Julius Petschek

Julius Petschek
Narození14. března 1856
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. ledna 1932 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípodnikatel
Nábož. vyznáníjudaismus
RodPetschkové
PříbuzníIgnaz Petschek a Isidor Petschek (sourozenci)
Paul Petschek (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Petschek (14. března 1856, Kolín[1]22. ledna 1932, Praha[2]) byl český německy mluvící podnikatel a bankéř židovského původu. Společně s bratrem Ignazem Petschkem patřil mezi nejbohatší podnikatele první Československé republiky. Jejich společný podnik vytvořený ve 20. letech 20. století kontroloval téměř polovinu evropské těžby hnědého uhlí.[3]

Život

Hrobka Julia Petschka na židovském hřbitově na Olšanech

Narodil se Kolíně v rodině židovského obchodníka Mosese Petschka (1822-1888), který zahájil trvalý vzestup rodiny roku 1871 koupí akcií nově založené Mostecké uhelné společnosti. Po úspěšných studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy začal v roce 1878 pracovat na finanční prokuratuře, kde pracoval až do roku 1906. Poté působil ve vedení Anglo-rakouské (později Anglo-československé) banky a na burze množil rodinný majetek. Investoval také v uhelném, papírenském a sklářském průmyslu, ovládal například Mosteckou uhelnou.

V listopadu 1920 založil se svým synem Waltrem a syny bratra Isidora vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.)[4], pro který později nechal postavit jako sídlo Petschkův palác. Začal také více spolupracovat s bratrem Ignazem, sídlícím v Ústí nad Labem, se kterým se dříve střetával v uhelném průmyslu.[3] I za pomoci silné koruny mohutně expandovali do Německa, kde postupně ovládli až 30 % těžby. Díky poválečné německé inflaci pronikli i do průmyslu papírenského, sklářského, textilního, farmaceutického a dalších, přičemž část výroby byla v Maďarsku a v Jugoslávii. Neztratili ani za hospodářské krize.[5] Stárnoucí Julius postupně přenechával správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků svému synovci Ottovi, který se postavil do čela bankovního domu Petschek a spol.

Kromě podnikání Julius také podporoval sportovní a kulturní aktivity pražských Němců, byl například velkým podporovatelem Nového německého divadla.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-27. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-26. 
  3. a b c Profit.cz: Uhelný magnát jsem já!
  4. Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 338.
  5. FinMag: Židé a finance

Literatura

  • KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331 - 415.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nový židovský hřbitov Praha-Olšany (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka bankéře a podnikatele Julia Petschka (1856–1932)