Julius Gomperz

Julius Gomperz
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1905
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1892
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1892 – 1909
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození21. listopadu 1823 nebo 21. září 1823
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. února 1909 (ve věku 85 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenížidovský hřbitov v Brně (49°11′31″ s. š., 16°38′41″ v. d.)
ChoťCaroline von Gomperz-Bettelheim
PříbuzníMax von Gomperz, Sophie von Todesco, Josephine von Wertheimstein a Theodor Gomperz (sourozenci)
Alma materVŠ technická Vídeň
Vídeňská univerzita
Profesepodnikatel, politik a bankéř
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsJulius von Gomperz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Gomperz, též Julius von Gomperz (21. září 1823 Brno[1][2]21. února 1909 Brno[3])[4], byl moravský podnikatel a liberální politik německé národnosti, dlouholetý předseda židovské náboženské obce v Brně, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.

Životopis

Pocházel z židovské obchodnické rodiny Gomperzů, jejíž členové hráli významnou roli v rakouském hospodářském a akademickém životě. Bratr Max Gomperz byl bankéřem, další bratr Theodor Gomperz působil jako filolog a synovec Heinrich Gomperz byl filozofem. Julius Gomperz vystudoval Vysokou školu technickou ve Vídni a Vídeňskou univerzitu. Během revoluce v roce 1848 se podílel na veřejném životě, vstoupil do Národní gardy v Brně. Podnikl cesty do Anglie a Francie. Po svém dědovi převzal soukenickou továrnu v Hustopečích a roku 1859 byl zvolen do brněnské obchodní a živnostenské komory.[4]

Obchodní komora ho roku 1861 zvolila na Moravský zemský sněm.[4] Na zemském sněmu zasedal až do roku 1905.[5] V roce 1871 ho Moravský zemský sněm zvolil za poslance Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Za stejnou kurii uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Opětovně byl zvolen ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Na poslanecký mandát rezignoval v důsledku povolání do Panské sněmovny 31. října 1892.[6] Pak byl členem Panské sněmovny, horní jmenované komory Říšské rady, kde setrval až do své smrti.[5] V zákonodárných sborech se zaměřoval na hospodářská témata, vystupoval za ochranu rakouských výrobců proti uherské konkurenci. Podporoval dobré obchodní styky s Balkánem.[4]

Politicky byl orientován jako německý liberál (tzv. Ústavní strana).[5] Na Říšské radě se v roce 1878[7] i po volbách v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu levice, po volbách oficiálně Klub liberálů (Club der Liberalen).[8] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[9] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[10] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[12] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[13]

Zůstával aktivním vyznavačem judaismu, dlouhodobě působil jako předseda židovské náboženské obce v Brně (v letech 1869–1909, ovšem v závěru již jen coby čestný předseda[5]). Od roku 1872 byl předsedou Obchodní a živnostenské komory v Brně. Zároveň působil jako předseda brněnské burzy.[4] Zasedal ve výborech, které organizovaly účast domácích podnikatelů na průmyslových výstavách v Londýně (1862), v Paříži (1867) a na světové výstavě ve Vídni roku 1873 a ve Philadelphii roku 1876. Byl členem mnoha hospodářských spolků. V letech 1854–1878 působil i jako ředitel brněnské pobočky Rakouské národní banky, přičemž roku 1859 byl zvolen jejím cenzorem.[5]

Hrobka rodiny Gomperzovy na židovském hřbitově v Brně-Židenicích

Roku 1863 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa, roku 1872 Řád železné koruny III. třídy. Roku 1878 získal titul důstojníka francouzské Čestné legie a byl velkodůstojníkem osmanského řádu Nišan el Iftikar. V září roku 1879 byl povýšen do rytířského stavu.[5]

Zemřel 21. února v Brně. Pohřben byl v rodinné hrobce na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.

Jeho manželka Caroline von Gomperz-Bettelheim byla známa jako pianistka a pěvkyně.[4]

Odkazy

Reference

  1. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 120, sn. 8 [online]. NA [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-27. 
  2. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 121, sn. 7 [online]. NA [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  3. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 137, sn. 119 [online]. NA [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-27. 
  4. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Gomperz, Julius von (1823-1909), Industrieller, s. 31. (německy) 
  5. a b c d e f Julius Gomperz [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Posel z Prahy, 11. 4. 1878, s. 1.
  8. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. Teplitz-Schönauer Anzeiger, 26. 11. 1881, č. 68, s. 4.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  12. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  13. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Brno Jewish Cemetery, Czech Republic.jpg
Autor: Emmanuel DYAN, Licence: CC BY 2.0

- Region: Southern Moravian Region - District: Brno-město - Municipality: Brno

- Address: Nezamyslova