Julius Gregor

Plk. ing. Julius Gregor
Narození6. dubna 1864
Zastávka u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. února 1937 (ve věku 72 let)
Dolní Kounice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánígeograf
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Gregor (6. dubna 1864 Zastávka u Brna[1]16. února 1937 Dolní Kounice) byl český vojenský kartograf.

Život

Julius Gregor se narodil 6. dubna 1864 v Rosicích u Brna[1][p 1]

Oženil se 28. 12. 1916 v chrámu svatého Jakuba v Brně. Jeho manželkou se stala Marie Prchalová z Kounic (rozená Přikrylová, vdova po kounickém továrníkovi).[2][p 2]

V rakousko-uherské armádě

Armádní kariéru započal jako důstojník dělostřelectva, později byl převeden do C. a k. vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni (K. u k. Militärgeographisches Institut in Wien).

  • 1885 - od 1. září se stal kadetem dělostřelectva[3]
  • 1886 - poručík polního dělostřelectva[4]
  • 1890 - od 1. 11. je uváděn v C. a k. vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni („im Mil.-geogr. Institut“) v hodnosti nadporučíka[5], později hejtmana (Hauptmann)[6]
  • 1914 - vedoucí nivelačního oddělení v hodnosti majora[7]
  • 1917 - byl vyznamenán řádem Františka Josefa (rytířský kříž, V. stupeň).[8]

Jméno Julia Gregora se pravidelně objevuje v německy psaném tisku v souvislosti se zprávami o činnosti C. a k. vojenského zeměpisném ústavu ve Vídni.[p 3]

V Československém vojenském zeměpisném ústavu

Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 nedisponovalo Československo kartografickou institucí, která by zajistila potřebné mapy a měřické produkty pro armádu a civilní sektor. Československý vojenský zeměpisný ústav vznikl postupnou transformací původního Oddělení pro vojenské zeměpisné záležitosti Ministerstva obrany, které vzniklo již 27. 11 1918. Julius Gregor řídil v tomto ústavu astronomicko-geodetický odbor v letech 1919–1921.[9]

Ve výroční zprávě Československého vojenského zeměpisného ústavu za období 28. 10. 1918 - 31. 12. 1920 byl uveden jako přednosta astronomicko-geodetického odboru, v hodnosti podplukovníka.[10] Ve zprávě se uvádí, že odbor astronomicko-geodetický, pod vedením pplk. ing. Julia Gregora, provedl v roce 1920 spolu s odborem topografickým přesnou nivelaci území Velké Prahy a okolí jako podklad pro zhotovení vrstevnicového plánu v měřítku 1:5000.[p 4]

Vojenskou kariéru ukončil v hodnosti plukovníka.

Po odchodu z Vojenského zeměpisného ústavu

Zemřel 16. února 1937 v Dolních Kounicích.[11]

Dílo

Nakladatelství A. Píša Brno vydalo následující mapy, jejichž autorem byl Julius Gregor:

  • Píšova mapa republiky Československé 1:1 000 000 vycházela opakovaně v letech 1919–1925; od vydání 1921 jsou zakresleny definitivní hranice Československa[p 5]
  • Vysoké Tatry 1:50 000 (vydáno 1923, 1925 a 1932), osmibarevná mapa s doprovodným textem prof. Jaroslava Všetečky[12]
  • Píšova železniční mapa republiky československé s označením lázní a léčebných míst a se seznamem stanic a lázeňských míst 1:1 000 000 (Vydána 1922)

Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva čsl. vydalo v r. 1922 Nástěnnou mapu Slovenska 1:300 000

Zajímavost

Vídeňská bydliště Julia Gregora lze dohledat v online vídeňských adresářích. Zpočátku bydlel v kasárnách Rossauer (Rossauer-Kaserne), později v bytě na Münzwardeingasse.[13]

Odkazy

Poznámky

  1. Literatura někdy nepřesně uvádí datum a místo narození 5.4.1864, Zastávka u Brna.
  2. Vzhledem k věku manželů (52 a 46 let) zůstalo manželství pravděpodobně bezdětné.
  3. Např. Pester Lloyd, 8.9.1907, s.14 [1]
  4. Dále zpráva uvádí, že odbor "... dokončuje triangulaci prvního řádu na Moravě. K odboru jest přiřaděna dílna pro přesnou mechaniku."
  5. O předchůdcích této mapy viz Velky státní znak a mapy první samostatné Československé republiky [2]

Reference

  1. a b Zdroj: matrika narozených Rosice, 1858–1868, s.187[3].
  2. Matrika oddaných, Brno, Sv. Jakub, 1907–1920, s.429
  3. Kais. Königl. Militär-Schematismus für, 1886, s.658
  4. Kais. Königl. Militär-Schematismus für ...,1886, s.662
  5. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1893, s.778 [4] a 1895, s.908 [5]
  6. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1911, s.1139
  7. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1914, s.1102
  8. Fremden-Blatt, 13.8.1917, s
  9. Forum Válka.cz: Vojenský zeměpisný ústav
  10. Národní listy, 13.8.1921, s.5
  11. a) Matrika zemřelých Dolní Kounice, dosud uložena na městském úřadě. b) Moravská orlice, 18.2.1937, s.1 (Dostupné online v NK ČR.)
  12. Národní politika, 29.7.1924, s.4
  13. Vídeňský adresář Lehmann 1892, s.562 [6], 1918, s.431 [7], 1920, s.387 [8]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“