jpg
Autor: Fernando Frazão/Agência Brasil, Licence: CC BY 3.0 br
Rio de Janeiro - O brasileiro Michel Borges, foi derrotado pelo cubano Julio Cesar la Cruz, nas quartas de final da categoria at 81kg. (Fernando Frazão/Agência Brasil)
Flag of South Africa 1928-1994.svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of SFR Yugoslavia.svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]