Jupiter-C

Jupiter-C
Jupiter-C před vypuštěním
Jupiter-C před vypuštěním
Země původuUSA
Rodina raketRedstone
VýrobceArmy Ballistic Missile Agency
ÚčelSondážní
Testovací
Suborbitální
Rozměry
Výška21,2 m
Průměr1,78 m
Hmotnost28 500 kg
Nosnost
Suborbitální14 kg
apogeum 1100 km
Historie startů
Statusvyřazen
KosmodromCape Canaveral
Celkem startů3
Úspěšné starty1
Selhání1
Částečná selhání1
První start20. září 1956
Poslední start8. srpen 1957
První stupeň  – Redstone
MotorA-7
Tah370 kN
Specifický impuls2310 N.s/kg
Doba zážehu155 s
Palivohydyn
Druhý stupeň  – Sergeant
Motor11 × Sergeant
Tah73 kN
Specifický impuls2160 N.s/kg
Doba zážehu6 s
Palivotuhé
Třetí stupeň  – Sergeant
Motor3 × Sergeant
Tah24 kN
Specifický impuls2160 N.s/kg
Doba zážehu6 s
Palivotuhé

Jupiter-C byla americká suborbitální testovací raketa, používaná v letech 1956-1957. Byla zkonstruována týmem Wernhera von Brauna v ABMA (Army Ballistic Missile Agency) na základě balistické rakety Redstone. V základní verzi startovala pouze třikrát, ale na jejím základě byla postavena raketa Juno I, která vynesla první americký satelit Explorer 1.

Popis

Raketa byla třístupňová. První stupeň byl převzat z rakety Redstone a jeho nádrže byly prodlouženy o 2,4 metru. Byl vybaven jedním motorem Rocketdyne A-7, jež spaloval v té době novou směs tvořenou ze 60% asymetrickým dimethylhydrazinem a 40% diethylentriaminem, zvanou hydyn. Hydyn byl silně korozivní a toxický (stejně jako hydrazin), ale jeho výhodou bylo samovolné vzplanutí při kontaktu s kapalným kyslíkem, tudíž nebyly problémy se zážehem, jako v případě prvních raket Atlas. Další předností byla jeho čistota, ostatní paliva absorbovala vodu a další nečistoty ze vzduchu, ale hydyn pojal pouze malé množství oxidu uhličitého a kyslíku. Jeho cena byla dost vysoká, v cenách roku 1956 vycházel jeden kilogram na 0,8 dolaru, zatím co kilogram RP-1 (kerosenu) tehdy stál 0,05 dolaru.

Druhý a třetí stupeň byly tvořeny zmenšenými raketami na tuhé pohonné látky MGM-29 Sergeant, někdy bývají označovány Baby Sergeant. Rakety byly uloženy v kruhových objímkách a zvenčí byly kryty kuželovitým krytem. Druhý stupeň byl sestaven z jedenácti raket a třetí ze tří. Raketa postrádala jakýkoli naváděcí systém horních stupňů, proto bylo využito stabilizace rotací. K roztočení sloužil elektromotor uložený v prvním stupni, který roztáčel druhý a třetí stupeň, jež byly uloženy v kuličkových ložiscích. Rychlost rotace se pohybovala mezi 450-750 ot/min a byla předem naprogramovaná, systém tak nedokázal reagovat na aktuální vibrace nosiče. Roztáčení vyšších stupňů se odehrávalo ještě před startem. Řízení prvního stupně obstarával gyroskopický autopilot, který ovládal atmosférická směrová křidélka i křidélka na výstupu plynů z trysky. Jako startovací rampa byla použita jednoduchá ocelová deska. Po startu se raketa postupně navedla na dráhu se sklonem 40° k horizontále. V čase 155-157 sekund, po dohoření prvního stupně, byly odpáleny výbušné šrouby, které oddělily vyprázdněnou část prvního stupně s nádržemi a motorem, zatím co přístrojová sekce prvního stupně a vyšší stupně pokračovaly v letu. Pomocí čtyř křidélek u paty přístrojové sekce byl zbytek rakety naveden do horizontálního letu a po 250 sekundách byl radiovým signálem z pozemního střediska vydán pokyn k oddělení přístrojové sekce a zážehu druhého stupně. Třetí stupeň pak vynesl náklad na vrchol dráhy (apogeum).

Jupiter-C připraven k testu vrchního krytu pro vstup do atmosféry

Účel

Jupiter-C sloužil jako experimentální nosná suborbitální raketa pro testy ablativního chlazení bojových hlavic raket při návratu do atmosféry v sestupné fázi letu. Původní koncepce byla vyvinuta von Braunem pro zrušený projekt Orbiter, který byl zvažován společně s námořním Vanguardem a Atlasem letectva jako nosič prvního amerického satelitu. Po úspěchu sovětského Sputniku 1, byl Jupiter-C prodloužen o třetí stupeň a přejmenován na Juno I, která úspěšně dopravila satelit Explorer 1 na oběžnou dráhu.

Přehled letů

  • 20. září 1956 – Nefunkční 4. stupeň a maketa satelitu, hmotnost ~14 kg, apogeum 1100 km, rychlost při návratu 7 km/s
  • 15. květen 1957 – Test ablativně chlazené makety bojové hlavice, apogeum 560 km
  • 8. srpen 1957 – Test ablativně chlazené makety bojové hlavice, apogeum 460 km

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jupiter-C na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jupiter c rs40.jpg
JUPITER C Missile RS-40, a modified REDSTONE, was successfully launched. Its nose cone was the first to be recovered from outer space. It also carried the first mail ever delivered over IRBM range.