Julius Reisz

Julius Reisz
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíŽidovská strana

Narození10. srpna 1880
Igram
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1976 (ve věku 96 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Reisz (10. srpna 1880 Igram[1]22. října 1976 Bratislava[1]) byl sionistický aktivista, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Židovskou stranu.

Biografie

Narodil se v Igramu v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Slovensko). Ještě za Rakouska-Uherska se stal členem městské rady v Prešpurku a členem zastupitelstva prešpurské župy. Během 20. let 20. století se stal čelným představitelem národně orientovaných Židů ve východní části Československa. Během parlamentních voleb na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se Reisz stal představitelem opozice proti sionistickým politikům z Prahy a odmítl podporovat kandidaturu pražského sionisty Ludvíka Singera v čele kandidátky Židovské lidové strany. Místo toto se postavil do čela kandidátní listiny nově založené Židovské demokratické strany. Ta ale ve volbách neuspěla a Reisz byl kvůli svému separátnímu postupu dočasně vyloučen z Volksverbandu, sdružení sionistických sil ve východní části ČSR. Postupně se ale opětovně sbližoval s celostátními sionistickými špičkami. V komunálních volbách roku 1927 se angažoval při sestavování židovské kandidátní listiny v Bratislavě, která spojovala sionistické i ortodoxní židovské frakce a na konci téhož roku patřil mezi hlavní postavy formování Židovské strany na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Ta uspořádala v březnu 1928 v Košicích svůj ustavující sjezd. Kvůli pragmatickým programovým rysům této strany (nutnost vyjít vstříc konzervativním, nesionistickým, ortodoxně-židovským proudům) byly závěry tohoto sjezdu sice kritizovány celostátním sionistickým ústředím, ale v zemských volbách v roce 1928 kandidátní listina Židovské strany na Slovensku uspěla, její lídr Albert Gestettner se stal členem Slovenského zemského zastupitelstva a vliv Julia Reisze v celostátní židovské politice již nebylo možné přehlížet.

V parlamentních volbách v roce 1929 se Reisz podílel na celostátní kandidatuře Židovské strany, která tehdy navíc uzavřela volební koalici s představiteli polské menšiny v ČSR. Byl lídrem kandidátky v Trnavském volebním kraji. Strana uspěla a Julius Reizs a Ludvík Singer se stali poslanci Národního shromáždění. V parlamentu se Reisz zaměřoval na témata blízká Židům z východní části republiky (ekonomické zájmy, boj proti antisemitismu). Zasedl do výboru živnostensko-obchodního.

Před parlamentními volbami v roce 1935 došlo k uzavření koalice mezi Židovskou stranou a Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou (v jejímž poslaneckém klubu už dva poslanci Židovské strany v letech 1929–1935 beztak působili jako hospitanti). Reisz ale nebyl zvolen a za Židovskou stranu v následujícím volebním období zasedali Angelo Goldstein a Chajim Kugel. Reisz se ovšem v zemských volbách v roce 1935 stal členem slovenského zemského zastupitelstva. Zde setrval až do konce První republiky. Když se po Mnichovské dohodě na Slovensku v důsledku Žilinské dohody začal formovat autoritativní režim Hlinkovy slovenské ľudové strany, nebyl u Reisz k dojednávání nové podoby politického systému na Slovensku přizván a na konci listopadu autonomní vláda rozpustila zemské zastupitelstvo, čímž ztratil svůj poslanecký mandát. Zemřel roku 1976 v Bratislavě.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 211. 
  2. BOREK, David: Židovské strany v politickém systému Československa 1918-1938, Moderní Dějiny, 11. svazek. Praha: Historický ústav, 2003. ISBN 80-7286-053-4. 
  3. CRHOVÁ, Marie: Politické strany a politika židovské menšiny, Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“