Julius III.

Jeho Svatost Julius III.
221. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	7. února 1550
Uveden do úřadu	22. února 1550 (intronizace)
Pontifikát skončil	23. března 1555
Předchůdce	Pavel III.
Nástupce	Marcel II.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	12. listopadu 1514 světitel Antonio Maria Ciocchi del Monte
Kardinálská kreace	22. prosince 1536
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcibiskup arcidiecéze Manfredonia (jm: 18.3.1513 – rez: 25.6.1544) biskup diecéze Pavia (jm: 13.3.1521 – rez: 3.6.1530) kardinál-kněz u San Vitale (jm: 15.1.1537) kardinál-kněz u Santa Prassede (jm: 11.10.1542) kardinál-biskup suburbikální diecéze Palestrina (jm: 5.10.1543) biskup diecéze Pavia (jm: 4.6.1544)
Zúčastnil se	papežské konzistoře: 1536 (kreován kardinálem); konkláve: 1549/1550 (zvolen papežem); papežské konzistoře: říjen a listopad 1551, 1552 a 1553
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Maria Ciocchi del Monte
Datum narození	10. září 1487
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	23. března 1555 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Grotte Vaticane
Seznam papežů nosících jméno Julius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius III., vlastním jménem Giovanni Maria Ciocchi del Monte (10. září 1487 Řím – 23. březen 1555 Řím), byl papežem mezi lety 1550 a 1555.

Život

Giovanni Maria Ciocchi del Monte se narodil 10. září 1487 v Římě. Pavel III. ho jmenoval kardinálem baziliky San Vitale a ustanovil jej prvním předsedajícím zasedání Tridentského koncilu. Papežem byl zvolen 7. února 1550, v 70. den konkláve.

Pontifikát

Ciocchi se jako papež nechoval nijak asketicky, již v počátku svého pontifikátu obnovil tradici zábav a římských karnevalů. V roce 1551 však přikázal obnovit jednání tridentského koncilu. Papežovy pokusy vrátit Anglické království do lůna Říma se však nezdařily.

Vztah s Innocenzem

Innocenzo Ciocchio Del Monte (1532–1577) byl původně žebrák v Parmě, kde ho 14letého roku 1546 na ulici potkal tehdy ještě kardinál Giovanni Maria Del Monte, Innocenzo se Giovannimu zalíbil a ten začal poskytovat štědré dary Innocenzovu otci a nakonec přesvědčil svého bratra, Bladovina Ciocchia Del Monte, aby Innocenzia adoptoval, čímž se Innocenzo stal tedy Giovanniho adoptivním synovcem.

Po začátku pontifikátu Julius III. hned ještě v roce 1550 jmenoval tehdy ještě 17letého Innocenza kardinálem, Innocenzo neměl téměř žádné vzdělání, byl prakticky negramotný a neměl žádnou předchozí kariéru v církvi. Během zbytku pontifikátu poskytl Julius kardinálovi Innocenzovi značné výhody (jmenoval ho kardinálem-synovcem, což byla nejdůležitější administrativní funkce na papežském dvoře, např. kontrolující papežskou korespondenci) a značné majetky, zejména mu svěřil do správy řadu klášterů (Mont-Saint-Michel v Normandii, Frascati, Svatého Zena ve Veroně a mnohé další). Innocenzova neschopnost vykonávat úřad kardinála synovce vedla k postupnému nahrazení této funkce funkcí kardinála státního sekretáře.

Jeví se pravděpodobné, že příčinou masivní podpory a protežování Innocenza ze strany Julia III. byl romantický a sexuální vztah těchto dvou mužů, jak se o něm zmínil například benátský velvyslanec na papežském dvoře v době Juliova pontifikátu, Matteo Dandolo; napsal, že papež „ho (Inocenza) bral do svojí ložnice a svojí vlastní postele“. Podobně francouzský básník Joachim du Bellay, který žil v Římě v době Juliova pontifikátu a svůj negativní názor na vztah dvou mužů vyjádřil ve dvou sonetech vydaných ve sbírce Les regrets roku 1558.

Odkazy

Literatura

• Jan Wierusz Kowalski: Encyklopedie papežství, Praha 1994

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius III. na Wikimedia Commons
• (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Julius III