Jungfraubahn

Kleine Scheidegg - Jungfraujoch
zastávka Eigerwand v tunelu
Číslo	-
Provozovatel dráhy	Jungfraubahn
Technické informace
Délka	9,3 km
Rozchod koleje	1000 mm (metrový)
Traťová třída	2
Napájecí soustava	3×1125 V 50 Hz AC
Maximální sklon	250 ‰
Minimální poloměr oblouku	100 m
Počet kolejí	1
Mapa trati
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 9,3 km Jungfraujoch 3454 m n. m. tunel 3158 m 5,7 km Eismeer 3158 m n. m. tunel 2864 m 4,3 km Eigerwand 2320 m n. m. Rotstock (zrušena) tunel 2230 m 2,0 km Eigergletscher 2329 m n. m. tunel 84 m 1,0 km Fallboden (vod. čerp. st.) 2150 m n. m. směr Grindelwald 0,0 km Kleine Scheidegg 2061 m n. m. směr Lauterbrunnen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jungfraubahn (JB) je úzkorozchodná ozubená dráha v Bernských Alpách spojující horu Jungfrau s horským průsmykem Kleine Scheidegg jižně od švýcarského města Interlakenu. V současné době patří Jungfraubahn pod Jungfraubahnen.

Základní informace

Úzkorozchodná ozubnicová trať (rozchod kolejí 1000 mm) spojuje dolní stanici Kleine Scheidegg se sedlem Jungfraujoch. Trať je elektrifikovaná (3-fázový střídavý proud 1125 V/50 Hz), délka tratě je 9,3 km, průměrná rychlost vlaků dosahuje 27 km/h.

Na trati se nacházejí celkem čtyři stanice, dvě z nich jsou umístěny v traťovém tunelu (dlouhý 7122 m – tvoří 80 % délky celé trati), vyraženém do hor Eiger a Mönch. Cestující se z těchto dvou stanic mohou skrze prosklené stěny pokochat pohledem na okolní krajinu.

Horolezci tyto štoly občas používají k úniku ze severní stěny Eigeru v případě náhlé změny a nepříznivého počasí.

Top of Europe

Vrcholovou stanicí je Jungfraujoch, nejvýše položená železniční stanice v Evropě v nadmořské výšce 3454 m, odtud pochází i označení "Top of Europe". Celkové převýšení celé trati činí 1 393 m.

Adolf Guyer-Zeller,
zakladatel dráhy Jungfraubahn

Historie

Historie Jungfraubahn se začala psát kolem roku 1860, již tehdy existovalo několik projektů na stavbu železniční trati k vrcholu Jungfrau. Vzhledem k finančním problémům se však ani jeden neuskutečnil.

Až v roce 1894 průmyslník Adolf Guyer-Zeller zajistil dostatečné finanční krytí pro stavbu tratě a od Švýcarského parlamentu získal koncesi na vybudování ozubnicové dráhy.

Dolní stanice Kleine Scheidegg byla vybudována nedaleko konečné dráhy Wengernalpbahn, trať dále pokračovala dlouhým tunelem pod Eigerem a Mönchem k vrcholu hory Jungfrau. Výstavba trati začala roku 1896 a rychle pokračovala; první část trati do zastávky Eigergetscher byla otevřena již roku 1898.

Současná podoba celého provozu však vznikla až o šestnáct let později, tak dlouho trvalo prorazit zbytek skály a položit koleje do vrcholové stanice Jungfraujoch ve skalním masivu pod ledovcem.

Do vrcholové zastávky Jungfraujoch se jezdí od 1. srpna 1912.

Ražba tunelu (~1900)

Model původní soupravy

Horní stanice

Zastávka v tunelu

Stanice Eigergletscher

Depo v dolní stanici

Pohled na vrchol z dolní stanice

Dolní stanice Kleine Scheidegg

Před stanicí Kleine Scheidegg v zimě

Detail záběru kola a ozubnice

Otevření traťových úseků

otevření traťových úseků

19.	9.	1898	...	Kleine Scheidegg – Eigergletscher
2.	8.	1899		Eigergletscher – Rotstock
28.	6.	1903		Rotstock – Eigerwand
25.	7.	1905		Eigerwand – Eismeer
1.	8.	1912		Eismeer – Jungfraujoch

Historie podrobně (1839 - 2002)

historie podrobně

1.	05.	1839	...	narození Adolfa Guyera (zakladatel železnice)
		1870		Friedrich Seiler, hoteliér a finančník z Interlakenu navrhuje pneumatickou dráhu k vrcholu
16.	10.	1889		koncesní žádost o stavbu železnice na Jungfrau od inženýra Maurice Köchlina a inženýra Gistava Eiffela
				- navrhují stavbu adhezní dráhy kombinovanou s ozubnicí nebo pětiúsekovou lanovku
22.	10.	1889		koncesní žádost o stavbu železnice na Jungfrau od Alexandra Trautweilera
				- navrhuje lanovou dráhu se čtyřmi tunely
		1890		koncesní žádost Eduarda Lochera, inženýra a armádního důstojníka, konstruktéra tratě na Pilatus
				- navrhuje dva absolutně rovné tunely, kde by byl pohyb kabiny řešen na principu náboje v komoře za pomocí stlačeného vzduchu
		1891		Köchlin a Locher předkládají společný projekt ledovcové dráhy
		1892		Köchlin-Locherův projekt je schválen parlamentem, ale není realizován
27.	8.	1893		Adolf Guyer-Zeller vytváří vlastní koncept dráhy (20. 6. 1893 otevřel dráhu WAB)
20.	12.	1893		Adolf Guyer-Zeller žádá o licenci v parlamentu
21.	12.	1894		Adolf Guyer-Zeller obdržel licenci od parlamentu
17.	6.	1895		1. zasedání vědecké komise
27.	7.	1896		1. odstřel na stavbě
		1898		uvedení do provozu JB elektrárny v Lauterbrunnen
19.	9.	1898		slavnostní zahájení provozu na 1. úseku Kleine Scheidegg - Eigergletscher
17.	12.	1898		založení Jungfraubahn, železniční společnosti v Bernu.
26.	02.	1899		neštěstí na stavbě, exploze výbušnin, 6 úmrtí
		1899		stávka leden - duben
3.	4.	1899		Adolf Guyer-Zeller zemřel v Curychu
13.	6.	1899		pokračování stavby
				červen 1.221 osob červenec 6.280 osob, max. 418 osob/den srpen 11.447 osob, max. 691 osob/den září 4.160 osob říjen (do 12.) 231 osob
2.	8.	1899		zahájení provozu 2. úseku Eigergletscher - Rotstock (stanice později zrušena)
28.	6.	1903		zahájení provozu 3. úseku Rotstock - Eigerwand (tunelová zastávka s výhledem)
25.	7.	1905		zahájení provozu 3. úseku Eigerwand – Eismeer (tunelová zastávka s výhledem)
		1908		uvedení elektrárny Lütschental JB do provozu
15.	11.	1908		nehoda u zastávky Eigerwand
1.	8.	1912		zahájení provozu vrcholového úseku Eigerwand - Jungfraujoch a stanice Jungfraujoch náklady na výstavbu celé Jungfraubahn dosáhly částky 15 mil. franků (CHF)
21.	12.	1912		proražení tunelu JB na Jungfraujoch
14.	9.	1924		otevření Haus über den Wolken - "Dům nad mraky"
		1931		zahájení činnosti výzkumné stanice Jungfraujoch
		1932		JB a WAB vytváří společnou správu
		1937		Otevření observatoře Sphinx
		1937		pořízení sněhové frézy, JB nyní zajišťuje celoroční provoz bez přerušení
		1942		přemístění výkonných úřadů WAB / JB z Curychu do Interlakenu
		1946		založení společného ředitelství WAB/JB a BOB/BLM.
		1950		konstrukce kopule na observatoři Sphinx Jungfraujoch
		1951		vytvoření sálu mezi JB a Eismeer a Jungfraujoch
		1955		ve stanici Kleine Scheidegg je zřízeno druhé depo
		1955		JB přistupuje k vytvoření nové funkce trakce a řízení
		1955		PTT uvádí do provozu reléovou stanici na hřebenu Jungfrau
		1967		rozšíření kopule na budově Sphinx Jungfraujoch
		1972		rozšíření vyhlídkových oken ve stanicích Eigerwand a Eismeer
21.	10.	1972		požár objektu Berghaus a Haus über den Wolken na Jungfraujoch
		1975		otevření nového turistického hotelu Jungfraujoch na původním místě
		1976		JB staví elektrárnu v Lauterbrunnenu
24.	08.	1983		zahájení stavby nového Berghaus na Jungfraujoch
1.	8.	1987		otevření nového Berghaus na Jungfraujoch
		1991		otevření nového veřejného prostranství na Jungfraujoch
		1992		JB zahajuje provoz se čtyřmi dvoupodvozkovými soupravami
		1993		rozšíření depa Kleine Scheidegg JB
		1993		rekonstrukce starších vozů Eiger Ambassador Express
1.	1.	1994		vznik Jungfrauhahnen Holding AG
1.	7.	1996		otevření kryté vyhlídkové terasy Sphinx
29.	8.	1996		akcie Jungfraubahnen Holding AG jsou obchodovány na švýcarské burze cenných papírů v Curychu
25.	9.	1997		lokomotiva Eurotunnel 9025 byla pokřtěna na "Jungfraujoch"
18.	10.	1997		souprava 209 Jungfraubahn byla pokřtěna "Eurotunnel"
28.	12.	1997		na jaře v roce 1997 navštívilo Jungfraujoch přibližně půl milionu návštěvníků
1.	2.	1999		majoritní podíl Jungfrauhahnen Holding AG kupuje společnost Pico Holdings Inc USA (100% dceřiná společnost Global Equity SA)
1.	12.	1999		odloučení Valiant Holding AG (dříve spořitelní a úvěrová banka v Bernu)
		2000		ustavení nadace Jungfraubahn Management AG
1.	6.	2000		"akce 100 roků Raiffeisen", absolutní rekord, 8.148 návštěvníků za den
11.	6.	2001		Jungfraubahnen získává od města Grindelwald podíl na lanovce Grindelwald-First Bergbahnen AG a je většinovým akcionářem
13.	12.	2001		oblast Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO
19.	4.	2002		na Jungfraujoch - Top of Europe je otevřen ledovcový sál a výstup na ledovcovou plošinu
5.	4.	2002		Jungfraujoch - Top of Europe se stává partnerem Huangshan Mountain (Čína), kanton Bern a provincie Anhui.

Sněhová fréza

Souprava s připojeným nákladním vagonem

Technická data JB

Parametry

Technická data podrobně

Rozchod:	1000 mm
Provozní délka:	9336 m
Celková délka:	11 827 m
Délka ozubeného hřebenu:	11 827 m
Největší sklon:	250 ‰
Nejmenší poloměr oblouku:	100 m
Počet mostů:	2
Celková délka mostů:	91 m
Počet tunelů:	2
Celková délka tunelů:	7207 m
Počet tubusů:	1
Celková délka galerií:	254 m
Stanice a zastávky:	5

Vozový park

rok .	• .	lokomotivy .	• .	soupravy .	• .	dvoj. podv. soupravy	• .	osobní vozy	• .	počet sedadel	• .	návštěvníci .
1898		2		-		-		4		164		neuvedeno
1912		10		-		-		18		820		38 750
1930		12		-		-		23		984		51 122
1950		12		-		-		28		1404		74 185
1960		12		4		-		28		1404		156 245
1970		5		10		-		22		1520		162 256
1980		5		10		-		20		1520		248 341
1990		5		10		-		20		1520		490 270
1995		5		10		4		18		1992		479 853

Dělníci na stavbě

Dělníci na stavbě byli ubytováni v domcích a barácích pod severní stěnou vrcholu. Počet dělníků kolísal podle postupu prací a roční doby. V zimním období byla oblast odříznuta od okolního světa a zásobování, tomu odpovídaly i zásoby proviantu na zimní období:

12 tun mouky, 1500 litrů vína (1 litr na den a dělníka), 2 tuny brambor, 800 kg špaget (pro Italy), 3000 vajec, 400 kg kávy, 50 000 ks cigaret, 4 tuny masa, 30 tun uhlí pro vytápění

Související články

• Jungfraujoch - průsmyk mezi horami Mönch a Jungfrau v Bernských Alpách na rozmezí kantonů Bern a Valais
• Jungfraubahnen - železniční dráhy a lanovky v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jungfraubahn na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky, německy, francouzsky, čínsky)
• SWR Fernsehen, dokument Eisenbahn-Romantik: Gletscherwunder Jungfraubahn (německy)
• Betwen heaven and earth - turistický průvodce, Jungfraubahnen