Julius Dolanský

prof. PhDr. Julius Dolanský, DrSc.[1]
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD
KSČ

Narození23. února 1903
Všetuly
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. dubna 1975 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
ChoťJelena Holečková-Dolanská
Alma materMasarykova univerzita
Profesepedagog, spisovatel, politik a učitel
OceněníŘád 25. února ř25ú (1949)
Řád republiky řr (1960)
Řád práce řp (1968)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich (23. února 1903 Všetuly[2]26. dubna 1975 Praha[3]), byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.


Biografie

Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská (1899–1980).

V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, ZáhřebuLublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci.[4]

Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Československého komitétu slavistů (od roku 1956) a Mezinárodního komitétu slavistů, v němž v letech 1963–1970 působil jako místopředseda. Dále byl místopředsedou Literárněvědné společnosti při Československé akademii věd a předsedou Kruhu přátel Jaroslava Vrchlického.[5][4] Byl též členem Moravského kola spisovatelů.

Politická činnost

Po únorovém převratu roku 1948 patřil k frakci Československé strany sociálně demokratické (ČSSD) loajální vůči Komunistické straně Československa (KSČ), která v této straně převzala moc a již 27. června 1948 se podvolila sloučení s KSČ. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Praha. Po sloučení ČSSD s KSČ přešel v červnu 1948 do poslaneckého klubu komunistů. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[6] Zastával i stranické posty. Krátce po sloučení sociální demokracie s KSČ byl kooptován jako náhradník Ústředního výboru KSČ. Do funkce člena ÚV KSČ ho zvolil IX. sjezd KSČ. V roce 1949 mu byl udělen Řád 25. února, v roce 1960 Řád republiky a v roce 1968 Řád práce.[7]

Odkazy

Reference

  1. XIII. ročenka Kruhu moderních filologů při Československé akademii věd (1971-1978). Praha: 1979. 25 S.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Holešov
  3. Julius Dolanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  4. a b Julius Dolanský ve Slovníku české literatury po roce 1945
  5. Dolanský Julius, Heidenreich, vl.jm. [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  7. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 126. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl : A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 244. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 13. sešit: Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 282. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Order of Labour Rib (TSR).png
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "Labour" (Czechoslovakia)
Řád republiky (1951) - stužka.gif
Řád republiky (1951) - stužka
Order 25 February 1 st Rib.png
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon order "February 25, 1948," Class 1 (Czechoslovakia)