Julius Bous

Julius Bous
Narození20. července 1878
Rakouské císařství Nepolisy
Úmrtí23. října 1944 (ve věku 66 let)
Protektorát Čechy a Morava České Budějovice
VzděláníUmělecko-průmyslová škola v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř a středoškolský pedagog
OvlivněnýMikoláš Aleš, Emanuel Krescenc Liška
Vliv naAda Novák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Římov (1934)

Julius Bous (20. července 1878 Nepolisy[1] – 23. října 1944 České Budějovice) byl český akademický malíř, ilustrátor, středoškolský pedagog, literární a divadelní kritik a scénograf.[2][3]

Život

Rodina, studium

Narodil se jako jedno z osmi dětí řídícího učitele a muzikanta Františka Bouse (* 1843) z obce Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou a jeho manželky Marie roz. Bubeníkové ze Žiželic.[4]

Vystudoval gymnázium v Novém Bydžově a Státní textilní školu v Ústí nad Orlicí. Následně nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, studoval u prof. E. K. Lišky a ve speciálce pro dekorativní malbu prof. K. V. Maška. Po jejím úspěšném ukončení absolvoval ještě kurs figurální malby na Akademii výtvarného umění v Mnichově.[5]

Profesní zaměření, místa působení

Zabýval se především kresbou, kolorovanou kresbou, pastely a akvarely. Zobrazoval krajinu i všední život. Náměty hledal v jižních Čechách (častým námětem bylo Doudlebsko a okolí obce Římov), na dalších místech českých zemí, např. na Slovácku, dále na Slovensku, v jižní Francii a v Jugoslávii. Věnoval se také užité grafice – vytvořil řadu ex libris, plakátů k výstavám, koncertům a divadelním představením, diplomů, pozvánek a příležitostných slavnostních tisků.[5]

V roce 1903 nastoupil jako asistent kreslení na reálce v Jičíně. V roce 1906 působil na reálce v Kladně, v letech 1907 až 1914 pak na c. k. státní české reálce na Malé Straně v Praze.

Od roku 1914 působil na české vyšší reálce v Českých Budějovicích. Do Českých Budějovic se však poprvé dostal již dříve, když tam byl jako jednoroční dobrovolník povolán k osmitýdennímu vojenskému cvičení dislokovaného praporu pražského 28. pěšího pluku. Za první světové války pak sloužil na srbské frontě v hodnosti poručíka.

Po válce pokračoval ve výuce jako profesor kreslení na české vyšší reálce v Českých Budějovicích [6], později i jako ředitel této školy, a to až do roku 1938, kdy odešel do výslužby.

Další činnost

Trosky od Hrdoňovic (1931)
Český Krumlov (1936)

V roce 1926 spoluzakládal Sdružení jihočeských výtvarníků, působil zde mnoho let jako předseda a později místopředseda.[4]

Byl také autorem řady scénografických návrhů pro Jihočeské národní divadlo (např. Libuše, Křídový kruh, Tartuffe, Anna Karenina, Naši furianti, Faust, Švanda dudák, Sen noci svatojánské, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně, aj.), zvláště v období působení prof. Otakara Trčky jako intendanta divadla,[5] a přispíval svými odbornými články, povídkami a črtami z přírody do časopisů. Byl glosátorem jihočeského kulturního života – výtvarného umění, hudby, divadla a literatury – a přispíval svými referáty do místních periodik (např. Jihočeský přehled, Jihočeské listy, Pošumavský kraj, Jihočeská jednota aj.), do Lidových novin [7] a časopisu pro děti a mládež Jaro/Našim dětem (1919–1921). V Jihočeských listech měl pravidelný sloupek divadelního recenzenta. Své příspěvky podepisoval šifrou „–s“. Spolupracoval také s měsíčníkem pro výtvarnou výchovu „Československý kreslíř“, kde publikoval odborné články. Reprodukce jeho děl se objevovaly např. v časopisech Dílo, Prager Presse aj. a mnoha sbornících.[3]

Věnoval se rovněž hudbě – v roce 1920 byl přijat Otakarem Jeremiášem za člena Pěveckého sdružení Förster v Českých Budějovicích, kde působil aktivně až do roku 1930 [5], hrál také na housle v Zunově smyčcovém kvartetu v Praze a byl členem zpěváckého spolku Smetana v Jičíně.

Manželka, dcera

Jeho manželkou byla Marie roz. Herknerová z Jičína, se kterou měl dceru Jarmilu, později provdanou Salzerovou († 1997).[5]

Úmrtí

Zemřel v pondělí 23. října 1944 v Českých Budějovicích. Básník Donát Šajner napsal na jeho památku báseň Rozloučení s malířem.[4]

Výstavy, výběr

Již v roce 1909 vystavoval poprvé v pražském Rudolfinu.

V dalších letech svého života vystavoval pak na mnoha společných i samostatných výstavách např. v Novém Bydžově, Hořicích, Českých Budějovicích, Českých Velenicích, Táboře, Strakonicích, Plzni, Soběslavi, Jindřichově Hradci, Praze, Bratislavě, Strakonicích, Třeboni a Brně.

V roce 1948 uspořádalo Sdružení jihočeských výtvarníků soubornou posmrtnou výstavu jeho děl v městském Domě umění v Českých Budějovicích [8] později také v Římově a v roce 1997 se konala ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích vzpomínková výstava z jeho díla.[5]

Knižní ilustrace, výběr

  • 1930 F. J. Autengruber: Dvojbarevné vidmo: verše 1924–1929, vyd. J. Svátek, České Budějovice
  • 1934 Kolektiv: 50. let čs. reálky dra. Aug. Zátky“, České Budějovice
  • 1938 Jaromír Měšťan: Země, kterou miluji, vyd. Jihočeské listy, České Budějovice
  • 1940 Ivo Beneš: Jihočeské vánoce, vyd. K. Fiala, České Budějovice
  • 1941 Josef Biskup: Zvony domova a jiné pohádky, vyd. J. Z. Laš, Klatovy
  • 1942 Jaromír Měšťan: Tudy šel pán, edice Zvěrokruh, České Budějovice
  • 1943 Donát Šajner: Matěj Kopecký, vyd. Č. A. T., České Budějovice

Literární příspěvky, výběr

  • 1914 Úspěchy moderních method ve středoškolském kreslení, In.: Výroční zpráva c. k. státní české reálky na Malé Straně v Praze za školní rok 1913–1914
  • 1924 Moje barva červená a bílá…, In.: Věstník sokolské župy Husovy, ročník 9, č. 7, 1. června 1924, str. 177–8
  • 1932 Skicování celé figury podle živého modelu, In.: Československý kreslíř, měsíčník pro výtvarnou výchovu, č. 4, roč. 1, 1932–33, str. 61–9

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nepolisech , sign. 55-5538, ukn 3350, str.194. Dostupné online.
  2. ↑ Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julius Bous
  3. ↑ a b FIALA, Karel. Julius Bous (učitel, výtvarník a literát). České Budějovice: Sdružení jihočeských výtvarníků, 1938. 49 s. 
  4. ↑ a b c KNEZ, František. In memoriam Julia Bouse. České Budějovice: Knihtiskárna K. Fiala, 1944. 4 s. 
  5. ↑ a b c d e f KAKUŠKA, Karel. Tepna života (Život a dílo akademického malíře profesora Julia Bouse). České Budějovice: Státní vědecká knihovna České Budějovice a Klub přátel Českých Budějovic, 1997. 16 s. 
  6. ↑ Databáze abART/heslo Julius Bous: : https://cs.isabart.org/person/20737/
  7. ↑ Digitální knihovna JVK: http://kramerius.cbvk.cz/search/r.jsp?forProfile=search&q=Julius+Bous Archivováno 20. 6. 2020 na Wayback Machine.
  8. ↑ "Souborná výstava Julia Bouse", In.: Jihočeská Pravda, roč. 4, č. 38, 23. 9. 1948, str. 2

Literatura

  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  44–5
  • Karel Fiala: Julius Bous (učitel, výtvarník a literát), vyd. Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice, 1938
  • Karel Kakuška: Tepna života (Život a dílo akademického malíře profesora Julia Bouse), vyd. Státní vědecká knihovna České Budějovice a Klub přátel Českých Budějovic, České Budějovice, 1997
  • František Knez: In memoriam Julia Bouse, vyd. Knihtiskárna K. Fiala, České Budějovice, 1944
  • František Knez: Julius Bous zemřel, In.: Jihočeská jednota, č. 43, 27. října 1944, str.2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Julius Bous Trosky 1931.jpg
Trosky od Hrdoňovic (1931), autor: Julius Bous (1878-1944)
Julius Bous Římov 1934.jpg
Římov (1934), autor: Julius Bous (1878-1944)
Julius Bous Český Krumlov 1936.jpg
Český Krumlov (1936), autor: Julius Bous (1878-1944)