Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
| Julius Jindřich Sasko-Lauenburský | |
|---|---|
| sasko-lauenburský vévoda | |
 | |
| Doba vlády | 1656 – 1665 |
| Narození | 9. dubna 1586 Wolfenbüttel |
| Úmrtí | 20. listopadu 1665 (79 let) Praha |
| Předchůdce | Augustus |
| Nástupce | František Erdmann |
| Manželky | Anna Východofríská Alžběta Žofie Braniborská Anna Magdalena z Lobkovic |
| Potomci | František Erdmann Sasko-Lauenburský Julius Jindřich Sasko-Lauenburský Františka Sasko-Lauenburská Marie Benigna Sasko-Lauenburská František Vilém Sasko-Lauenburský Františka Alžběta Sasko-Lauenburská Julius František Sasko-Lauenburský |
| Rod | Askánci |
| Otec | František II. Sasko-Lauenburský |
| Matka | Marie Brunšvicko-Lüneburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel – 20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.
Začátky v severních Čechách
Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.
Zákupský pán
Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.
Vývod z předků
| Jan V. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Dorota Braniborská | ||||||||||||
| František I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Kateřina Pomořanská | ||||||||||||
| František II. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Albrecht III. Saský | ||||||||||||
| Jindřich Zbožný | ||||||||||||
| Zdenka Česká | ||||||||||||
| Sibyla Saská | ||||||||||||
| Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
| Kateřina Meklenburská | ||||||||||||
| Žofie Pomořansko-Wolgastská | ||||||||||||
| 'Julius Jindřich Sasko-Lauenburský' | ||||||||||||
| Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Jindřich V. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Kateřina Pomořanská | ||||||||||||
| Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Jindřich Württemberský | ||||||||||||
| Marie Württemberská | ||||||||||||
| Alžběta z Zweibrücken-Bitsch | ||||||||||||
| Marie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
| Jáchym I. Nestor Braniborský | ||||||||||||
| Jáchym II. Hektor Braniborský | ||||||||||||
| Alžběta Dánská | ||||||||||||
| Hedvika Braniborská | ||||||||||||
| Zikmund I. Starý | ||||||||||||
| Hedvika Jagellonská | ||||||||||||
| Barbora Zápolská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.s.61
- ↑ Zákupy. www.zamek-zakupy.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29.
- ↑ ŠIMEK, Jiří; RYDYGR, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Jindřich Sasko-Lauenburský na Wikimedia Commons - Na webu Kácova
- Web Gymnázia Ostrov
- Web Ploskovic
| Předchůdce: Augustus |  | Sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich 1656 – 1665 | | Nástupce: František Erdmann |
Média použitá na této stránce
The coat of arms of Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg) as used between 1435 and 1507 and again between 1671 and 1689. It shows in the upper left quarter the Ascanian barry of ten, in or and sable (starting with the wrong colour in this copy), covered by a crancelin of rhombs (they are not shown in this undetailed copy) bendwise in vert. (The House of Wettin also adopted the barry of ten with the crancelin as its coat-of-arms, when it gained Saxe-Wittenberg, which is why the barry reappears in the arms of many (formerly) Wettin-ruled states.) The crancelin symbolises the Saxon ducal crown. The second quarter shows in azure an eagle crowned in or (crown missing in this copy), representing the imperial County Palatine of Saxony. The third quarter displays in argent three water-lily leaves in gules, standing for the County of Brehna. The lower right fourth quarter shows in sable and argent the electoral swords (Kurschwerter) in gules, indicating the Saxon office as Imperial Arch-Marshal (German: Erzmarschall, Latin: Archimarescallus), pertaining to the Saxon privilege as prince-elector, besides the right to elect a new emperor after the decease of the former. The Lauenburg branch duchy adopted this coat-of-arms, used before by the other brach duchy Saxe-Wittenberg until its extinction in 1422, in order to enforce its failed claim to succession in Saxe-Wittenberg. Thus the different quarters of the coat of arms, from then on representing the Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg), were later often misinterpreted as symbolising Angria (Brehna's water-lily leaves) and Westphalia (the comital palatine Saxon eagle).