Julius Komárek

Julius Miloš Komárek
Julius Miloš Komárek
Julius Miloš Komárek
Narození15. srpna 1892
Železná Ruda
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. února 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, zoolog a spisovatel
Národnostčeská
StátČeskoslovensko
Alma materUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Miloš Komárek (15. srpna 1892, Železná Ruda[1] – 7. února 1955, Praha) byl český učitel, vědec, spisovatel.

Život

Pamětní deska v Obroku

Vystudoval gymnázium v Klatovech a odmaturoval zde roku 1911. Pokračoval ve studiích přírodních věd na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také promoval. V roce 1919 habilitoval a od roku 1932 byl řádným profesorem zoologie a přednostou II. zoologického ústavu Karlovy univerzity. Mimo to byl docentem na Vysoké škole zemědělské[2]. Podnikl četné studijní cesty do zahraničí a zúčastnil se několika mezinárodních kongresů. Když byl 31. října 1921 zřízen v Praze Výzkumný ústav lesnický, byl jeho vedením pověřen profesor Komárek a vedl jej až do roku 1945. Důvodem pro založení ústavu byla kalamita přemnožení bekyně mnišky. Ze své funkce jako první v střední Evropě nařídil letecké práškování proti mnišce a sosnokazu (1926, 1932).

Své zkušenosti a znalosti podal v 200 svých odborných publikací a časopisech, které se týkaly lesnictví, lékařství, myslivosti, ochrany přírody a rybářství. Byl jedním z iniciátorů zřízení národních parků v Tatrách a na Šumavě. Později se stal členem korespondentem ČSAV.

Odkaz

Byl také myslivec a jedna z honiteb u Obroku a Tuhaně poblíž Dubé na Českolipsku nese dodnes jeho jméno.[3] Název Komárkova chata nese myslivecký objekt na Slovensku u Livova nedaleko Bardejova, kde měl Julius Komárek mezi válkami pronajatý lovecký revír. Další Komárkova chata, kde bydlel v době 2. světové války, stála mezi Karlštejnem a Srbskem v Českém krasu. Naposledy sloužila jako základna ochránců přírody a roku 1993 vyhořela.

Vědecká a populárně-naučná díla

  • Morfologie und Fysiologie der Hoftscheiben (1915)
  • Česká hydrologie, 1. díl (1918)
  • O temnostních Tricladách z krasů balkánských (1919)
  • Zoologická věda v ČSR za posledních 10 let (1929)
  • Mníšková kalamita v letech 1917-1927 (1931)
  • Tatranská zvířena (1931)
  • Jak určím stáří srnce (1931), drobná práce
  • Lovy v Karpatech (1942)[4]
  • Prázdniny v pralesích
  • Neznámá tvář Prahy (1941)
  • Myslivost v českých zemích (1945)
  • Milování v přírodě (1946), páření zvířat
  • Česká zvířena (1948)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Julius Komárek, s. 342. 
  3. ↑ Michael Polák. Před 60 lety zemřel přírodovědec Komárek. Myslivost ho přivedla na Českolipsko. Českolipský deník [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Julius Komárek: Lovy v Karpatech - vydání 1944

Externí odkazy

Řada různých webů zabývajících se lesnictvím, školstvím, ochranou přírody. myslivostí Např.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Julius Komárek (1892-1955).jpg
Julius Miloš Komárek (1892 - 1955), Český učitel, vědec, spisovatel.